Vyšetřovací komise k ekologické katastrofě na řece Bečvě zveřejnila svou závěrečnou zprávu přesně v den výročí události, která otřásla nejen rybáři a ekology, ale i širokou veřejností. Do řeky Bečvy unikly v neděli 20. září 2020 z dosud neznámého zdroje jedovaté kyanidy, které zahubily desítky tun ryb na čtyřicet kilometrů dlouhém úseku od Valašského Meziříčí až po Přerov.

Podle závěrů komise pochybili konkrétní pracovníci České inspekce životního prostředí (ČIŽP), kteří měli reagovat pružněji.

„Zástupce brněnského inspektorátu, který vykonával havarijní službu, se na místo nedostavil a neinformoval ani ředitele OI ČIŽP, i když to ukládá služební předpis. Důsledkem absence pracovníků OI ČIŽP v Brně bylo, že v rámci dvou správních obvodů, ve kterých došlo k rozsáhlé škodě na životním prostředí, působil v první den pouze jeden inspektor,“ píše se ve zprávě.

Z materiálů není patrné, zda byla požádána o součinnost pobočka inspekce ve Zlíně.

„Inspektor OI ČIŽP v Olomouci v den havárie nepostupoval směrem k potenciálním místům zdroje otravy. Dílčí pochybení shledává vyšetřovací komise i v postupu pracovníka vodoprávního úřadu ve Valašském Meziříčí, který měl trvat na osobní přítomnosti pracovníka OI ČIŽP v Brně. V součinnosti s ním a pracovníky chemické laboratoře ve Frenštátě pod Radhoštěm měly být provedeny odběry vzorků z výústí v blízkém okolí místa havárie,“ dodává zpráva.

Odběry nebyly řízeny

Chaotické bylo v neděli 20. září loňského roku také rozhodování ohledně odběru vzorků vody a zajištění vzorků ryb.

„V den havárie byl hasiči odebrán pouze jeden vzorek v oblasti nad místem pozorování prvních příznaků otravy ryb. Následujícího dne byly odebrány čtyři vzorky, další den žádný,“ shrnuje komise.

Odběry vzorků nebyly koordinovaně řízeny. Vyšetřovací komise také zjistila, že došlo ke znehodnocení několika vzorků odebraných rybáři v Hustopečích nad Bečvou.

V den havárie nebyly odebrány vzorky ze žádné potenciálně rizikové vyústi. Byl sice kontaktován dispečer společnosti DEZA, která má vyúsť přibližně 1,6 kilometru nad bodem poprvé zjištěného nestandardního chování ryb, k fyzické kontrole ale došlo až v pondělí 21. září 2020.

Vzorek zde odebrán nebyl, a to ani v dalších dnech. Z vyústi kanalizace Lhotka nad Bečvou, která je nejblíže místu hromadnému úhynu ryb, byl odebrán pouze jediný vzorek, a to až 23. září 2020 odpoledne.

Rovněž u společnosti Energoaqua, jejíž vyústění se nachází přibližně tři kilometry nad bodem prvního nálezu mrtvých ryb, došlo k odebrání vzorků, nicméně až den po havárii a v dalších dnech.

„Komise se rozhodla do závěrečné zprávy nezahrnout prošetření postupu orgánů činných v trestním řízení, neboť by mohla ovlivnit jeho výsledky vzhledem k tomu, že prozatím nebyla podána obžaloba,“ doplňuje zpráva.

Z areálu DEZY šla inspekce bez vzorku

Komise ale konstatovala, že ve středu odpoledne, tedy 23. září 2020, byly k dispozici první výsledky poukazující na možnou látku, která mohla způsobit otravu ryb, a už v pátek policie vypracovala zadání otázky pro znalecký posudek a zadala jej.

„Tyto otázky jednoznačně zadání posudku směřují ke společnosti Energoaqua, a to v situaci, kdy od mostu v Choryni výše po toku řeky Bečvy je mnoho dalších vyústění, včetně z areálu společnosti DEZA, kde nebyly vzorky odebrány, a tedy před zadáním znaleckého posudku nedošlo k laboratorně podloženému důkazu, koho je možné na základě analýz vyloučit z okruhu možných podezřelých. Toto se snažila policie řešit až o dva měsíce později při pokusu v areálu společnosti DEZA v rámci zpracování znaleckého posudku soudního znalce. To považuje vyšetřovací komise za nepřijatelný postup,“ konstatuje zpráva.

Z výpovědí svědků je zřejmé, že v areálu společnosti DEZA nebyl odebrán žádný vzorek při kontrole České inspekce životního prostředí, která se uskutečnila v následujících dnech po havárii.

„Kontrola se spokojila pouze se senzorickým hodnocením lagun, ale žádné vlastní vzorky neodebrala ani z lagun, ani z vyústě kanalizační soustavy,“ uvádí zpráva.

Ocenili rybáře a dobrovolníky

Vyšetřovací komise naopak ocenila činnost rybářů a dobrovolníků bezprostředně po havárii.

„Posuzovali jsme i to, jak byl nastavený systém před havárií. Třicet let se systém tvářil, že je všechno v pořádku. Když přišla havárie, najednou jsme byli postaveni před to, kde se stala chyba,“ zhodnotil jeden z členů komise Marian Jurečka (KDU-ČSL).

Podle něj poslanci navrhují i legislativní změny - například novelu vodního či stavebního zákona.

„Důležité je také vymezit metodický postup, kdo v takových klíčových okamžicích jedná - kdo je zodpovědná koordinační osoba,“ řekl.

Inspekce pochybení odmítá

Česká inspekce životního prostředí nepřipouští, že by při šetření ekologické havárie na řece Bečvě pochybila.

„Zprávu sněmovní komise bereme jako výplod politiků, kteří si potřebují nasbírat před volbami body, nikoliv jako odbornou analýzu. Je nutné si uvědomit, že policie někoho obvinila, a to bezpochyby na základě důkazů, které nemá k dispozici ani komise, ani média, ani veřejnost,“ uvedl mluvčí ČIŽP Jiří Ovečka.

Důkazy, jak dodal, nespočívají jen v desítkách odebraných vzorků, ale i dalších operativních zjištěních policie.

„Navíc i státní zástupce odmítl žádost obviněných o zastavení trestního stíhání, což něco dokazuje. Třebaže ve vlastní zprávě je několikrát zdůrazněno, že vyšetřování v souladu s vodním zákonem vede vodoprávní úřad, je v závěrech naprosto bez důkazů poukazováno na údajná selhání České inspekce životního prostředí,“ řekl.

ČIŽP byla požádána o součinnost až v průběhu dalších dnů po 20. září a na místě vykonávali inspektoři zadání na základě pokynů vodoprávního úřadu, který šetření řídil.

„Údajná pochybení inspekce - účast inspektora z brněnského inspektorátu, údajně klíčové vzorky od rybářů, nedostatečný odběr vzorků - se dají jednoduše vyvrátit věcnými důkazy,“ uzavřel mluvčí Jiří Ovečka.