Kliknutím zvětšíteManželka lihového krále Radka Březiny Stanislava, jeho otec Vladimír a dvě asistentky bratrů Březinových a jejich otce, Kateřina Míčková a Kristýna Mazurová.
Všichni měli podle obžaloby v době od dubna 2005 do prosince 2013 zlegalizovat stovky milionů korun z výnosů prodeje nelegálního lihu, za kterým stál Radek Březina a jeho skupina. V případě pravomocného rozhodnutí tak všem hrozí, že stráví až osm let za mřížemi. Všichni vinu popřeli, podle nich nikdo prý neměl ani tušení, že transakce, které s miliony prováděli, jsou vlastně praní špinavých peněz z nelegálního obchodování s lihem.
Podle žalobce z Vrchního státního zastupitelství Radka Bartoše vše prováděli jednoduše: peníze vkládali na účty, za ně kupovali cenné papíry, akcie a nemovitosti po celé republice.
„„Je jim kladeno za vinu, že hotovostní vklady peněz, které pocházely z trestné činnosti Radka Březiny a dalších lidí z organizované zločinecké skupiny, byly činěny v jejich prospěch. V případě Vladimíra Březiny šlo o prospěch přesahující 440 milionů korun, Stanislavy Březinové 42 milionů a také Radka Březiny v hodnotě 18 milionů, celkem šlo asi o 500 milionů,“ vysvětlil žalobce.
Podle něj tak byly nejdříve vloženy peníze na účty, za ty poté byly nakoupeny další majetkové hodnoty, například nemovitosti, po celé republice.
„Jindy to bylo komplikovanější, kdy nemovitosti byly nakoupeny z úvěrů a ty byly poté placeny z těchto nelegálních prostředků Radka Březiny,“ seznámil žalobce Bartoš.
Podle Bartoše byly všechny vklady provedeny v hotovosti a nejvíce jich uskutečnily obžalované asistentky, a to téměř ve 130 případech.
„Poslouchaly příkazy, prováděly vklady, které byly v takovém rozsahu a četnosti, že musely vědět, že nejde o legální peníze," uvedl Bartoš.
Čtyřiatřicetiletá Mazurová i o pět let starší Míčková to u soudu popřely, podle jejich vyjádření netušily, že by mohlo jít o peníze z trestné činnosti. Obě shodně uvedly, že si myslely, že jde o peníze z pronájmů nemovitostí.
O trestné činnosti svého manžela prý neměla ponětí ani manželka krále lihového podsvětí čtyřiačtyřicetiletá Stanislava.
„Vše řídil on, byl dominantní. Říkal, ať se nestarám, že je vše legální a že má nad vším absolutní kontrolu. Žila jsem v přesvědčení, že úspěšně podnikají,“ komentovala situaci Stanislava Březinová.
Nejdéle – více než hodinu - vypovídal sedmašedesátiletý Vladimír Březina. Podle něj policie v přípravném řízení zastavila vyšetřování, aniž by prověřila všechny důkazy svědčící o jeho nevině.
„Jsem připraven vyvrátit tvrzení obžaloby bod po bodu, zde u soudu, pokud mi to umožní. Všechno, co jsem tady dnes řekl, je pravda, kterou mohu prokázat,“ hájil se otec bratrů Březinových Vladimír. Hlavní líčení pokračuje jeho výslechem ve středu, další jsou naplánována na příští týden, kdy mají vypovídat svědci.
Takzvaná lihová mafie okradla podle vrchního soudu stát na spotřební dani o 5,6 miliardy korun. Žalobce tuto částku označil za historicky nejvyšší.
Jednání obžalovaných podle něj vykazovalo znaky organizované zločinecké skupiny zcela mimořádného rozsahu.
Případ postihuje patnáctileté období, v němž skupina čistila technický líh, používala ho k výrobě alkoholických nápojů a prodávala ho bez přiznání a odvedení spotřební daně.
Obchodovali také minimálně s 21 miliony litrů nezdaněného lihu, jeho část ukrývali v tajných úložištích. Březina si vyslechl v roce 2017 pravomocný třináctiletý trest vězení.
Společně s ním si další nepodmíněné tresty vyslechli čtyři muži, u dvou dalších ještě soudy pravomocný rozsudek nevynesly.
Březinovu bratrovi Tomášovi snížil Nejvyšší soud původní šestiletý trest na 3,5 roku, před časem byl z vězení podmínečně propuštěn.
Vladimír Březina při své výpovědi vysvětloval, odkud se vzal jeho majetek. Podle něj začal podnikat se satelitní technikou na konci osmdesátých let a stal se jedničkou na československém trhu.
Podnikání mu do vínku dal jeho dědeček, který se po první světové válce vrátil z Ameriky se zlatými dolary a diamanty. Tímto bohatstvím pak prý podělil své děti. Otec Vladimíra Březiny tento poklad prý uchránil před znárodněním a v devadesátých letech daroval Janovi a Vladimírovi desítky milionů již v nových českých korunách.
Později, kdy bratři Jan a Vladimír Březinovi již založili se společníky Hotel Lázně Kostelec, dal se Vladimír na obchodování s cennými papíry. Vše mu měl spravovat syn Radek, neuváženými investicemi do akcií jej pak měl připravit o stamiliony. Vklady na jeho účet mu mimo jiné údajně byla tato škoda placena zpět.
V přípravném řízení byla podstatná část majetku Vladimíra Březiny zabavena, Stanislavě Březinové byl zabaven všechen majetek.
„Zločin by se neměl vyplácet, proto uložení těchto sankcí je na místě,“ komentoval státní zástupce vrchního olomouckého zastupitelství Radek Bartoš.
Skupina kolem Vladimíra Březiny a její trestná činnost navazují podle slov Radka Bartoše na organizaci Radka Březiny. „On vše řídil, jeho pravou rukou byl jeho bratr Tomáš Březina, který se staral o finance,“ míní žalobce. První den hlavního líčení zazněla slova o deníku, který si Březina vedl.
„Já tomu říkám černé účetnictví, to zachycuje náklady na daňovou trestnou činnost, mezi které mimo jiné patří i tyto vklady. Ty jsme identifikovali na různých bankovních účtech,“ je přesvědčen státní zástupce Bartoš.
14
2
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
