Kliknutím zvětšíteNa druhou stranu se však postarala také o vyšší návštěvnost tohoto pohoří, protínajícího území Zlínského a Jihomoravského kraje. Davy lidí vyrážející do bělokarpatských lesů však naštěstí nijak neuškodili chráněným rostlinným ani živočišným druhům.
„Přestože letos došlo k nárůstu turistů, nejsou Bílé Karpaty zatím pod žádným enormním tlakem. Je to způsobeno rozlehlostí i pestrostí území. Chráněná krajinná oblast se rozkládá od vinařských poloh kolem Petrova a Strážnice přes folklorně výjimečné Horňácko s orchidejovými loukami, přes nyní už známé moravské Kopanice až po jižní Valašsko kolem Brumova a Valašských Klobouk. Každý návštěvník zde hledá něco jiného a turistika je proto rozprostřena po celém území chráněné krajinné oblasti,“ řekla Deníku ředitelka Správy CHKO Bílé Karpaty Jiřina Gaťáková.
Roste tu 50 druhů orchidejí
Bílé Karpaty se staly pojmem především jako území s největším množstvím vstavačovitých rostlin (orchidejí) ve střední Evropě. Lidé tam podle Jiřiny Gaťákové mohou vidět celkem 1450 druhů rostlin, z toho 11 druhů roste v České republice pouze tam. Další desítky kriticky ohrožených druhů mají většinu svých lokalit nebo nejbohatší výskyt právě v Bílých Karpatech.
Orchidejí tam roste asi 50 druhů, což jsou více než dvě třetiny celkového počtu. Mnohé tam zejména na loukách vykvétají od konce dubna do července v tisícových počtech.
„Orchideje jsou považovány za královny rostlinné říše, jsou pro člověka právem symbolem krásy, vzácnosti, tajemství či dokonalosti,“ tvrdí Jiřina Gaťáková.
Pětikilometrová vzdálenost dělí staletou hrušku v Horním poli na pomezí katastrů Slavkova a Horního Němčí, od nádherné, bělokarpatské mokřadní lokality Kolo, plné orchidejí a řady dalších ohrožených rostlinných a živočišných druhů.
Mokřad zachránili před zánikem
Při pohledu na tento udržovaný mokřad málokoho nezasvěceného napadne, že mu před lety hrozil zánik a od zkázy jej zachránila až snaha členů Základní organizace Českého svazu ochránců přírody Pantoflíček v čele s Vlastou Ondrovou.
Právě ona měla lví podíl na obnově tohoto půl hektarového, téměř zapomenutého kusu světa na moravsko-slovenském pomezí. Neblahý stav lokality nebyl Vlastě Ondrové lhostejný, a tak směnila pole po rodičích za tento mokřad. Lokalita se poté zařadila mezi soukromé rezervace.
„Mám z toho dobrý pocit, zvláště když se zdá, že naše péče o louku je účinná. Kosení jsme přizpůsobili vývoji rostlin a provádíme je jednou ročně až po dozrání semeníků. Orchidejí přibývá, loni jsme jich napočítali přes tři tisíce," prozradila Deníku Vlasta Ondrová, když mokřad představovala veřejnosti.
21 druhů z červeného seznamu
Kromě orchideje prstnatce pleťového tam už tehdy rostlo dalších 21 druhů rostlin, zařazených v červeném seznamu, včetně vzácných mechorostů, lišejníků a celé škály různých druhů hmyzu, zejména motýlů, jako ohniváček černolemý a přástevník kostivalový. Z chráněných živočichů se tam vyskytuje i střevlík hrbolatý, mlok skvrnitý, čolek obecný i horský.
Bez pomoci lidských rukou se neobejde ani přírodní rezervace Hutě na bělokarpatských kopanicích u vesničky Žítková ve svažitém terénu severozápadní strany Vlčího vrchu. O ni se starají členové Hnutí Brontosaurus Mařatice, spolu s dalšími milovníky přírody a jejich dětmi, kteří tam pravidelně jezdí kosit louky.
„Tábor Hnutí Brontosaurus, jak žítkovské sečení orchidejových luk označujeme, se konává ve dvou červencových turnusech. Na tomto prvním bývá denně 50-60 lidí, včetně dětí,“ upřesňuje spoluorganizátor aktivity Michal Hájek, působící mimo jiné na Masarykově univerzitě v Brně v Ústavu botaniky a zoologie jako docent.
Brontosauři podle jeho slov orchidejové louky obhospodařují prostřednictvím Správy CHKO Bílé Karpaty, která tuto činnost financuje.
„Mimořádnou dělá z lokality Hutě pestrá květena až 60 druhů rostlin na zhruba metru čtverečním. Činnost Brontosaurů zde umožňuje udržet velkou pestrost druhů i v podmínkách měnícího se klimatu,“ upozornil Michal Hájek.
Přírodní rezervace Hutě je podle něj významná zejména kvůli výskytu velkého počtu silně ohrožených druhů, pro něž je střední část CHKO Bílé Karpaty mnohdy posledním současným stanovištěm.
Mimořádně významná oblast
Chráněná krajinná oblast Bílé Karpaty byla zřízena výnosem Ministerstva kultury ČSR ze 3. listopadu 1980. Pro tyto přírodní a krajinné kvality byly Bílé Karpaty v rámci programu Člověk a biosféra (MAB) organizace UNESCO 15. dubna 1996 zařazeny mezi evropské biosférické rezervace. Význam tohoto území dokazuje i udělení Evropského diplomu pro chráněná území v roce 2000.
Rozloha CHKO Bílé Karpaty je 747 km2. Na jejím území se nachází pět národních rezervací, jedna národní přírodní památka, 16 přírodních rezervací a 30 přírodních památek.
14
2
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
