VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Mezi životem a smrtí. Pacient si žádá, aby nebyl oživován

ROZHOVOR/ - Neresuscitovat! Pokyn DNR neboli Do Not Resuscitate, česky neoživovat. V lékařské praxi znamená, že v případě zástavy dechu a srdeční akce není doporučeno neodkladné oživování pacienta. DNR ordinuje lékař po zhodnocení celkového zdravotního stavu pacienta a jeho další prognózy a je spojen s mnoha právními a etickými dilematy

29.11.2017
SDÍLEJ:

Tomáš GabrhelíkFoto: Deník / Karásek Jan

Na jedné straně stojí limity lidského těla a na straně druhé právo člověka na život a jeho záchranu. V centru pozornosti stojí povinnost lékaře jednat v léčbě podle nejmodernějších postupů a poznatků vědy, ale zároveň neprodlužovat utrpení umírajících pacientů a umožnit jim důstojný konec života.

I sám pacient má možnost využít institutu předem vysloveného přání a rozhodnout o nepřistoupení k resuscitaci. Tato praxe je v podmínkách českého zdravotnictví zatím ojedinělá. Neobejde se ale bez náležitých právních kroků.

O problematice DNR pro Deník hovořil primář ARO KNTB Zlín Tomáš Gabrhelík.

Pro širokou veřejnost je pojem DNR neuchopitelný, nejasný, jaký vývoj předcházel tomuto příkazu?

Již v historických etických kodexech, v etických principech medicíny, v kodexech různých církví, ať už katolických, protestantských, dokonce i v islámském kodexu je diskutováno, že lidský život je konečný. Lidské utrpení nemá být uměle prodlužováno.

Současná medicína dokáže pacienty různě dlouhou dobu pomocí přístrojů udržovat při životě. Proto si právníci, filozofové i lékaři začali klást otázky, kdy je ještě etické a za jakých okolností život prodlužovat. A jak dlouho.

Jak tedy chápat příkaz neoživovat?

Medicína pokročila natolik, že pomocí léků a přístrojové techniky umíme nahradit a udržovat funkci řady orgánových systémů. Toto však neplatí pro centrální nervovou soustavu, funkce mozku současná medicína nahradit neumí. Přijetí rozhodnutí o nezahajování resuscitace záleží vždy na lékaři, resp. konziliu lékařů, na jejich odborném posouzení. A do týmu patří i nelékařský personál, např. sestřičky, každý s právem veta. I když řekne sekundář, že by měl pacient dostat další šanci, tak to tak bude. Vždy je to konsensus.

K tomuto rozhodnutí jsou přizváni i rodinní příslušníci, případně i pacient, pokud není ve stavu, kdy o sobě nemůže rozhodovat. Příbuzní mají v takové chvíli právo na to být informováni či nahlížet do dokumentace, pořizovat její kopie, ale nemohou dávat lékaři žádné „pokyny“ ohledně poskytování péče. Odborníkem je zde lékař, neboť právě on (nikoliv rodina) odpovídá za postup lege artis. A pod pojem lege artis patří i to, že život pacienta nemá být za každou cenu prodlužován, je-li smrt neodvratitelná a bezprostředně očekávaná.

Hledala se hranice, kdy má lékař povinnost udržovat pacienta při životě a kdy už neprodlužovat utrpení?

Nezáleží na jediném lékaři, my se nestavíme do role Boha. K tomuto tématu je velmi dobře zpracovaný materiál. Lékařská komora přijala v roce 2010 ustanovení týkající se problémů etiky: starosti o pacienty v terminálním stadiu nemocí. V něm je i přesně popsaná diferencovaná péče o tyto pacienty.

Všichni pacienti jsou léčeni s plným nasazením. Máme dobré výsledky, péče v ČR je na vysoké úrovni. Přesto je část pacientů, kteří tuto péči nevyžadují a ani by nebyla odůvodnitelná a etická. To jsou pacienti v terminálních stadiích onkologických nebo srdečního selhání atd.

Neresuscitovat! Může ale jít i o předem vyslovené přání pacienta?

To jsou dva odlišné problémy, které se úzce prolínají. Téměř vždy se tento příkaz týká rozhodnutí lékaře, jak jsme o tom hovořili v případě pokynu DNR.

Pokud jde o přání pacienta, je v současném zákoně upravena instituce předem vysloveného přání. Ta se může týkat čehokoli. Jde v podstatě o předem vyslovenou instrukci pacienta určenou lékaři pro případ, kdy se dostane do stavu, kdy se nebude moci k poskytované péči vyjádřit, půjde např. o kóma nebo výkon v celkové anestezii apod. Např. u svědků Jehovových jde o rozhodnutí o nepřijetí transfuze, u dalších pacientů nepřijetí nějakých léků nebo také přání neresuscitovat.

