Jak ale vyplývá z informací webu www.justice.cz, ostře sledovaný případ nakonec alespoň prozatím končí. Jiřímu Plíškovi přitom původně hrozilo za tři trestné činy včetně sjednání výhody při zadání veřejné zakázky, veřejné soutěži a veřejné dražbě až 12 let vězení.

Soud rozhodoval o případu na neveřejném zasedání. Bývalý armádní velitel však ještě docela vyhráno nemá, státní zástupce Petr Matoušek totiž nevyloučil, že proti rozhodnutí podá stížnost k olomouckému vrchnímu soudu.

„Musím se nejprve seznámit s písemným vyhotovením rozhodnutí," řekl. Pokud by s případnou stížností uspěl, zlínský krajský soud by musel hlavní líčení nařídit.

Obžaloba se týká 130 zakázek na dodávky léčiv a zdravotnického materiálu a na služby spojené s obnovou polní nemocnice po jejím návratu ze zahraniční mise, které byly realizovány v letech 2008 až 2010.

Podle Matouška dosahuje způsobená škoda výše téměř 50 milionů korun. Jiří Plášek byl stíhán i pro zneužití pravomoci úřední osoby a porušení povinnosti při správě cizího majetku.

Pro osmapadesátiletého armádního velitele přitom před rokem skončila jiná kauza, která se dostala až k soudu. Nejvyšší státní zástupce neuspěl s dovoláním v případu nákupu autolékárniček pro armádu.

Zprošťující verdikt zlínského krajského soudu pak definitivně potvrdil Nejvyšší soud a může být i důvodem zastavení aktuálního trestního stíhání. Senát mohl dospět k názoru, že o zadávání zakázek již bylo pravomocně rozhodnuto a nelze je tak projednávat podruhé.

V kauze, o které Deník informoval už několikrát, měl Jiří Plášek podle obžaloby potvrdit v listopadu 2010 převzetí objednávky. Autolékárničky a defibrilátory však firma ve skutečnosti dodala se zpožděním, aniž zaplatila smluvní pokutu z prodlení. Stát tak údajně přišel o 362.001 korun.

Krajský soud dospěl k závěru, že Jiří Plášek jednal ve výjimečné situaci, chyboval a jeho postup měl být předmětem kázeňského řízení, avšak trestného činu se nedopustil. Stejný názor zaujal Nejvyšší soud.

Samotný Plášek připustil porušení armádních předpisů, trestný čin prý ale nespáchal. Už dříve se hájil tím, že kdyby upozornil na nedostatky, zakázka by byla zrušena, do konce roku by se nestihlo vypsat nové výběrové řízení a armáda by o vybavení přišla.

Součástí zakázky byly i lékárničky, jimiž měla být armádní auta vybavena podle nových předpisů platných od 1. ledna 2011 a podle Pláška tak hrozilo, že vozidla od ledna nevyjedou.

Pražská firma Cheirón, jež byla dodavatelem zakázky, při trestním řízení smluvní pokutu uhradila. Podle Pláška tak nevznikla žádná škoda. Trestní oznámení ve věci podala v roce 2011 inspekce ministra obrany, která začala prověřovat i další zakázky na základně. Údajně byly šity na míru farmaceutickým firmám, s nimiž prý Plášek navázal nadstandardní vztahy: v čele základny stál od roku 1994, zproštěn funkce byl v lednu 2011.