Jde o metodu hluboké mozkové stimulace a novinka spočívá v tom, že nemocnému na operačním stole odborníci neupevňují na hlavu nepříjemně stahující titanový rám, ale nahrazují jej pouze několika drobnými šrouby.

Takto v úterý odoperovali dvacátého pacienta, kterého trápí toto nevyléčitelné onemocnění.

Zkušenosti s moderním přístupem si specialisté pochvalují. Jeho přínos pro nemocné je podle nich nesporný.

Metoda hluboké mozkové stimulace se používá v léčbě pacientů, u nichž už na zmírnění projevů Parkinsonovy nemoci nestačí léky.

„Zlepšení po provedeném výkonu a zahájení stimulace je velmi výrazné. Pacienta sice jeho nemoci nezbavíme, protože současná medicína ji bohužel vyléčit neumí. Umíme ale odstranit projevy pokročilého onemocnění, které jej jinak značně omezují, a výrazně tak zlepšujeme kvalitu života lidí s Parkinsonovou chorobou," uvedl Petr Kaňovský, přednosta Neurologické kliniky FNOL.

Metodu hluboké mozkové stimulace používají olomoučtí specialisté od roku 2008.

V celé České republice fungují pouze další dvě tři centra, kde jsou pacienti tímto moderním způsobem léčeni.

Neurochirurgové Fakultní nemocnice Olomouc (FNOL) operují nemocné Parkinsonovou chorobou šetrnější metodou, jako první v ČR

Hluboká mozková stimulace ve Fakultní nemocnici Olomouc. Foto: DENÍK/Jiří Kopáč

Jen lokální anestezie

Při dosud používaném stereotaktickém chirurgickém výkonu byl pacientovi nejprve na hlavu pomocí čtyř šroubů ukotvených v lebeční kosti upevněn takzvaný stereotaktický rám z titanu.

S jeho pomocí v kombinaci s moderními zobrazovacími metodami a špičkovou navigační technikou dokáže chirurg s přesností na desetiny milimetru umístit do mozku speciální elektrody.

Ty jsou potom spojovacími vodiči vedenými pod kůží napojeny na stimulátor vložený chirurgicky do podkožní kapsy pod klíční kostí. Celé zařízení funguje velmi podobně jako kardiostimulátor.

Pacient je během operace většinu času při vědomí pouze s lokální anestezií, lékaři s ním v průběhu výkonu komunikují a ověřují si tak optimální umístění a maximální funkčnost elektrod.

„Stimulátor vysílá slabé elektrické impulsy, které stimulují mozková jádra a zmírňují projevy onemocnění. Patří k nim především neovladatelný třes rukou i nohou, zpomalené nekoordinované pohyby, svalová ztuhlost atd. Při operaci spolupracují neurochirurgové s neurology," popisoval neurolog Martin Nevrlý.

Za tři hodiny hotovo

Olomoučtí specialisté metodou hluboké mozkové stimulace pomáhají přibližně dvaceti pacientům ročně.

Nový operační přístup zkracuje dobu pobytu pacienta na sále takřka na polovinu.

„Příprava včetně vyšetření na magnetické rezonanci se provádí už den předem. Pacient je v den operace více v klidu," dodal Martin Nevrlý.

Po zavedení elektrod je pak ještě v celkové anestezii během přibližně 45 minut voperován stimulátor do oblasti klíční kosti.

„Dříve jsme tento výkon prováděli až další den, aby pacient nebyl tak zatížen nejprve tří a půl hodinovou operací s elektrodami a pak ještě další při umisťování stimulátoru. Teď nám voperování elektrod trvá necelé dvě hodiny, takže obě operace hned navazují a nemocný tak jde na sál pouze jednou," vysvětloval David Krahulík, zástupce přednosty neurochirurgické kliniky, který tyto specializované výkony provádí.

Zásadně zvýší kvalitu života

doc. MUDr. Miroslav Vaverka, CScLékaři uvažují o tom, že tento typ operací začnou využívat také u dalších diagnóz, jako jsou závažné tiky, epilepsie nebo refrakterní deprese (nereagující na standardní léčbu).

„Tyto výkony jsou sice velmi nákladné, ale zásadně zvýší kvalitu života pacienta a zbaví ho příznaků, které jej jinak naprosto invalidizují. Navíc pacient dostává mnohem méně léků a odpadají také náklady na dalších léčebné procedury, což jsou úspory v systému zdravotnictví, které v konečném součtu rovněž mluví pro náročnou neuromodulační léčbu," uzavřel Miroslav Vaverka, přednosta Neurochirurgické kliniky FNOL (na snímku vpravo).