Kliknutím zvětšíte„Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových a Moravské zemské muzeum ve spolupráci se Slováckým muzeem čeká nelehký úkol. Společnými silami musí připravit stavebně technickou obnovu zanedbaného objektu věznice a zároveň připomenout formou expozice osudy lidí, kteří zde zažili zřejmě nejhorší okamžiky svého života, kdy byli vězněni, mučeni, někteří přišli o život,“ uvedla Zuzana Fišerová.
Momentálně se zpracovává stavebně technický a stavebně historický průzkum, který by měl ukázat směr rekonstrukce. Nicméně prostory určené pro expozici muzea by měly směřovat k 50. létům minulého století.
„Za jedinou správnou cestu považuji snahu vytvořit ve věznici důstojný areál spravedlnosti, ve kterém bude i místo mimořádného společenského významu - Národní památník obětí totalitních režimů. V areálu aktuálně probíhá archeologický, stavebně historický a stavebně technický průzkum a Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových připravuje podklady pro řešení rekonstrukce celého areálu věznice. Stavební práce by se měly uskutečnit mezi lety 2025 a 2028. Úkolem města Uherské Hradiště bude vytvořit k nově zrekonstruovanému areálu důstojný vstupní prostor,“ řekl Deníku starosta Uherského Hradiště Stanislav Blaha.
Expozice vzniká v součinnosti historiků z Moravského zemského muzea v Brně a Slováckého muzea v Uherském Hradišti na základě memoranda o spolupráci obou muzeí.
„Vychází z představy, že hlavním exponátem je samotná budova věznice, která byla svědkem utrpení politických vězňů jak za nacismu, tak za komunistické totality, kdy se jednalo o jedno z nejhorších míst v celém bývalém Československu,“ sdělil Pavel Portl, historik Slováckého muzea a jeden z autorů výstavního projektu, který bude umístěn v prostoru bývalé věznice.
Jako jeden z požadavků při realizaci expozice je podle Portla zachování všech původních prvků, jako jsou zbytky kamenné dlažby, bezpečnostní mříže, původní dveře, dveřní kukátka apod., a to i v prostorách, které nejsou určeny pro muzejní využití.
Větší část věznice má být v budoucnu využita justičními složkami (okresním soudem, okresní prokuraturou a probační a mediační službou), v menší části vznikne muzeum, resp. památník obětí totalitních režimů. Jemu je určen trakt někdejších samovazeb, vězeňská kaple s přilehlými místnostmi a také vnitřní nádvoří, kde se po druhé světové válce popravovalo a kde je v plánu vytvoření pietního místa.
Radní Zuzana Fišerová poukázala také na možnost propojení dalších projektů, které připravuje Zlínský kraj, a to obnovu Památníku Ploština či expozici v bráně areálu Svit, kterou chystá nezisková organizace Post Bellum. Je vhodné v této souvislosti připomenout i historickou vazbu na hradišťskou vilu Franklovka, která sloužila jako úřadovna STB, a kde mučili politické vězně, nebo na Velké kino ve Zlíně, kde se konal největší politický proces s odsouzenými v rámci „Světlany“.
Pomoci odmazat část dluhu, který má společnost vůči bývalé věznici v Uherském Hradišti, chtějí aktivisté z organizace Historia Futurae a spolku Memoria. Pracují na vzniku virtuální expozice. Jde o mobilní aplikaci s názvem Imersivní expozice Za zdí, která bude spustitelná na chytrých zařízeních využívajících zejména rozšířenou realitu. Aplikace má sloužit veřejnosti zdarma a bude primárně fungovat v bezprostředním okolí uzavřené věznice.
„Vytváříme digitální muzejní projekt, který má přispět k objektivnímu a dostupnému poznání minulosti a tím k lepší budoucnosti,“ poznamenala předsedkyně spolku Memoria Anna Stránská.
Aktuálně lze zhlédnout v podkroví hradišťské Reduty na Masarykově náměstí dočasnou výstavu Expozice věznice Uherské Hradiště. Ta je věnovaná dějinám hradišťské věznice a zaměřuje se na období nacistického a komunistického režimu.
Historie uherskohradišťské věznice
Justiční palác s věznicí v Uherském Hradišti vybudovali v letech 1891 – 1897. První političtí vězni trávili v tamních celách své tresty už v počátcích československé republiky, poté její prostory poznala řada protinacistických odbojářů. Její historie pokračovala po 2. světové válce, kdy se stala místem retribučních lidových soudů a následných poprav.
Procesy po roce 1948 se zase dotkly desítek lidí z řad politické opozice, včetně mnoha nevinných. Věznice přestala fungovat v roce 1960, kdy se přiléhající krajský soud přesunul z Uherského Hradiště do Brna a okresní soud do budovy okresního národního výboru. Část justičního areálu poté sloužila správě SNB.
Od 90. let 20. století se na její opravu hledají prostředky. Budovy se pokusila od ministerstva spravedlnosti získat zpět hradišťská radnice, ale neúspěšně. Věznici donedávna spravoval Okresní soud Uherské Hradiště, který jeho část doposud využívá k uskladnění spisů. Na základě Memoranda podepsaného sedmi stranami však přešlo hospodaření s věznicí pod stát, který v únoru roku 2020 začal s přípravnými pracemi na opravě areálu.
66
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
