Předchozí
1 z 3
Další

Už od studentských let jsem míval velkou manuální zručnost a lásku ke koním. Od osmnácti let na nich jezdím. Po čase jsem si založil vlastní stáj. Vždy mi moc pomáhala moje žena.

Milán Dolínek, Hipocentrum Koryčany.Zdroj: Deník / Jakub Omelka

Po konci socialismu jsme si koupili velkou budovu, ze které je nyní stáj a centrum pro děti, které přijdou trávit čas v přírodě do Koryčan. Dříve tu jezdily i invalidní děti. Dostávaly možnost projet se na koni, a dělalo je to šťastnějšími. Nyní už mi zdraví tolik neslouží, tak jsem musel podobné akce odříci.

Milán Dolínek, Hipocentrum Koryčany.Zdroj: Deník / Jakub Omelka

Volné chvíle trávím ve své dílně, kde vyrábím různé kožené výrobky. Zákazníci za mnou chodí s objednávkami na různá pouzdra, od těch na zápalky až po nože a revolvery, ohlávky pro koně, peněženky nebo držáky pro lahve na pití.

Milán Dolínek, Hipocentrum Koryčany.Zdroj: Deník / Jakub Omelka

Z různých koutů republiky do koryčanského Hipocentra přijíždějí studenti sportovních vysokých škol kvůli zápočtům z jízdy na koni. A nejen vysokoškolští. Žáci základních škol tu tráví léto na letních táborech.