Nové druhy zatím spíše patří do kategorie nejedlých, možná i jedovatých nebo přísně chráněných, jejichž sběr zákon zakazuje.
„Hojněji se setkáváme s výskytem teplomilných hřibů, jako je třeba hřib měďový nebo hřib Dupainův. Zajímavá je také muchomůrka Vittadiniho, které se daří na stepích a u nás se třeba vyskytovala vzácně na Pálavě nebo čedičových kopcích Českého středohoří. Došlo ale k bezprecedentní situaci, kdy vyrostla na kruhovém objezdu v Dejvicích,“ uvedl mykolog Jan Borovička.
Houba občas vyroste i v pražských sadech. Borovička ale upozornil, že role globálního oteplování na růst těchto druhů není ještě plně prokázána.
„Nevíme jistě, že můžeme ty dvě věci dávat dohromady, zatím je to spekulace, byť tomu závěru pozorování posledních dvaceti, třiceti let nahrává,“ poznamenal.
Toto jsou teplomilné hřiby:
Fotogalerie: Poznáte teplomilné hřiby?
Podle vědců by v případě, že se klima Středomoří posune víc na sever, mohly ve středu Evropy panovat lepší podmínky pro růst lanýžů, letního a černovýtrusého.
„Pro naši studii jsme vybrali dva nejznámější druhy, které lze uměle pěstovat. Ekologické modelování prokázalo, že mírné oteplení, které počítá s pomalejším tempem růstu emisí skleníkových plynů, jednoznačně zlepší podmínky pro pěstování lanýže letního na našem území,“ vysvětlil odborník z Ústavu výzkumu globální změny Akademie Věd ČR Miroslav Trnka.
Výrazné oteplení by bylo překážkou. Naproti tomu lanýž černovýtrusý by měl lepší podmínky za každého scénáře.
Vědci vedou diskuze, jak oteplování ovlivní růst dosud hojně se vyskytujících druhů. Objevily se studie, které v oteplování vidí dokonce pozitivní vliv na produktivitu hub, pokud bude dostatek srážek.
„Analýza neodhalila žádný zjevný negativní vliv na dlouhodobou produktivitu hub. Předpokládaná střední produktivita pro roky 2016–2100 byla o 23–93 procent vyšší ve srovnání se současným výnosem. Především z důvodu prodloužení období plodů vyplývající z kombinace zvýšených srážek na začátku sezony a vyšších teplot na konci,“ uvedli ve studii vědci z katalánského Center for Ecological Research and Forestry Applications.
Sucho je ale problém vždy, v Česku ohrožuje symbiotické mykorhizní houby, které pomáhají lesním stromům získávat živiny a zároveň jsou klíčové pro ukládání uhlíku v půdě.
„Protože houby závisí na lesních dřevinách, působí na ně negativně jak rostoucí teplota, kterou špatně snášejí, tak sucho, které oslabuje jejich stromové hostitele. Zejména v půdách s omezenou dostupností živin ohrozí snížení diverzity nebo početnosti mykorhizních hub,“ doplnil Petr Baldrian z Mikrobiologického ústavu AV ČR.
Jedlé a jedovaté houby (pozor na záměnu):
Oblíbených hřibů, křemenáčů či kozáků bychom si z lesů v budoucnu mohli odnést méně, než jsme zvyklí, a museli bychom se smířit s tím, že na „oblíbených místečkách“ už možná nic neporoste.
