Kliknutím zvětšíteS cukrovkou 1. typu od dětství bojuje dnes čtyřiadvacetiletá Zuzana Franzová, u které byla diagnostikována v osmi letech. „Nemoc se projevovala velkou únavou, při každém pohybu jsem si musela velmi brzy sednout. Také ji doprovázela neutišitelná žízeň, která se nedala zahnat, takže jsem pořád chodila na toaletu. Úbytek tělesné váhy, který je dalším z typických příznaků, se mě netýkal, jelikož mi nemoc byla diagnostikována velmi brzy,“ popisuje.
V současné době se Zuzana léčí pomocí inzulinové pumpy, kterou má nestále u sebe, včetně kanyly. Tou se jí do těla dostává inzulin. Hladinu cukru v těle si tak může kontrolovat 24 hodin denně pomocí senzoru Freestyle Libre, který nosí na paži. „Díky senzoru se mi neskutečně zlepšila kompenzace mojí nemoci. Mám podrobný přehled o tom, jak mi hladina cukru v těle stoupá či klesá během spánku, jídla i při sportu. Můžu se tak hýbat bez starostí,“ říká.
Zároveň je aplikace i jeho používání jednoduché, není potřeba píchat se do prstu, jako je tomu u glukometru. „Jenom přiložím čtečku k senzoru a vím, jakou hladinu cukru v těle mám. Líbí se mi, že ať jsem kdekoli, třeba ve vlaku, nemusím až tak řešit čistotu rukou, prostě jen přiložím čtečku a je to,“ pochvaluje si Zuzana. Díky tomu, že má neustálý přehled o své nemoci, může i předcházet různým zdravotním obtížím, které se s diabetem pojí.
Zdravotní komplikace
Od chvíle, kdy propukla koronavirová pandemie a lékaři upozorňovali diabetiky, že patří mezi ohroženou skupinu s vyšším rizikem vážného průběhu onemocnění, se cukrovkáři více zajímají o další možnosti léčby jejich nemoci. „Kromě zájmu o moderní metody s využitím například preparátů typu GLP-1 agonistů či SGLT 2 jsme zaznamenali zvýšený zájem o obecné způsoby zlepšení imunity a aktivního zdraví, a to i v případě, že nejsou hrazeny zdravotními pojišťovnami. Příkladem jsou ozonoterapie, lipozomální forma vitaminu C a vitamin D,“ říká zlínský diabetolog Emil Záhumenský.
Problémem je u diabetiků zvýšená hladina krevního cukru, která vede k srdečně-cévním onemocněním. Dříve u nich vzniká tzv. ateroskleróza, kornatění tepen, při němž dochází k ukládání tukových částic, vápníku a dalších látek do cévní stěny. Rozsáhlejší poškození tepen a větší náchylnost k praskání vzniklých plátů vede k vyššímu počtu akutních infarktů. Častější je též postižení malých tepen vedoucí například typicky k poškození ledvin nebo narušení stažlivé funkce srdce a následnému vyššímu riziku vzniku srdečního selhání.
I na první pohled nesouvisející poškození nervů může vést k nebezpečným situacím, kdy pacient-diabetik nemusí cítit varovnou bolest při infarktu a akutní lékařská pomoc pak přichází později. Právě na srdečně-cévní onemocnění zemřelo v loňském roce 43 procent diabetiků. Podle lékařů by ale toto číslo mohlo být daleko nižší právě díky moderní léčbě.
Nové možnosti léčby
V léčbě diabetu 2. typu jsou nově k dispozici takové možnosti, které dokážou předcházet poškození srdce, cév a ledvin diabetem, a to jak ve formě tablet, tak injekční. Podle vývoje nemoci mohou lékaři využívat již zmíněné GLP-1 agonisty. Podle České diabetologické společnosti je vhodné tyto léky nasadit jako první injekční léčbu. Problémem bývá jejich úhrada.
