Lišily se vzhledem, vůní a především chutí. S drobnými rozdíly, které dělají kyselici právě tou „jejich kyselicí", se se čtenáři Deníku podělili i účastníci vizovického soutěžního koštu.
Kyselice snese škvarky i okurky
Nic dobrého nemůže kyselici pokazit. Takové heslo by mohla mít dvojice kuchařů z uherskobrodské pizzerie Dublin, kteří se také účastnili klání na vizovickém koštu. Roman Kolaja a Karel Musil konzervativní pánové rozhodně nejsou a nebojí se experimentovat.
„My jsme na to šli úplně jinak," shodují se. Kromě základních surovin tak jejich kyselici ochutily například i škvarky. Klobáska byla zvěřinová a kořenilo se třeba i koprem. Nechyběla ani zakysaná smetana. „A taky vepřové sádlo je důležité. Určitě netradiční přísadou je i salátová okurka," prozradila dvojice mladých kuchařů.
Vizovičané umí vařit kyselicu a pálit slivovicu
Domácí zelí a ještě kysané na slovenský způsob. To je tajemství kyselice Jarmily Adamcové. V nadsázce se tedy dá říct, že vaří kapustnicu. „Manžel pochází ze Slovenska," vysvětluje soutěžící s úsměvem.
V její kyselici nesmí chybět hříbky z lesů v okolí Vizovic. „Dávám tam směs složenou převážně z praváků a suchohřibů," říká Jarmila Adamcová.
Používá však jednu fintu. Pro uvolnění vůní a chutí vaří polévku nadvakrát. Jeden den se uvaří základ, který se zahustí rozmixovanými brambory s mlékem. „A pak až na druhý den pak přidávám 33% smetanu," dodává účastnice soutěže Gajdy a zelé, živobytí celé.
Všechno narychlo a nakonec titul
Nejlepší kyselici vizovického koštu uvařila Marcela Šťastná. Přiznala, že neměla na přípravu moc času, a tak vše dělala narychlo. Základní suroviny kořenila jen bobkovým listem, novým kořením a celým pepřem. Tajemství je v domácích surovinách.
Její kyselici ochutily i hříbky. Jaké? „No jedině praváci," usmívá se. Nikoho nepřekvapí, že jsou nasbíraní v lesích Vizovických vrchů. Polévku však vaří nadvakrát. Hlavní je, aby se spojila chuť klobásky, brambor, koření a zelí.
„Když se to nechá přes noc, tak i brambory krásně provoní a získají na chuti," prozradila. Důležitou ingrediencí je i tajemné „Pasekářské koření".
Domácí je prostě domácí
Tajemství kyselice Tomáše Ševčíka je použití domácích surovin. Jak sám říká, na zahrádce pěstují všechno možné, a tak by jeho kyselice snesla dnešní módní označení BIO. „Brambory, cibule, zelí. Všechno je domácího původu," říká účastník klání o nejlepší polévku ze zelí.
Součástí jeho receptu je kromě klobásy i slanina. Vše samozřejmě také domácí výroby.
„Když nad tím tak přemýšlím, kupovaná je vlastně jen smetana," prozradil tajemství svého úspěchu Tomáš Ševčík. Kyselici podle receptu následně dochutí i rozmarýnem a bazalkou.
V jednoduchosti je síla
Žádnou velkou vědu nevidí v přípravě dobré kyselice Hana Martincová z Lutoniny. Drží se hesla V jednoduchosti je síla. K základním surovinám přidává i koření jen poskrovnu.
„Koření skoro žádné. Paprika, kmín, nic takového. Jen pepř. Ale ten musí být tří barev," říká.
„Ale hlavně tam patří dobrý domácí špek," dodává jedním dechem. Řada receptů na kyselici počítá i s houbami. Ne tak Hana Martincová. V její polévce byste praváka hledali marně.
„Ne, houby tam nedávám. Podle mě tam nepatří," zakončila. O tom, že nemluví do větru, svědčí i fakt, že na vizovickém koštu chutnala její kyselice největšímu počtu návštěvníků, a získala tak cenu diváků.