Každý rok lidstvo vyprodukuje přes osm miliard tun plastů. A jelikož se moc nerecyklují, více než šest miliard tun skončí celosvětově jako odpad. Ostatně jen v Evropě výrobci ročně využijí 52 milionů tun plastu a dvě pětiny slouží jen k tomu, aby se jimi obalilo zboží.

Není divu, že po každém Čechovi zůstane ročně přes 22 kilogramů plastových obalů.

Dopady na životní prostředí vadí i firmám, a proto obchodníci stále častěji vymýšlejí způsoby, jak spotřebu plastových obalů omezit.

Do vlastních nádob

Tento týden oznámil novinku řetězec drogerií Rossmann ve spolupráci s firmou Henkel: zákazníci si mohou nakupovat drogistické prostředky na praní, mytí nádobí, tekuté mýdlo i sprchové gely do opakovaně plnitelných nádob.

„Drogerie bez obalu nabízí jednoduché a efektivní řešení, jak skutečně pomoci přírodě a jak mít radost z šetrného nákupu,“ uvedla Olga Stanley, manažerka komunikace drogerií Rossmann.

Z interní analýzy společnosti Henkel vyplývá, že pokud by domácnost celý rok nakupovala pouze bezobalově v drogeriích Rossmann, ušetřila by průměrně 77 procent plastového materiálu.

Jiný typ plnicích stanic již dříve zprovoznil i řetězec dm. „Kde to možnosti dovolí, preferujeme výrobky v plně rozložitelných obalech, recyklovatelných obalech nebo obalech z recyklátu,“ řekl Jiří Peroutka z dm.

Problém celé planety

Problém s plasty řeší i vlády po celém světě. Přestože se nejvíce hovoří o zákazu jednorázových igelitek v Evropě (a na řadě jsou tácky či brčka), šampiony v omezování plastů jsou africké země, vyplývá z analýzy projektu Evropa v datech.

Nicméně ani náhrady igelitek nemusejí být k přírodě zrovna šetrné. Na bavlněné tašky se spotřebovává hodně vody. Papírové zase jdou opakovaně použít jen omezeně.

Která taška tedy zatěžuje životní prostředí nejméně? „Odpověď je těžká. Ale platí, že nejlepší je ta, která se dá opakovaně použít. Takže například plastové znovu použitelné jsou rozhodně lepší než jednorázové,“ řekl Deníku Ioannis Bakas, expert Evropské agentury pro životní prostředí na oblast odpadu.

Nakonec tedy vítězí zdravý rozum: nejlepší obal je ten, který se vůbec nevyrobí. Nebo ten, který lze alespoň využít opakovaně. Což platí i pro zaváděné znovu plnitelné lahve.