Dnes kvůli tomu stanul před zlínským krajským soudem, kde mu hrozí 5–12 let odnětí svobody. Obžaloba jej totiž viní hned ze tři trestných činů a to zneužití pravomoci úřední osoby, sjednání výhody při zadání veřejné zakázky při veřejné soutěži a veřejné dražbě a porušení povinnosti při správě cizího majetku.

Zlínský soud v této věci letos 7. ledna stíhání Jiřího Pláška zastavil. Proti tomu však podal státní zástupce Petr Matoušek stížnost u olomouckého vrchního soudu, který jí vyhověl a případ vrátil zpět zlínskému soudu. „Napadené usnesení se ruší a vrací se na krajský soud, aby se ve věci znovu jednalo a rozhodlo," upřesnil rozhodnutí Vrchního soudu v Olomouci jeho mluvčí Vladimír Lichnovský.

Podle státního zástupce Petra Matouška se obžalovaný vytýkaného jednání měl dopustit jako náčelník základny zdravotnického materiálu v Bystřici pod Hostýnem, a to tím, že od poloviny července 2008 do konce prosince 2010 v tomto areálu uzavřel nejméně 130 smluv o dílo a kupních smluv na dodávky léčiv a zdravotnického materiálu a na služby spojené s obnovou 6. a 7. polní nemocnice po návratu ze zahraniční mise v Afghánistánu.

„Obžalovaný jako veřejný zadavatel nestanovil předpokládanou hodnotu těchto zakázek a pro jejich zadání nepoužil zákonem uložené zadávací řízení, v němž by umožnil dalším potenciálním zájemcům podat nabídky do tohoto řízení. Namísto toho je bez uveřejnění a provedení průzkumu trhu zadal přímo vybraným dodavatelům," uvedl žalobce.

„Cítím se nevinen, budu se snažit svou nevinu prokázat. Já jsem ty firmy nevybral," hájil se osmapadesátiletý Jiří Plášek před soudem. Tvrdil, že firma, které zakázku zadal byla schopná jako jediná vyhovět specifickým požadavkům, které armáda pro tyto účely požadovala. Hájil se i časovou tísní, polní nemocnice měla být prý co nejdříve akceschopná. Podle státního zástupce se ale nejednalo o krajně naléhavé případy a žádné časové důvody obžalovanému nebránily zadat zakázky v jiném druhu zadávacího řízení. Jak také uvedl, v souvislosti se zadáním většiny těchto veřejných zakázek dokonce ani obžalovaný neusiloval o ocenění předmětů zakázek obvyklou cenou a svévolně akceptoval podstatně vyšší ceny vybraných dodavatelů. „V důsledku předražení těchto zakázek způsobil státu škodu v celkové výši více než 49 milionů korun," připomenul Petr Matoušek. Podle něj Plášek navíc v průběhu inkriminovaného období nejméně ve čtyřech případech pod různými legendami přijal přímo od oslovovaných dodavatelů finanční prostředky v celkové výši 726 tisíc korun. Vše ale Jiří Plášek popírá.

„Obviněný je z výše popsaného jednání usvědčován výpověďmi některých svědků, listinnými důkazy a zejména znaleckým posudkem v oboru ekonomika, odvětví ceny a odhady," vyjmenoval některé důkazy proti obžalovanému státní zástupce. Blíže se ale vyjadřovat nechtěl.

Další hlavní líčení pokračuje u zlínského krajského soudu 1. června, kdy bude opět probíhat dokazování.

Ještě nedávno byl Jiří Plášek trestně stíhán v jiné kauze – nákupu autolékárniček pro armádu. Podle obžaloby měl Plášek v listopadu 2010 potvrdit převzetí autolékárniček a defibrilátorů pro armádu. Jenže právě autolékárničky v době převzetí dodavatelská firma vůbec a v termínu nedodala. Ty dodala poté se zpožděním. Nezaplatila tak ani smluvní pokutu z prodlení. Podle obžaloby tím tenkrát měla být způsobena škoda státu ve výši 362 tisíc korun.

Pražská firma Cheirón, jež byla dodavatelem zakázky, později v průběhu trestního řízení ale smluvní pokutu uhradila. Podle obžalovaného Pláška tak nevznikla žádná škoda. Krajský soud dospěl k závěru, že postup Pláška měl být předmětem kázeňského řízení, avšak trestného činu se nedopustil. Stejný názor před dvěma lety zaujal i Nejvyšší soud.

Jiří Plášek byl velitelem základny v letech 1994 až 2011, kdy byl zproštěn funkce.