K napadení bezdomovce došlo letos 12. června v Kotojedské ulici v Kroměříži. Toho se měl dopustit teprve dvacetiletý Daniel M. Všemu přihlížely dvě kamarádky, které měly v místě útoku zaparkovaná vozidla.

Soud k jejich výpovědím i výpovědi napadeného šestatřicetiletého muže přihlédl. Daniel M. si vyslechl za trestný čin loupeže ve stádiu pokusu a za přečin výtržnictví úhrnný trest odnětí svobody v délce čtyř let. Proti rozsudku se sice neodvolal, státní zástupce si však vzal lhůtu na vyjádření, proto není rozsudek zatím pravomocný. Mladíkovi přitom hrozil až dvanáctiletý trest vězení.

„Každý svého štěstí strůjcem. Když si najdete práci s ubytováním, můžete změnit život. Snažte se dokázat, že šlo o mimořádný exces,“ poradil soudce Radomír Koudela mladému násilníkovi. Ten se u soudu omluvil jak poškozenému, tak oběma svědkyním. Všichni jeho omluvu přijali.

„Víte on opravdu není špatný, měl to v životě velmi těžké naznačoval obhájce Daniela M. Nepřál si uvést své jméno, Deník jej však zná.

Kradl, protože měl hlad

Podle vyprávění obžalovaného i obhájce, měl Daniel život doposud složitý. Byl ještě malý kluk, když rodinu opustil otec. Matka jej nakonec opustila také a klučina vyrůstal po ústavech. Se svým otcem se nakonec setkal po šestnácti letech v olomoucké vazební věznici, kdy byl Daniel stíhaný za majetkovou trestnou činnost. „Vím, že není žádný svatoušek, ale kradl, protože měl hlad,“ líčil v závěrečné řeči obhájce.

Podle něj Daniel v okamžiku, kdy opustil v 18 letech výchovný ústav, nevěděl, co si má počít.

„Nikdo ho nevedl, nepomohl mu, tak skončil na ulici,“ doplnil advokát.

Daniela se ujala romská rodina, ovšem ne z dobroty srdce.

„Vykořisťovali ho. Muž, který byl hlavou rodiny, ho vozil do práce a zpět. Když měl Daniel výplatu, odebral mu ji. Zavírali ho a musel spát na zemi,“ popisoval obhájce. Daniela prý také nutili krást, proto stanul u soudu, kde si nakonec vyslechl podmíněný trest.

Usmíření s obětí

V úterý se dokonce usmířil u soudu s poškozeným mužem bez domova. Bezdomovec uvedl, že u sebe neměl ani korunu, a proto k soudu do Zlína musel až z Kroměříže dojít pěšky. „Vyšel jsem včera večer v deset hodin“ přiblížil soudu svou cestu za spravedlností.