Obžalovaný stanul před soudem kvůli tomu, že 20. ledna zanechal v hlasové schránce obvodního oddělení policie ČR v Hulíně vzkaz, ve kterém vyhrožoval vypálením jejich služebny.

Učinil tak podle všeho z pomsty: jeden z hulínských policistů totiž zasahoval proti kamarádovi obžalovaného. Své chování později označil za zkrat, navíc byl v té chvíli opilý.

Přestože na jednom z jednání odmítl vypovídat, na tom čtvrtečním se ke svému činu přiznal. S tvrdým trestem byl prakticky smířen.

„Udělal jsem chybu, takže počítám s tím nejhorším,“ svěřil se ještě před zahájením hlavního líčení.

V době činu byl prý navíc ve stresu kvůli zdravotnímu stavu svého kamaráda.

„Volal jsem na služebnu do Hulína a třikrát mi to nevzali. Kamarád bere prášky na krev a na srdce, které mu došly, navíc si pro ně nemohl dojít a ani si zavolat sanitku. Byl jsem v šoku a rozčilený,“ přiznal.

Jako trest navrhovala státní zástupkyně tři sta hodin obecně prospěšných prací, nebo podmíněný trest odnětí svobody na jeden rok s odkladem na dva roky. Při svém návrhu přihlédla k tomu, že se obžalovaný doznal, ale také k tomu, že už byl v minulosti trestán.

O obecně prospěšné práce stál i sám viník, dokonce už byl v kontaktu s vedoucím technického úseku Správy majetku města Chropyně, se kterým se na případných pracích dohodl. Kromě toho si také našel zaměstnání, i když byl dosud v hmotné nouzi.

Soudce nakonec přihlédl k návrhu státní zástupkyně a uložil obžalovanému trest dvě stě padesáti hodin obecně prospěšných prací.

„Už dlouhou dobu nebyl soudně trestán, žil spořádaným životem a lze i lidsky pochopit, že v jeho činu hrály roli i emoce,“ uznal soudce Karel Rašín.

Navíc je podle něj v tomto případě trest prací nejvýchovnější, jelikož podmínečný trest by se obviněného při dobrém chování nemusel nijak dotknout.

Odpracováním všech uložených hodin se mu navíc smaže záznam z trestního rejstříku. Všechny strany se také vzdaly lhůty na odvolání a rozsudek tedy rovnou nabyl právní moci.