Přání nezahajovat resuscitaci se týká nevyléčitelně nemocných. Toto přání musí být písemné a musí splňovat všechny formální náležitosti. Pokud je sepsáno mimo nemocnici, musí mít úředně ověřený pacientův podpis. Pacient je může podepsat před svědky i přímo v nemocnici.

Ve všech případech však musí být součástí takového formuláře poučení pacienta o důsledcích takového přání. Pak bychom měli pacientovu vůli podle mezinárodní Úmluvy o lidských právech a biomedicíně i našeho zákona o zdravotních službách respektovat. Nesmíme si ale tuto problematiku plést s eutanazií, tento pojem právní řád ČR nezná.

Jak se předem vyslovené přání projevuje v praxi?

Většinou to nevíme! Ale když máme potřebné informace a vše je doloženo před započetím resuscitace, tzn. pacient nebo rodina doloží toto prohlášení, tak by se oživování zahajovat nemělo.

Dle právní interpretace však sám lékař není povinen aktivně pátrat po tom, zda pacient nějaké předem vyslovené přání někdy dříve vyslovil. Pokud takové přání není, lékař léčí dle zásad lege artis.

Může toto přání být uvedeno v kartě pacienta a postupuje se dalším lékařům?

Ano, mělo by to takto být, ale tento institut se vyskytuje opravdu raritně. Jak jsem uvedl výše, přání musí splňovat všechny náležitosti. Pokud jej pacient vysloví přímo v nemocnici, má se za to, že takové přání platí jen pro aktuální hospitalizaci v dané nemocnici.

Kolik pacientů žádá o DNR?

Jedná se opravdu o zlomek pacientů. Naproti tomu přehodnocování účelnosti léčby u pacientů v terminálních fázích nemoci je téměř denní praxí. Sem patří pacienti s nezvratným poškozením mozku, terminálním selháním životně důležitých funkcí, terminálním stadiem onkologické choroby nebo s těžkým multiorgánovým selháním.

Podle celosvětových studií je více než 90 % pravděpodobnost úmrtí pacienta se selhávajícími čtyřmi nebo pěti orgánovými systémy současně, a to nezávisle na léčbě nebo přístrojové podpoře orgánů.

Takže je v těchto případech v podstatě neetické prodlužovat utrpení pacienta?

Přesně tak. Co je ale nejdůležitější: tíha rozhodnutí nakonec leží vždy na lékaři, a to i v případech předem vysloveného přání pacienta. Lékař musí vždy v jednotlivých případech zvážit, zda toto přání prolomí, nebo ne.

Následně se sice lékař vystavuje možnému postihu z důvodu nesplnění předem vyřčeného přání, ale například u svědků Jehovových je v případě život ohrožujícího krvácení právní názor naší nemocnice takový, že vyslovené přání máme prolomit.

Setkal jste se za svou dvaadvacetiletou kariéru s případem předem vysloveného přání DNR?

Ano, asi dvakrát. V naší nemocnici je k dispozici formulář pro případ předem vysloveného přání, který lze vyplnit v průběhu hospitalizace.

Autor: Renáta Večerková

29.11.2017 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Třináct pohledů na už neexistující Kroměříž přináší nový nástěnný kalendář, který na rok 2018 vydala tamní radnice.

Kalendář na rok 2018 spojí v Kroměříži historii a realitu

Kroměřížská lávka přes řeku Moravu zůstala od pátku 15. prosince uzavřená. To potrvá minimálně do poloviny ledna, kdy most čeká diagnostika.
8

Radnice v Kroměříži uzavřela lávku přes Moravu

Při opravách našli v Holešově unikátní barokní zeď

Další letošní zajímavý historický objev si připsali v minulých dnech v Holešově: k nálezu gotického sklepa se stropem z 15. století a odkrytí unikátních omítek z původní výstavby tamního zámku se tentokrát přidala zajímavost v souboru staveb, kterému se ve městě od nepaměti říká masné krámy.  

AUTOMIX.CZ

Víte, co je černý led? Poradíme, jak ho poznat a jak se s ním vypořádat

Ze všech zimních nástrah na motoristy (a vlastně obecně na všechny), je jednou z nejhorších takzvaný „černý led“. Ten je totiž skoro nerozpoznatelný, ale strašlivě kluzký, což může způsobit velkou spoustu nemilých situací. Znáte taková ta videa, kdy se auta se zabržděnými koly nekontrolovaně kloužou jako saně? Tak přesně to umí černý led.

Školní vánoční jarmarky nabídly dekorace i punč

Tradiční školní jarmark si na čtvrtek připravily hned dvě základní školy z Kroměřížska: ta v Hulíně a také kroměřížská ZŠ Zámoraví.

Žáci církevní školy putovali v Květné zahradě za kořením

Další části projektu Národního památkového ústavu se v minulých týdnech zúčastnili žáci páté třídy Církevní ZŠ v Kroměříži pod lektorským vedením Petra Hudce a Gabriely Čechové. Pod názvem Putování za kořením se tentokrát setkání konalo v Květné zahradě v Kroměříži.

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT