Vlčnovské vdolečky netřeba lidem z kraje představovat. Sladké potěšení z pekárny Javor totiž znají zákazníci i daleko za hranicemi zlínského regionu. Jak probíhá jejich výroba, zjistila naše redaktorka Jana Zavadilová. A když už se ve středu 3. dubna vypravila na ranní šichtu v pekárně, rovnou si vyzkoušela sama vdoleček také připravit. Třeba jste ten její snídali právě vy.

Koláčky plné radosti

Pekárna vdolečků Javor ve Vlčnově.

Od roku 2008 se dělají také v pekárně Javor. Ročně se zde připraví přes tři miliony kusů tohoto sladkého potěšení. Každý koláček projde rukama vlčnovských žen, každý koláček se dělá jen z těch nejkvalitnějších českých surovin a každý koláček voní po radosti ze života.

Ve vlčnovské pekárně je už v sedm hodin pěkně rušno a živo. „Pojďte dál," vítá mě vedoucí Jana Zemková. Na stole v kanceláři voní káva a hlavně talíř čerstvě upečených koláčků. Rozplývají se mi na jazyku a věřím tomu, že bych snědla všechny.

Musím se ale jít podívat do výroby, protože i když někteří lidé teprve vstávají, pekařky už mají téměř devět tisíc vdolečků hotových.

„Pracují tady stálí zaměstnanci, ale také brigádnice," vysvětluje vedoucí. Podle jejích slov se někdy při výrobě sejde i čtyřicet žen, jindy stačí dvacet.

„Začínáme už ve dvě hodiny ráno, aby se zamísilo a nachystalo těsto," říká Jana Zemková a vysvětluje, jak se takové těsto dělá.

„Těsto na vlčnovský vdoleček se skládá ze dvou těst máslového a kynutého. Máslové musí být udělané dopředu a je třeba ho zchladit," usměje se paní Zemková.

„Kynuté těsto se dělá čerstvé a obě těsta se do sebe vkládají a rozvalují se," dodá vedoucí. Když je těsto nachystáno a rozváleno, může v pět hodin začít ranní vdolečkový kolotoč.

Ve výrobně to voní jako ve sladkém ráji, i přes čilý pracovní ruch je všude čisto a všechno má své místo. Kolem dlouhých stolů stojí dvacítka žen v bílých pláštích a se šátkem na hlavě. Na stolech jsou připravené nařezané čtverečky z těsta a na nich kulička tvarohu s rozinkami. Tvaroh ženy zručně zabalí, těsto porovnají a je to.

„Zkuste si to," vybízí mne. Žádná legrace to tedy není, ale podle slov ostatních bych to určitě za chvíli zvládla také. Ještě udělat důlek, přidat povidla a posýpku a postříkat vaječnou meláží. A může se začít péct.

Pekařky se při práci nenudí

Nakynuté vdolečky se vkládají do pecí. Než se vdolečky upečou, jdu opět za svými novými kamarádkami ke stolům. „Holky, co mám vařit?" To je nejčastější otázka, která zde padne. Lítají tu recepty, za které by se nemuseli stydět ani přední čeští kuchaři.

A protože stojím v kolektivu žen, na žádném mužském nezůstane nitka suchá, ale v tom dobrém smyslu. Probírají se tu běžné denní starosti, ale i radosti.

Andrejka, Kateřina, Pavla, Jana, Marie i Jarmila se stále usmívají, povídají si a tak vkládají do vdolečků dobrou náladu a radost ze života. Na dotaz, kolik udělají denně vdolečků, všechny svorně s úsměvem odpovídají: „Vdolečky nepočítáme, je jich strašně, strašně moc. To bychom ani nestihly počítat."

Další cesta upečených a vychlazených vdolečků je daleká. Z expedice jsou auty rozváženy do celého Zlínského kraje, ale i poštou do celé republiky. Všechno kolem vdolečků musí klapnout, jinak by nebyly. Zkrátka, o vlčnovské vdolečky byl a je vždycky zájem.

Pekárna vdolečků Javor ve Vlčnově.

Foto: DENÍK/Jan Karásek

Vlčnovské vdolky v číslech a faktech

Místo: Vlčnov, pekárna Javor

Datum: 3. dubna 2013

Kolik vdolečků se upeče za měsíc: 300 tisíc

Kolik vdolečků se vleze na plech: 80

Zajímavost: Na tři dny provozu při výrobě vdolečků potřebují v pekárně Javor čtyři sta kilogramů tvarohu a týdně se spotřebuje 2100 vajec.

Z čeho jsou vdolečky:

Mouka, máslo, šlehačka, tvaroh, rozinky, rumové aroma (dříve se dával rum, ale po metanolové aféře začali pekaři používat rumové aroma, což na kvalitě vdolečku nijak neubralo), čerstvé droždí, žloutky, vejce, cukr, sůl, olej, vanilkový cukr, mléko, vaječná meláž.