Stále oblíbenější je například kinesiotaping neboli tejpování. Fyzioterapeut přiloží na bolavé místo samolepicí textilní pásku. V sedmdesátých letech minulého století tuto metodu vyvinul japonský lékař a chiropraktik Kenzo Kase. Do Evropy dorazila v devadesátých letech a dávno už není jen doménou špičkových sportovců.

Využít ji lze nejen na bolesti zad, ale i jiných částí těla, třeba předloktí nebo ramene. „Nejčastěji ošetřujeme lidi právě s bolestmi zad, kdy tejpujeme bederní, hrudní a krční páteř, respektive jejich svaly,“ uvedla hlavní fyzioterapeutka pražské Fyziokliniky Iva Bílková.

Mezi nejčastější problémy patří bolesti krční páteře a beder, za které téměř v devadesáti procentech opravdu může stres, špatný postoj nebo nevhodné pracovní návyky
Bolest zad: Když člověka trápí, jde o varování, že si něčím ubližujeme

Práci s pružnými dlouhými samolepkami zvládne i laik. Záda, ke kterým se člověk sám dostane hůř než k jiným částem těla, je ale přece jen lepší svěřit odborníkům. Pásku pak lze nosit až sedm dní, měla by přitom vydržet i kontakt s vodou.

Terapie na míru 

Tejpování ovšem není jedinou metodou na bolavá záda. Podle fyzioterapeutky Kateřiny Koch z pražského zdravotnického zařízení Fyzioterapie Levitas, jež tuto japonskou metodu příliš nevyužívá, je důležitý především individuální přístup. „Bolest může mít svou historii, která se řetězí dál,“ řekla Deníku.

Každému se proto snaží ušít terapii na míru. Třeba při kancelářském zaměstnání je podle fyzioterapeutky zásadní i korekce sedu.

Od ledna příštího roku se přitom chystá změna, která „potěší“ hlavně fyzicky namáhavé profese. Těžké poškození bederní páteře totiž rozšíří seznam nemocí z povolání.Těžké poškození bederní páteře rozšíří od příštího roku seznam nemocí z povolání.Zdroj: Shutterstock

„Důležitá je v případě, kdy musí člověk spoustu hodin sedět u počítače a nesedí úplně správně,“ uvedla. Při práci používá i nejrůznější manuální techniky. „A to v případě, kdy člověk potřebuje konkrétně něco někde uvolnit,“ dodala.

Ten, kdo má enormní potíže s bederní páteří, která bolesti zad nezřídka způsobuje, může od příštího roku dosáhnout i na odškodnění v řádu desítek tisíc korun. Nemocný ale bude muset splnit přísná kritéria – alespoň rok být v pracovní neschopnosti a minimálně tři roky působit ve fyzicky namáhavé profesi.

Tělo si při autoimunitním onemocnění samo vytváří protilátky, které brání přenosu impulsů z nervů do svalů. Tito lidé jsou proto zesláblí a nemohou ovládat svaly
Nevyjdou schody, špatně mluví či polykají. Stovky Čechů trpí svalovou slabostí

„V takové, kde se pravidelně vyskytuje časté ohýbání trupu či úklony při držení, zvedání a přemísťování těžkých břemen,“ upřesnila emeritní přednostka Kliniky pracovního lékařství 1. Lékařské fakulty a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze Daniela Pelclová.

Jak pro Deník uvedla mluvčí Státního zdravotního ústavu Štěpánka Čechová, týkat se to bude zejména pracovníků ve stavebnictví, horníků či zdravotníků.

Zdroj: DeníkPodle Pelclové lze očekávat, že sítem v celém Česku ročně projde jen dvacet až pětadvacet lidí. „Na Slovensku se tyto nemoci hlásí už od roku 2004 a počty uznaných tam jsou na úrovni pouhých jednotek případů,“ uvedla.