Klidnější mají být v příštích letech lidé při otočení kohoutku s vodou na mytí rukou, nádobí či sprchování. Například získají jistotu, že jim nehrozí onemocnění zákeřnou legionářskou nemocí.
Počítá s tím návrh vyhlášky ministerstva zdravotnictví na zpřísnění kontrol. „Novelizovaná vyhláška, která vychází z evropské směrnice, si klade za cíl posuzovat a řídit rizika v celém řetězci zásobování pitnou vodou. Od zdroje, přes vodovodní až po domovní síť samotného spotřebitele,“ shrnul pro Deník mluvčí ministerstva zdravotnictví Ondřej Jakob.
V hledáčku hygieniků se ocitne kupříkladu bakterie legionella, především druh legionella pneumophila. V teplé vodě totiž může způsobit vážné zdravotní komplikace v podobě legionelózy, nazývané též legionářská nemoc. V poslední době se její výskyt zvýšil (viz graf). Člověk ji může chytit třeba při sprchování. Bakteriím se daří hlavně ve vodě o teplotě od dvaceti do pětačtyřiceti stupňů Celsia, usazené v nečistém potrubí.
Těžší zápal plic
Legionářská nemoc je těžší forma zápalu plic. „Legionelly jsou zodpovědné asi za třináct procent existujících zápalů plic. Vedle toho způsobují i méně vážné onemocnění, takzvanou Pontiackou horečku. Ta nepostihuje plíce, ale jen horní cesty dýchací,“ upozornil Jaroslav Šašek ze Státního zdravotního ústavu. Z této horečky se člověk sám uzdraví.
S legionářskou nemocí je ale třeba navštívit lékaře, který stanoví léčbu antibiotiky. Podle Šaška onemocnění obvykle začíná horečkou, třesavkou, bolestí hlavy a svalů. „Následuje suchý neproduktivní kašel a bolesti na prsou. Dochází k rychlému vývoji těžké formy pneumonie,“ zdůraznil.
Asi pětadvacet až padesát procent infikovaných má průjem, vykazují zmatenost či blouznění. „Doba mezi nakažením a projevením se prvních příznaků činí obvykle dva až deset dní, v ojedinělých případech až dvacet dní,“ vysvětlil.
Nakazit se člověk může dýcháním vzduchu obsahujícího bakterie v drobných kapičkách vody. Jak podotkl Šašek, ten generují i sprchy, vířivky či fontánky. Při nákaze záleží na odolnosti člověka. Lékaři dlouhodobě upozorňují, že především pokud je oslaben jinou nemocí a nevyhledá lékaře, v krajním případě může choroba skončit úmrtím.
Zpřísnění limitů
Ministerská vyhláška, která má vstoupit v účinnost ještě letos, přinese i zpřísnění stávajících limitů u trihalomethanů, chromu a od roku 2036 u olova. „Dle nových poznatků o neurotoxicitě manganu u dětí již nebude možné tolerovat jeho vyšší obsahy způsobené geologickým podložím,“ podotkl Jakob.
Nově sledovanými ukazateli v pitných vodách budou i další nebezpečné látky: bisfenol A (využíván při výrobě plastů), halogenoctové kyseliny (vedlejší produkty dezinfekce vody) a látky PFAS (příměs teflonových materiálů, vodoodpudivých materiálů či obalů).
