Kůži, která se musela téměř dva týdny máčet v roztoku s vápnem, teď nataženou na desce postupně opracovává a ořezává. Kompletně hotový musí být nástroj do 13. října, tedy do premiéry představení Sen noci svatojánské.

Během inscenace bude buben jako rekvizita na jevišti nepřetržitě, jen jeho role se má v jednotlivých scénách měnit. Bude mimo jiné i prostředkem výtvarným. „Scéna se přes něj má i různě nasvěcovat, v jednu chvíli dostane například podobu velikého měsíce," přibližuje Kořínek.

Bude hrát za zády

Na buben se bude samozřejmě i hrát, a to různými paličkami a palicemi, například kostmi z kravské nohy. Zabubnuje si především postava Puck, která ve Snu noci svatojánské propojuje reálný a nereálný svět. Nástroj ovšem při hraní bude mít za zády. „Ano, je to docela neobvyklá technika, která vyžaduje až artistický výkon," podotkl s úsměvem Kořínek.

Pro připravovanou inscenaci vyrábí hudebník i další instrumenty. Rytmické, dechové i smyčcové z různých materiálů kravské lopatky, oceli, smaltu či dřeva. Sedm herců zlínského divadla je během Snu noci svatojánské rozezní hned několikrát.

Premiéru při té příležitosti bude mít i jiný Kořínkův buben, tentokrát kovový, nazvaný stardrum. Zvukem připomíná tibetskou mísu a zvon.

„Jsou to všechno nástroje, které jsem sám vymyslel a vyrobil. Teď ještě některé z nich dodělávám a zároveň učím herce, jak na ně hrát," popsal svůj program posledních několika týdnů muž, který se před lety naučil jazyk kmene Zulu a nahrál a nazpíval v tomto jazyce desku.

Se zlínským divadlem spolupracuje Kořínek poprvé. Oslovil jej režisér Pavel Khek, se kterým připravuje i další představení v jiných divadlech. Originální Kořínkovy nástroje se objevily například ve hře Causy a Markétka.

Když právě netvoří scénickou hudbu a rekvizity, sám koncertuje nebo vede terapeutické kurzy. Při nich mají také nejdůležitější roli hudební nástroje, hlas, rytmus a hudba vůbec.

Kóma ho změnilo

„Tato práce možná souvisí s prostředím, v němž jsem vyrůstal. Moje maminka založila první linku důvěry," vypráví Kořínek, který má zkušenost i s prací v psychiatrické léčebně. V tom, čemu se dnes věnuje, jej prý také asi ovlivnila těžká nemoc v době dospívání.

„Měl jsem zánět mozkových blan a byl jsem v kómatu. Dlouho jsem pak nemohl chodit a hodně času jsem strávil na izolaci. Tehdy jsem v sobě objevil něco nového, jako bych najednou o mnoho let zestárnul," vzpomíná hudebník a terapeut.

„Vibrace tohoto bubnu bude určitě výjimečná," je přesvědčen muž, který se věnuje také studiu akustiky. „Nejdůležitější je pro mě najít u každého nástroje jeho ideální rezonanci," uzavřel. (voj)