V regionu tak bylo ve hře mimo jiné i 1500 pracovních míst.

„Zákon tak, jak ho schválila Sněmovna, zaměňoval výrobu polymerů s výrobou dílů z polymerů. Důsledkem toho by například bylo, že výroba podešví nebo pneumatik z polyuretanu by integrované povolení potřebovala, kdežto z pryže, která je méně ekologická, nikoli," vysvětlila problém, který vyvolal značný rozruch, první místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková.

Pro řadu firem ze Zlínského kraje by nesmysl ve znění zákona znamenal spoustu starostí, norma by extrémně zpřísnila podmínky výroby.

„Úprava, která původně zamýšlela regulovat velké chemické továrny a rafinerie, tak dopadla především na malé výrobce a zpracovatele," vysvětlil Petr Hlaváček z Univerzity Tomáše Bati. Ten patřil mezi třináctku odborníků, kteří zákon označili za zbytečně přísný. Na návrhu senátní novelizace se tak Hlaváček i sám podílel.

„Každou změnu výroby bychom museli hlásit a platit za udělené povolení. Nejde ani tak o peníze. Odborníků z našeho oboru není mnoho. Podle nového zákona bych musel jednoho fundovaného člověka přeřadit jen na sledování a zařizování těchto povolení," uvedl jednu z mnoha námitek Robert Zatloukal, výkonný ředitel společnosti Promens.

„Zákazníci dnes chtějí všechno hned. Pokud by věděli, že musíme čekat na nová povolení, nechali by si zakázku udělat například v Polsku či na Slovensku. Tam totiž taková norma neplatí," doplnil Zatloukal.

Poslanci nakonec argumenty odborníků uznali a v úterý novelu zákona i s pozměňovacím návrhem posvětili. „Dobrá práce se podařila. Jsme rádi, že zlínští obuvníci nemusejí svou výrobu přesouvat jinam," zhodnotila výsledek hlasování senátorka Gajdůšková.

LUKÁŠ FABIÁN