„Bylo mi teprve 13, když jsem v roce 1981 poprvé prožila astmatický záchvat. Jediné, co jsem tehdy o astmatu věděla, bylo to, že na něj moje teta zemřela v 50 letech o tři roky dříve. Stalo se to uprostřed noci. Probudila jsem se a nemohla jsem dýchat a začala panikařit. Moje matka viděla, že nemůžu dýchat, a hned mě vzala na pohotovost," popisuje 53letá Jaroslava, která onemocněla už jako dítě.

Budeme nosit roušky i po skončení pandemie koronaviru?
Kvalita ovzduší se díky pandemii zlepšila. Přesto jsou místa, kde se dýchá hůř

"Tehdy jsme bydleli kousek od nemocnice, což byla v tomto případě obrovská výhoda. Lékař tehdy prohlásil, že je to astma, a dal mi injekci, což mi pomohlo, zároveň jsem dostala nějaké léky, už si ani nepamatuju, co to bylo, ale vím, že když bylo nejhůř, pomáhaly mi," dodává. 

Jaroslava měla astmatické záchvaty, které trvaly i tři dny. "Bylo to hrozné, nemohla jsem dýchat a styděla jsem se za to. Když jsem šla do kopce, nemohla jsem mluvit a moji kamarádi to zpočátku vůbec nechápali, tak jsem se jich dokonce stranila a často radši seděla doma, abych se vůbec nezadýchala," vzpomíná Jaroslava. 

* U dětí a dospívajících se výskyt pohybuje kolem 10–12 %.

* Nemocných v Česku může být až 900 000 lidí.

* Astmatem celosvětově trpí až 300 milionů nemocných.

* Jde o jednu z nejčastějších chronických nemocí vůbec.

* Astmatem v dospělém životě trpí více ženy.

Slabé záchvaty měla i v noci, když spala v jedné místnosti se svými sestrami. "Sestry byly naštvané, že pořád sípu a ony se nevyspí. Myslely si, že to dokážu zastavit, vůbec mi nechtěly rozumět," vysvětluje.

Později se Jaroslava vdala a narodily se jí tři děti. "Když jsem měla opravdu dlouhý útok, musel si můj manžel vzít volno a někdy bylo pro mě těžké vzít děti do školy. Před několika lety jsem si poprvé uvědomila, že mě astma mohlo zabít, když jsem se zhroutila na ulici," vrací se k děsivému okamžiku. 

Alergie je do značné míry dědičně podmíněná, ale významnou roli nepochybně hrají i vlivy prostředí, a může se projevovat velmi různou intenzitou a rychlostí rozvoje akutních potíží.
Období alergií je tu. Projevů je několik, od banálních až po anafylaktický šok

"Bylo to v parném létě, už od rána se mi hůř dýchalo a bohužel jsem při pauze na oběd zkolabovala, jelikož jsem si zapomněla inhalátor doma. Tohle vím už jen z vyprávění, ale před hospodou, kam jsem chtěla na oběd jít, stálo pár mladých mužů, kteří pili pivo a křičeli, že jsem opilá. Naštěstí mě majitel hospody přenesl dovnitř na chladnou podlahu, a když nenahmatal pulz, poskytl mi první pomoc, než pro mě přijela sanitka," pokračuje.

Astma bohužel zůstalo v rodině Jaroslavy - jeji syn začal mít problémy, když mu byly dva roky, a dceři ho diagnostikovali ve třinácti letech. "Jsem vděčná za to, že já i moje děti máme fungující léčbu. Každý den užívám preventivní inhalační kortikosteroidy a musím zaklepat, že už jsem delší dobu žádný záchvat neměla," uzavírá Jaroslava. 

Názor odborníka: 

Prof. MUDr. Petr Pohunek, CSc. (Pediatrická klinika 2. LF UK a FN Motol)

Průduškové astma je nejčastější chronickou nemocí dětského věku. Astma se typicky projevuje suchým kašlem v noci nebo po tělesné zátěži, případně kašlem přetrvávajícím déle i po odeznění respirační infekce. Hlavními příznaky jsou ale dechové potíže nebo dokonce pískoty při dýchání vyskytující se především mimo akutní respirační infekce.

