Zmíněné rodiny v minulosti obývaly pavlačový dům u polikliniky a protože neplatily nájemné a dům zničily, město je vystěhovalo do obytných kontejnerů ve vsetínské místní části Poschla, některé z rodin pak i mimo město Vsetín.

Poté začalo dvacet let soudních sporů a odvolání. Po vleklých tahanicích přiřkl Nejvyšší soud žalobcům odškodné od města v souhrnné výši 1,825 milionu korun. Ústavní soud následně odmítl většinu ústavních stížností města. Rozsudky Nejvyššího soudu jsou tak konečné.

ROZHOVOR: Senátor Jiří Čunek o vystěhování romských rodin (rok 2021): 

„Město Vsetín nakonec dopadlo v soudním řízení velmi dobře. Původně byly navrhovány omluvy pro všechny žalobce a vyšší částky odškodného. Takže nevím, proč je město s výsledkem nespokojeno a v čem by měla být porušena práva Vsetína,“ řekla ke kauze Zdeňka Poláchová, advokátka Romů.

Čunek: Milosrdenství se trestá

Vsetín čeká na poslední rozhodnutí ÚS a poté se chce obrátit na Evropský soud pro lidská práva. Starosta Čunek má za to, že v tomto téměř 20 let trvajícímu sporu bylo porušeno právo na spravedlivý proces.

„Z tohoto důvodu nám nezbývá jiná možnost než podat stížnost proti České republice k Evropskému soudu pro lidská práva ve Štrasburku. V řízení o stížnosti může Evropský soud pro lidská práva konstatovat, že došlo či nedošlo k porušení Úmluvy o lidských právech a případně přiznat zadostiučinění,“ říká Jiří Čunek s tím, že hlavní teze k soudu je, že "milosrdenství se trestá".

„V tomto případě je zřetelná snaha soudů nalézt řešení kauzy z pohledu dnešní společenské atmosféry korektnosti a multikulturalistických tezí. Součástí těchto tezí je i jakési stigma a sebeobvinění většinové společnosti za nezvládnuté asimilační procesy ve vztahu k sociálně z(ne)výhodněným menšinám, vyúsťující v nutkavý pocit potřeby nápravy historické křivdy, jejichž východiskem se jeví být zvýhodnění či pozitivní diskriminace těchto skupin. Přestože s tímto pojetím chápáním práva zásadně nesouhlasíme, musí město toto vidění světa, mimo jiné nezakotvené v žádném předpisu, trpně snášet,“ komentoval rozhodnutí Ústavního soudu starosta Jiří Čunek.

Bourání pavlačového domu v sousedství vsetínské polikliniky (rok 2006):

Fotogalerie: Pavlačový "dům hrůzy" v centru Vsetína zbourali na podzim 2006

Město podle Jiřího Čunka samo uplatnilo pozitivní diskriminaci tím, že těm, kteří neměli žádný nárok, poskytlo bydlení, a to z důvodů sociálních. „Je to však samosprávné rozhodnutí města, které není možné uplatňovat v soudním řízení, ve kterém si musí být strany sporu rovny,“ dodal starosta.

Město Vsetín již dříve požádalo o odklad vykonatelnosti rozhodnutí Nejvyššího soudu, který odškodnění pro čtyři rozvětvené rodiny stanovil na 1,825 milionu korun. Jak uvádí ČTK, Vsetín argumentoval, že pokud odškodnění vyplatí a pak uspěje s ústavní stížností, těžko peníze vymůže od romských rodin zpět. Ústavní soud to odmítl a argumentaci Vsetína označil za paušalizující, stigmatizující a předsudečnou.

„Je zcela nepřijatelná a působí obzvlášť bizarně s ohledem na to, že jejím autorem je územní samosprávní celek zastoupený advokátem. ÚS pokládá za absurdní, že město Vsetín očekávalo, že by se s touto neakceptovatelnou diskriminační argumentací u ÚS mohlo setkat s úspěchem,“ cituje ČTK usnesení, které připravil soudce zpravodaj Tomáš Lichovník.