První měsíc svého života strávila schovaná v bezpečí máminy náruče, v bujné vegetaci tropické haly Yucatan ji tak mohli zahlédnout jen velmi pozorní návštěvníci. Nyní je již daleko větší šance mládě uvidět.

Malá samička zdárně prospívá, podle hodnocení chovatelů je ve skvělé kondici. S péči o potomka pomáhají také další členové tlupy chvostanů, čtyřletý samec Rasty a pětiletá samice Rose.

Létající opice

Domovinou chvostanů jsou pralesy Venezuely a severní Brazílie. Přednost dávají nižším patrům pralesa, jen výjimečně sestupují až na zem. Ve větvích se pohybují velmi obratně a rychle. Možná i proto si u domorodců vysloužili pojmenování „létající opice“.

Žijí v malých rodinných skupinkách, které se skládají z rodičovského páru a různě starých potomků. Ti pak pomáhají s péčí o své mladší sourozence. Pro chvostany je typický pohlavní dimorfismus – samec má černou barvu srsti s výraznou bílou maskou v obličeji, samice je šedohnědá s tmavým obličejem.

V přírodě si pochutnají na plodech, semenech a listech stromů. Ve zlínské zoo na jejich jídelníčku převažuje ovoce, dostávají také oříšky, slunečnicová semínka, vařenou rýži a mrkev, vařené vejce a kuřecí maso. K velkým pochoutkám patří speciální želé a hmyz.

Chvostanům se v tropické hale Yucatanu daří

Chvostani bělolící se ve zlínské zoo poprvé objevili v roce 2006, kdy zahrada otevřela tropickou halu Yucatan. Do roku 2014, kdy původní samec po dohodě s koordinátorem chovu odešel do francouzské zoo, se podařilo odchovat 3 mláďata. Dvě z nich, samice Oliv a Rose, ve zlínské zoo zůstala. V dubnu roku 2019 zahrada získala samce jménem Rasty z dánské Zoo Nykobing.

Březost u chvostanů trvá 170 dnů, samice porodí vždy jedno mládě. To se ihned po porodu přichytne samici na břiše. Osamostatňuje se ve věku 6 měsíců, s rodinou však zůstává i v dalších letech.