„V České republice bohužel není léčba GLP-1 agonisty hrazena všem pacientům. Riziko srdečně-cévních onemocnění je přitom vyšší prakticky u všech diabetiků 2. typu. Cílem České diabetologické společnosti je toto změnit. Do té doby je ale nutné zdůrazňovat pacientům potřebu zapojit se do úhrady za léčbu s tím, že část vynaložených nákladů jim bude uhrazena díky ochrannému limitu pojišťoven,“ říká lékařka Eva Račická, místopředsedkyně České diabetologické společnosti.
„Narůstající počet nemocných s diabetem a zvyšující se náklady na moderní léčbu jsou důvodem neochoty plátců zdravotní péče hradit šířeji některé revoluční léky a technologie. Tuto skutečnost musí vnímat pacientské organizace a snažit se předkládat relevantní argumenty a důrazněji zastupovat své zájmy. Lékaři nemají dostatečnou sílu prosadit nutné změny bez zapojení pacientů,“ doplňuje ji diabetolog Jan Šoupal z Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.
Léčba stravou
Čím dál oblíbenější je při léčbě cukrovky také nízkosacharidová dieta, která je založená na vyšším příjmu bílkovin a zdravých tuků a zejména na snížení příjmu cukru a sacharidů, čímž dochází ke zlepšení cukrovky. „U diabetiků 1. typu dojde k podstatnému snížení dávek inzulinu aplikovaného před jídly, u řady diabetiků 2. typu může dojít až k vysazení inzulinu. U pacientů s kratší dobou trvání diabetu 2. typu, kterým se při nízkosacharidové stravě podaří zhubnout, může dojít k úpravě glykemie do normy bez nutnosti užívat léky. Tomu říkáme remise diabetu,“ vysvětluje diabetoložka Hana Krejčí, odbornice na nízkosacharidovou dietu z Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.
Tento typ stravování je podle lékařky vhodný pro všechny typy diabetu s výjimkou pacientů, u kterých byl diabetes způsobený chronickým zánětem slinivky (pankreatitidou) nebo po jejím chirurgickém odstranění. „Tito pacienti mají vlivem nedostatku trávicích enzymů, které slinivka produkuje, potíže s trávením tuků, na které je nízkosacharidová strava bohatší. Nízkosacharidová strava také není vhodná u vrozených poruch metabolismu tuků,“ upřesňuje Krejčí.
Dieta se dělí na přísnější a mírnější formu. Během přísné diety sníte méně než 50 gramů sacharidů denně a dochází k přirozené tvorbě ketolátek (jako náhradního zdroje energie), proto se jí také říká ketogenní. Ze zdrojů sacharidů je zařazována prakticky jen zelenina a malé množství méně sladkého ovoce (maliny, borůvky). Tato varianta je využívána spíše krátkodobě k dosažení redukce nadměrné hmotnosti. Dlouhodoběji je udržitelná mírnější forma nízkosacharidového stravování, kdy můžete až 130 gramů sacharidů denně.
„Zatímco u ketogenní varianty je jediným omezením příjem sacharidů a příjem tuků zpravidla není nutné nijak omezovat, u mírnější varianty nízkosacharidové stravy by neregulovaný příjem tuků mohl vést ke zhoršení výsledků. Zařazované zdroje sacharidů by měly být v kvalitní podobě, tedy ne bílé pečivo, bílé přílohy a sladkosti, ale spíše ovoce, luštěniny, celozrnné přílohy a kvalitní kváskový chléb. Co se týká striktnosti stravy – není důležité, co sníme svátečně, občas, ale co jíme pravidelně a často,“ popisuje dietu diabetoložka Krejčí.
Základní pravidla jídelníčku
Pro správnou hladinu cukru v krvi je důležité: jíst pravidelně a v přiměřeném množství, jíst zdravější potraviny, zařadit dostatek vlákniny (celozrnné potraviny, zeleninu), z jídelníčku, pokud možno, vyloučit uzeniny a sladkosti. Důležité je také používat zdravější postupy vaření, místo fritovacího hrnce dát přednost smažicímu papíru (vydrží vyšší teploty než pečicí) nebo teflonové pánvi.
44
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
