Zlínský kraj: Poschla vyrostla u Vsetína před třinácti lety

Od vybudování dvojice kontejnerových domů v lokalitě Poschla na okraji města Vsetín letos uplyne třináct let. Do zdejších bytů vedení města přestěhovalo část romských rodin z nechvalně proslulého pavlačového domu s číslem popisným 1336 u vsetínské polikliniky.

V říjnu 2006 začala demolice zdevastované budovy, která si vysloužila přízvisko dům hrůzy. Z šedesáti plně obsazených bytů se podařilo pro osmnáct rodin najít bydlení ve městě. Dalších třicet šest rodin, které měly v převážné většině pravomocné rozhodnutí soudu k vystěhování bez náhrady, zamířilo do nových modulových bytů na Poschle. Osm rodin se ze Vsetína odstěhovalo, jeden nájemník byl vystěhován bez náhrady.

Několik rodin se kvůli přestěhování s městem dodnes soudí. Výstavba dvou kontejnerových domů a oprava dalších staveb na Poschle, terénní úpravy a vybudování hřiště přišlo na 40 milionů korun. Polovinu peněz poskytl stát, zbytek uhradilo město Vsetín. Komunita na Poschlé se za uplynulé roky částečně obměnila, mnozí Romové si přejí dostat se z lokality pryč. Nejlépe zpět do města.

Jihočeský kraj: Most žijí i v loučovické hospodě

Do restaurace Sparta chodí na pivo Rumun Lůďa, tetička Leoše Nohy i maskot lyžování Lišák Fox. Na seriál Most se nedívají, oni ho tu po svém žijí. „O čem se tu bavíme? Normálně, jak jde život. Do práce z práce, do hospody, zase domů a ráno zase do práce. Polib mi, vyliž mi, táhni do háje, prostě takové líbánky,“ vtipkuje opravář kol a milovník vlaků Kamil Hošek.

Snědý muž vchází do Sparty a slyší: „Lůďo, a ty seš cikán nebo Rumun?“ „Oni si jen dělají srandu. Táta byl Rumun, tak tím pádem já musím být taky. To je v pohodě. Seriál Most se mi líbí. Je to supr, že s tím takhle vylezli. Jestli jsem se já setkal s rasismem? Ne, jen s blbýma řečma a ty já snáším dobře,“ zůstává nad věcí Ludvík Sojka.

Jediná žena, která k večeru v lokále sedí, Ludmila Veselá, spiklenecky říká: „Irena, kámoška z Ústí, která sem do Loučovic občas jezdí, mi vždycky zavolá, ať se na Most dívám. A já se dívám. Hraje v tom její syn Leoš Noha.“

„Pavla, teda Dášu, tu žádnou nemáme, ale jeden z nás na občas chodí na gynekologii,“ usmívá se Kamil a ukazuje na Honzu Douška, který se živí tím, že baví děti jako maskot Lišák Fox na nedaleké lipenské sjezdovce, a který si jednou nevšiml přestěhované gynekologické ordinace a zanesl tam na rozbor svou moč. „To bylo tenkrát, jak jsem si šil tady na boku kůži, když jsem upad na lahváče,“ potvrzuje Honza Doušek, že o vtipné historky, které by i scénáristé Mostu ocenili, nemá nouzi.

Středočeský kraj: Mlýnu se lidé vyhýbají

Objekt známý jako Radimského mlýn v Kolíně je léta prázdný, v areálu v minulosti nalézali útočiště lidé bez domova. Na nádvoří stavení odstartovaly ale práce jako kácení starých stromů a podobně – a tak se mezi místními hovoří o tom, zda nějaký investor neplánuje stavbu opravit a předělat na byty. Stavba u Labe by tak získala nové využití po letech chátrání.

Pardubický kraj: „Vyloučené“ náměstí

Náměstí v Moravské Třebové je čtyřiadvacet hodin pod dohledem kamer. Z oken renesanční radnice má výhled na náměstí ze své pracovny i starosta. Přesto se lidé v samém srdci městské památkové rezervace necítí bezpečně. Podle pocitových map, které si nechala před časem zpracovat radnice, považují obyvatelé náměstí a přilehlé uličky za nejméně bezpečnou část města.

Důvodem jsou Romové, které do opuštěných, hygienicky nevyhovujících starých měšťanských domů sestěhovali po válce komunističtí správci města. Před koncem čtyřicátých let minulého století se město vylidnilo, většina předválečných obyvatel, kteří se hlásili k německé národnosti, musela odejít. A s českými novoosídlenci přišli i Romové. Ve městě jich dnes žije necelých pět stovek.

Náměstí je pro romskou menšinu něco jako komunitní prostor. Posedávají na lavičkách nebo kolem barokního mariánského sloupu, postávají v živým hovorem bzučících hloučcích, děti si kopou s míčem nebo se cachtají v kašně. Podle bývalého starosty se lidé Romů obávají zbytečně. Kriminalita, se kterou část obyvatel města romskou komunitu spojuje, je prý zanedbatelná. Na svědomí ji mají jednotlivci, kteří se trestné činnosti dopouštějí opakovaně. Mladší generaci romské populace zatěžuje drogová závislost, často spojená i s distribucí návykových látek.

Liberecký kraj: Bývalá chlouba je ostudou

Jako ze seriálu Most! je i obchodní centrum Luna na sídlišti Kunratická v Liberci. Dříve prosperující centrum, svého času chlouba čtvrti, dnes chátrá a až na poštu, drogerii, obchod s potravinami a pivnici je téměř nevyužité.

