Ten čelí obvinění z toho, že v červnu 2007 zanedbal péči o svého čtyřiapadesáti­letého pacienta s akutním průjmem a ten poté na následky onemocnění zemřel.

Soud přitom už před pár měsíci rozhodl, že je lékař nevinný, státní zástupce se ale odvolal s tím, že kdyby měl zájem o život nemocného, postupoval by jinak.

S námitkami uspěl a tak se celý soudní proces musí zopakovat. „Obžalovaný byl přivolán do domu svého pacienta v Prusinovicích poté, co se výrazně zhoršil jeho zdravotní stav. Měl nízký tlak i tep, vysokou horečku a byl dehydratovaný. Lékař podle obžaloby namísto urgentního převozu rychlou sanitkou na jednotku intenzivní péče (JIP) zajistil pouze svozovou sanitku,“ připomněl předseda soudního senátu Petr Marák.

Sanitka tehdy pacienta odvezla na infekční oddělení psychiatrické léčebny v Kroměříži. Ta měla ale plno a proto muž musel putovat do Uherského Hradiště. To už mu selhávaly orgány a v nemocnici po pár hodinách zemřel. Pitva u něj později objevila bakterie streptokoka.

Objasnit případ nyní mohou pouze soudní znalci, od dvou z nich si ale soud ve čtvrtek vyslechl zcela odlišné verze. „Shledávám zde pochybení, protože Manďák nalezl poškozeného ve stavu, kdy nebylo možno vyloučit náhlý a nebezpečný zvrat. Proto měl být okamžitě záchrankou odvezen na JIP,“ tvrdil soudní znalec z oboru lékařství Igor Fargaš.

Lékař podle něj ale vlastně neodpovídá za to, jakou sanitku dispečer na převoz vyslal, ani za to, že na kroměřížském infekčním oddělení pacienta neprohlédl lékař, ale pouze zdravotní sestra.

Správně prý ale nepostupovali ani pracovníci nemocnice v Uherském Hradišti. „Pacient měl až smrtelně nízkou hladinu cukru v krvi a měla mu být okamžitě podána kapačka s glukózou. Nestalo se tak a souběh nedostatku cukru a dehydratace způsobil sepsi,“ vypověděl Fargaš.

Názor, že smrt způsobila otrava krve, však jednoznačně odmítl další soudní znalec.

„Sepse či septický šok by poškodil pacientovy orgány a navíc by se příznaky projevovaly už několik dnů. Muž ale den před událostí pracoval, potíže začal mít až kolem dvacáté hodiny a na druhý den kolem šestnácté hodiny zemřel. Přímou příčinou smrti byla spíš hypoglykémie,“ vysvětlil odborník Pavel Brenik.

Určit, na které z onemocnění muž zemřel, zda na otravu krve či na nedostatek cukru v krvi, ale není až tak důležité.

Znalec ovšem naprosto nesouhlasil ani s tvrzením svého kolegy, že měla být přivolána rychlá záchranná služba.

„Je to mylné tvrzení, u akutních průjmů se nikdy nevolá, pokud například neonemocní celá rodina a nemá tedy znaky epidemie. Diskutabilní je pouze to, zda mohl lékař změnu stavu zhodnotit jako rychlé zhoršení. V době prohlídky ale nemohl nijak prokázat začínající otravu krve a už vůbec ne objevit ložisko streptokoka. Ložisko infekce se nenašlo ani při pitvě,“ odporoval Brenik.

K záchraně života pacienta by podle něj převoz rychlou sanitkou s lékařem stejně moc nepřispěl.

„Když je pacient při vědomí, životní funkce se kontrolují jen pohledem. Byly by mu podány roztoky, glukóza se ale stejně nepodává, pokud léčený nemá cukrovku,“ přesvědčoval znalec.

Na otázku státního zástupce, zda je běžné poslat pacienta sice na nejbližší, ale zato na velmi malé a často přeplněné infekční oddělení, lékař pokyvoval hlavou.

„I já bych ho poslal do Kroměříže a neověřoval bych, zda mají zrovna plné kapacity. Když měl ředitel organizační změny, měl informovat krajský úřad a ten poté lékaře. Neexistuje ani žádné doporučení, že by lékaři měli ověřovat, zda jednotlivá zařízení pacienty převzala,“ vypověděl Brenik s tím, že k hospitalizaci dochází zhruba jen ve třiceti procentech případů.

Jasno by do případu měli vnést až další dva soudní znalci, kteří se včera k soudu nemohli dostavit z pracovních důvodů. „Není jasné, kdy se budou moci z práce uvolnit, a proto se jednání odročuje prozatím na neurčito,“ doplnil předseda soudního senátu Petr Marák.