V těchto dnech vrcholí jeho rojení, proti němuž nemají lesníci adekvátní zbraň. Na letecký postřik totiž nezískali povolení od ochránců přírody ani krajského úřadu. Podle správců lesů se tak dají v následujících letech očekávat další velké škody, které způsobí ponravy na kořenových systémech rostlin.

„Kde v minulosti ve Bzenci, Vracově, Vacenovicích či Ratíškovicích bývaly zahrady, ovocné stromy a kde si lidé pěstovali zeleninu, tam je to nyní nemyslitelné. Například z patnácti zasazených ovocných stromků se za čtyřletý cyklus chrousta podaří uchovat jen tři," upozornil vracovský starosta Jaromír Repík.

Nejen v Bzenecké, ale také v píscích Hodonínské Doubravy se chroustům nebývale daří.

„Loni nám ponravy ožraly nejen kořeny stromů, ale i zeleniny, včetně salátu a brambor. Letos se tady objevily stovky dospělých chroustů, takže máme obavy, co provedou larvy v následujících letech," svěřila se obyvatelka dubňanské místní části Fabián.

V současnosti jsou chrousti ve vrcholu rojení.

„Jejich jediným cílem je žrát, aby získali energii na spáření a kladení vajíček, potom umírají. Když je samička v kondici, naklade dvakrát i třikrát dvacet až třicet vajíček," přiblížil odborný lesní hospodář a bzenecký místostarosta Ivan Černý.

Podle něj chrousti v této fázi dávají přednost dubům, ořešákům, třešním, jeřabinám a habrům. Ponravy si dokonce dopřávají i květy jehličnatých stromů.

V následujících letech pak larvy ukusují kořeny, nejdříve menších a pak i větších rostlin. „Bývá jich tolik, že jsou nalepené na kořeny velkých stromů. Ty se pak mohou třeba i vyvrátit," varuje Ivan Černý.

Podle mluvčí státního podniku Lesy České republiky Evy Jouklové tito škůdci způsobili od roku 2011 ve Bzenecké Doubravě přímé škody ve výši patnáct milionů korun. „Jako správci lesů jsme podle zákona povinní bránit šíření škůdců, a to i preventivně. To však nyní nemůžeme. Nezbývá než sledovat, jak se chroust množí," uvedl krajský ředitel Lesů Dalibor Šafařík a odkázal na to, že lesníci požádali o letecký postřik.

Jeho aplikaci ovšem odbor životního prostředí krajského úřadu letos v dubnu nepovolil.

„Nedostali jsme potřebné souhlasy a výjimky ze zákona," potvrdila mluvčí krajského úřadu Denisa Kapitančiková. Nesouhlas se týkal zejména území ptačí oblasti Bzenecká Doubrava Strážnické Pomoraví. „Postřik by totiž měl negativní vliv na ptačí druhy, které jsou v této oblasti chráněné. Jedná se například o strakapouda prostředního, strakapouda jižního, skřivana lesního a lelka lesního," vypočítala Denisa Kapitančiková s tím, že by se ptákům kvůli účinku postřiku snížila potravní nabídka.

Výjimku Lesy ČR nedostaly ani pro evropsky významnou lokalitu Hodonínská Doubrava. Kvůli dopadům na zvláště chráněné druhy živočichů. „Nevýhodou letecké aplikace je fakt, že přípravky pro ni určené působí proti širokému spektru hmyzu," doplnila mluvčí.

Správci lesů proto loni ověřovali účinnost nejrůznějších metod, které dokážou ponravy zlikvidovat už v půdě. „Výsledky jen potvrdily názor odborníků, že bez leteckého postřiku dospělých brouků nemůžeme škody na lesních porostech snížit. Naopak se ukázalo, že ponrav je tolik, že ani jejich případný zvýšený úhyn by škodám nezabránil," poznamenal Martin Zavrtálek z odboru lesního hospodářství a ochrany přírody Lesů ČR.

Letecky se chroustům lesníci postavili naposledy v letech 1999 a 2003. Následně už k dalším postřikům nedostali povolení.

„Chrousti se od té doby množí a nepůsobí jen značné hospodářské škody, ale mění i prostředí Moravské Sahary, které je také dílem generací lesníků a je paradoxně chráněné státem," doplnil Martin Zavrtálek. Podnik, stejně jako bzenecká radnice, která vlastní 370 hektarů lesa, bude po sečtení škod po letošní invazi požadovat finanční náhradu.