Luna je největším trnem v oku starousedlíků. Tedy těch, kteří nevyužívají zdejší bar. Právě ten a štamgasti, kteří jsem docházejí, se nápadně podobají prostředí jako ze oblíbeného sriálu, zejména nyní už slavné Severce.

Karlovarský kraj: Nový Chanov nehrozí

Ostuda města, nový Chanov a mnoho jiných poznámek bylo slyšet mezi lidmi na adresu vybydlených domů u kina Alfa v Sokolově. Ty v roce 2001 prodalo město soukromému majiteli. Ten do nich nastěhoval převážně romskou komunitu, která mu dlužila vysoké částky na nájmech.

Část domů zrekonstruoval. Pak se kvůli zdravotním problémům odmlčel a v dalších opravách již nepokračoval. Teprve vloni si oddechli nejen obyvatelé Sokolova, ale i samotné město. Vybydlené domy a byty totiž koupila společnost Sokolovská uhelná. Chce zde najít řešení pro úpravu celé lokality.

Plzeňský kraj: Nic se nelepší

Chybějící okna, vymlácená skla, hromady výkalů, odpadků, špína. Takové je prostředí kolem čtyř panelových domů, které strašily místní obyvatele malé obce Nemanice na hranicích Domažlického okresu s Německem již v roce 2016.

Tehdy se na místo přijel osobně podívat i ministr Jiří Dienstbier. Bohužel jeho návštěva nic nevyřešila. „Stav, který zde platil tehdy, platí neustále. Snad se ještě zhoršil,“ poznamenal starosta obce Ivan Bartošek. Ze čtyř bytovek bydlí zhruba sedm rodin pouze ve dvou z nich. „Takové to tady je snad od roku 1995,“ zmínil místní občan, který v jedné z bytovek bydlí.

Zlín a Hradec Králové: Noc v minulosti

Známý Interhotel Moskva ve Zlíně se sice začal stavět ve třicátých letech minulého století, ale pro mnoho lidí je i kvůli svému názvu symbolem socialismu. Ve Zlíně funguje dál, zvenku vypadá stále podobně, ale prošel rozsáhlou interiérovou rekonstrukcí.

Seriáloví hrdinové lovili wifinu v mosteckém hotelu Cascade, který vyrostl v roce 1983 a nesl jméno Murom. Zato hradecký hotel Černigov, který shlíží na město od sedmdesátých let, má zmizet. Nahradí ho moderní hotel a nákupní centrum.

Vysočina: Prior vadí snad všem

Jihlava aktuálně řeší budoucnost náměstí. Velké šedé kostky uprostřed se ale jen tak nezbaví. Obchodní dům Jihlava, známý také pod názvem Prior, je trnem v oku Jihlavanů. Přitom byl v době svého otevření v roce 1983 výstavní skříní socialismu. Někteří volají po jeho zbourání, jiní chtějí alespoň úpravu. Majitel se prý změnám vzhledu nebrání, zatím k nim ale nedošlo.

Moravskoslezský kraj: Kulisy jako v Mostě

„Ostrava mi Most hodně připomíná, i když dříve bylo těch podobností více,“ říká pětačtyřicetiletý Milan Pondělíček, který je mosteckým rodákem a v Ostravě žije od dob vysokoškolských studií. Seriál Most! nadšeně sleduje každý pondělní večer. Co má jeho rodné město s Ostravou nejvíce podobného?

„Ostravské sídliště Dubina a tramvajová trať, která vede rovně od kruháče nahoru – to je jako vystřižené z Mostu (na snímku). I cesta tramvají z Výstaviště na Hranečník přes území, kde jdou vidět haldy a křoví je podobná tomu, co vidíte, když jedete tramvají z Mostu do Litvínova. No a Severku bychom v Ostravě určitě také našli, i když takové hospody tady bývaly spíš v minulosti, dnes už vypadají většinou lépe,“ srovnává Pondělíček.

Jihomoravský kraj: Rána do očí

To místo viděl každý, kdo cestuje vlakem mezi Brnem a Prahou. Uprostřed lesů najednou rána: paneláky a opuštěná továrna. Oficiálně Adamov na Blanensku, v přezdívkách spíš Atomov nebo Město duchů. Po krachu zdejších strojíren zde zbyl jen zchátralý areál a sídliště.

Sociolog Stanislav Biler o Adamovu píše: „Jestli někde narazíte na tezi Havel může za naše posraný životy, tak v místních hospodách.“ Adamov má však i výhodu: levné byty v blízkosti Brna lákají mladé lidi a tak se město pomalu mění.

Královéhradecký kraj: V Josefově se zastavil čas

Když padne na zdejší kočičí hlavy mlha, klidně by z ní mohl člověk zaslechnout plíživé kroky tajemného Jacka Rozparovače hledajícího svoji další oběť. Pevnostní město Josefov, které v sobě stále nese ducha doby osmnáctého a devatenáctého století, je pro svoji místy ponurou atmosféru stále vyhledávanou destinací filmařů.

Ve zdejších křivolakých uličkách se zastavil čas a dodnes se tu dají bez větších úprav a nákladných rekvizit točit historické filmy a seriály. Své filmové místo si josefovská pevnost našla například ve snímcích Musíme si pomáhat, Post Bellum, The Omen 666, Hitler – Vzestup zla, či Sarajevo 1914.

Olomoucký kraj: Dycky Přerov!

Problémové jsou i lokality u nádraží v Přerově, kde žije početná komunita Romů. I když bylo někdejší ghetto ve Škodově ulici před lety srovnáno se zemí, problém nezmizel – jen se přesunul jinam. Do sociálních ubytoven v Přerově se totiž v minulých letech houfně stěhovali nepřizpůsobiví z různých koutů republiky - zejména Ostravska a Karvinska.