Vzniká na podkladě genetické dispozice ve spojení s řadou dalších faktorů, především s alergickou přecitlivělostí. Význam mohou mít také virové infekce. Mnozí nemocní ale svou nemoc nemají řádně sledovanou a léčenou a mohou tak nejen mít zbytečné potíže a omezení, ale mohou být i ohroženi těžkým záchvatem dušnosti.

V České republice stále ještě na astma zbytečně umírá několik desítek lidí ročně. Zatímco u dětí úmrtnost prakticky vymizela, u dospělých byl v posledních několika letech zaznamenán zřetelný vzestup. To může souviset s podceňováním potřeby preventivní léčby.

Přitom současná preventivní léčba astmatu je vysoce účinná a bezpečná a pro nemocného nepředstavuje ani žádné významné omezení. Je podávána především inhalačně a její aplikace zabere obvykle asi 1 minutu jednou nebo dvakrát denně. Vysazení nebo snížení dávky léků bez konzultace s lékařem může být nebezpečné. To se obvykle neprojeví hned, ale s odstupem několika týdnů až měsíců může dojít k rozvoji i těžkého stavu.

Co byste měli vědět o astmatu? 

Přestože astma může vzniknout v každém věku, většina případů začíná již ve věku předškolním a školním. Zvýšené riziko vzniku nemoci hrozí dětem v rodinách, v nichž už se astma a jiná alergická onemocnění vyskytly dříve, například ve formě alergické rýmy nebo ekzému. 

Sprchování studenou vodou posiluje imunitu.
Kouzlo jménem otužování: s tělem i myslí umí zázraky, jaké byste nečekali

Příčinami vzniku mohou být genetická dispozice, znečištěné ovzduší, znečištěné vnitřní prostředí budov, pasivní i aktivní kuřáctví, nedostatečné větrání. Riziko vzniku astmatu zvyšuje také pobyt ve vlhkém prostředí s výskytem plísní. Důležité tak je co nejčastěji větrat, aby se v místnosti vyměnil zatuchlý vzduch.

Jak se pozná astmatický záchvat? Mezi základní znaky patří zkrácený dech, sípavé zvuky při výdechu, zmodralé rty a konečky prstů. Mezi nejčastější příznaky astmatu patří kašel, dušnost, sípání, tlak na hrudi, rozšíření nosních dírek, hluboký nádech a prodloužený výdech, úzkost. Neléčené nebo špatně léčené astma může být velmi omezující a může i ohrozit na životě.

Astma a koronavirus

Virus, který útočí na dýchací systém, může vyvolat obavy u astmatiků. Podle Světové zdravotnické organizace WHO by měli být v současné době opatrnější. Zároveň se však podle odborníků zatím nezdá, že by samotné astma mělo znamenat vyšší pravděpodobnost nakažení COVID-19 než u chřipky či jiné infekční choroby. Přesto však dodržujte základní doporučení:

* Užívejte pravidelně léky a inhalátory, které máte předepsané od lékaře, a ujistěte se, že jich máte dostatek.
* Vyhýbejte se sociálním kontaktům a pravidelně si myjte ruce.
* Každý den čistěte povrchy, kterých se často dotýkáte, jako jsou stoly, kliky, vypínače, telefony, klávesnice, toalety nebo dřezy, abyste se ochránili před COVID-19.
* Vyhněte se látkám či prostředkům, které mohou způsobit astmatický záchvat.
* Pravidelně větrejte.

Recept pro zdraví: Česnečka proti virům      

Ingredience: 200 g brambor, 2 lžíce sádla, 12 stroužků česneku, 1 petržel, 1/4 celeru, 2 cibule, 2 lžičky sušené majoránky, 750 ml vody nebo vývaru, chlebové kostičky, máslo

Postup: Brambory oloupejte a nakrájejte na kostičky. Cibuli nakrájejte najemno a česnek krájejte na plátky nebo jej prolisujte. V hrnci rozehřejte sádlo, na kterém osmahnete cibuli, přidejte osm stroužků česneku a orestujte, ať pustí svou chuť. Poté zalijte horkou vodou nebo vývarem, přidejte brambory.

Polévku osolte, opepřete a vařte, dokud nebudou brambory měkké. Mezitím si na pánvičce opečte nakrájené kostičky chleba. Poslední čtyři stroužky česneku prolisujte na závěr do hotové polévky a přidejte sušenou majoránku. Podávejte s chlebovými kostičkami.