„Vyrůstal jsem s mladší sestrou v malé vesnici v Beskydech. Nezapomenu, jak náš domek v zimě často zapadal až po okna a táta musel prohazovat cestu, abychom se vůbec dostali ven. Jak se otevřely hranice, začal jsem cestovat, a nakonec zakotvil jako tesař v Austrálii, kde jsem se i oženil a usadil. Sestra, která se nakonec provdala do Polska, mi občas posílala maily, že naši na tom nejsou zdravotně nejlíp,“ začíná pan Jan svůj příběh.

„Když jsme tam byli naposled předloni se sestrou o Vánocích, bylo jasné, že už to nezvládají. Máma, která byla o šest let mladší než táta, se ještě držela. On už na tom byl ale špatně. Byl unavený, špatně dýchal, na nějaké odhazování cestičky nebylo ani pomyšlení. V mrazu zkusil lopatou odházet sotva dva metry a úplně se sesypal,“ vypráví.

Fakta:
Anginou pectoris trpí 10–20% mužů nad 65 let a 10–15% žen nad 65 let. V Evropě je to 20–40 tisíc na milion obyvatel.

Otce pana Topinky bolelo na prskou jako při infarktu, než však stačili zavolat pomoct, bolset přešla. „Když jsem byl u našich naposled, vypadal celkem v pohodě. Ale když jsme šli do lesa porazit vánoční stromek, museli jsme se brzo vrátit. Táhnul jsem jeho i borovičku. Bolelo ho opět na prsou, zadýchával se a bolest mu navíc vystřelovala do levé ruky,“ popisuje.

Infarkt však v nemocnici vyloučili. Diagnostikovali mu nemoc s názvem angina pectoris. „Proto se mu vždy v klidu udělalo líp. Lékaři uvažovali o operaci, ale nakonec se rozhodli, že stačí léky. Táta se ale nesmí namáhat. I proto jsme se všichni dohodli, že bude lépe, když s mámou odejdou do domu s pečovatelskou službou. Sestra se nakonec z Polska přesunula zpátky do Česka a koupila si byt nedaleko nich, aby o ně mohla pečovat. Do domku už všichni jezdíme jen v létě, na rekreaci,“ říká Topinka.

Názor odborníka: praktický lékař Canadian Medical Štefan KukuraObtíže pana Topinky způsobil nejen pokročilý věk, ale zejména změny na věnčitých tepnách srdce. Zhoršení průtoku krve věnčitými tepnami srdečního svalu způsobuje příznaky označované jako angina pectoris. Mezi jejími typickými projevy dominuje bolest na hrudi při námaze. Hlavní příčinou snížené schopnosti srdce reagovat na větší námahu je postižení koronárních tepen aterosklerózou. Při ní dochází k zužování jejich průsvitu a omezení průtoku krve.

Angina pectoris může vzniknout i při na první pohled zdravých tepnách. K omezení proudění krve stačí náhlé křečovité stažení (spasmus). Může jít i o kombinaci aterosklerózy a spasmu. Poruchu zásobení srdce krví často vyvolává i chlad nebo kouření v součinnosti se zvýšenou námahou. K bolestem a tlaku na hrudi se může přidat pocit nedostatečného dechu a úzkost. Po uklidnění nebo přechodu do tepla většinou obtíže samy odezní. Všechno se vrátí k normálu a nic nenasvědčuje onemocnění srdce.

Diagnózu stanovujeme na základě informací od pacienta (anamnézy), laboratorních testů, klidového EKG vyšetření a zátěžového testu. Nezbytnou součástí vyšetření je i echokardiografie. K léčbě přistupujeme individuálně. Jejím základem je úprava životosprávy, další vyhlídky se výrazně zlepší, když pacient přestane kouřit a změní stravovací návyky.

Důležitá je i léčba vysokého krevního tlaku a cholesterolu a případné cukrovky. Tato opatření zpomalí postup kornatění tepen. Dalším krokem je medikamentózní léčba, obvykle používáme léky na snížení krevní srážlivosti (například obyčejný Aspirin), léky na rozšíření cév (například nitráty), betablokátory na snížení tepové frekvence a další.

Pokud tato léčba nestačí, přistupujeme k invazivnějším metodám léčby. Zúžené koronární tepny lze při provádění angiografie rozšířit pomocí katetru s balónkem. V případě, že katetrizační léčba nestačí, je možné provést chirurgický zákrok. Kardiochirurg při něm pomocí žíly z nohy nebo tepny z hrudníku přemostí ucpaný úsek tepny – našije bypass.

Co srdci prospívá

Pokud máte problémy se srdcem, je úprava jídelníčku ve prospěch zdravých potravin tím zásadním. Které na něj mají blahodárný vliv?

Čerstvé bylinky
Že přílišné solení srdci neprospívá, nejspíš víte. Zkuste při vaření používat více čerstvých bylinek jako například oregano, tymián nebo šalvěj. Vaše jídlo získá novou chuť.

Červené víno
Z vín prospívá srdci nejvíce červené, obsahuje totiž resveratrol a katechiny – látky posilující cévní stěny. Ale maximálně jedna sklenice vína pro ženu a dvě sklenice pro muže denně!

Losos
Je bohatý na omega-3-mastné kyseliny – látky, které snižují riziko srdeční arytmie.

Extra panenský olivový olej
Jsou v něm obsaženy zdraví prospěšné polyfenoly a mononenasycené tuky. Kde to jde, nahraďte jím máslo a sádlo a hodnoty „zlého“ cholesterolu (LDL) se sníží.

Ořechy
Snižují cholesterol a chrání věnčité cévy, které zásobují srdeční stěnu. Stejný efekt má i ořechový olej.

Pomeranče
Jsou zdrojem pektinu – vlákniny, která váže cholesterol, a draslíku, který pomáhá kontrolovat krevní tlak. A samozřejmě i zdraví prospěšného vitaminu C.

Nízkotučný jogurt
Nejspíš víte, že je dobrý pro vaše kosti. Ale jogurt pomáhá i kontrolovat váš krevní tlak. Vybírejte si však raději nízkotučnou variantu.

Borůvky
Jsou plné antioxidantů a dalších látek, které mají příznivý vliv na vaše srdce.

Recept pro zdravé srdce

Borůvkové smoothieSuroviny: 3 lžíce mražených borůvek, 1 banán, 1 lžíce jemných ovesných vloček, 1 lžička mletých ořechů nebo mandlí, 150 ml mléka, 1 malý bílý jogurt, med na doslazení

Postup: Všechny suroviny vložte do mixéru a umixujte do hladka. Nalijte do sklenice. Smoothie je ideální ke snídani nebo ke svačině.