A to se na úřad práce ještě nestačili přihlásit čerství absolventi, kteří maturovali či státnicovali v červnu.

Absolventům středních škol totiž stát garantuje dva měsíce prázdnin. Většina z nich tedy začne hledat práci až od září. Vysokoškoláci přicházejí na úřad práce s žádostí o evidenci v těchto dnech. Také oni měli od státu garantované měsíční prázdniny. Dá se tedy očekávat, že počet absolventů hledajících práci dále poroste.

O 400 evidovaných více než loni

„V současnosti máme v evidenci 1777 absolventů, což je 5,7% z celkového počtu uchazečů o práci. Z toho je 700 vysokoškoláků," sdělila mluvčí zlínského úřadu práce Miriam Majdyšová. V loňském roce přitom ve stejném období bylo absolventů evidováno jen 1310.

Je otázkou, co stojí za vysokým počtem vysokoškoláků, kteří nemohou najít zaměstnání. Tisíce vysokoškolsky vzdělaných absolventů vycházejí každý rok z Univerzity Tomáše Bati.

„Dobré uplatnění našich absolventů na trhu práce považujeme za prioritu. Z vlastní iniciativy provádíme řadu výzkumů zaměřených na požadavky zaměstnavatelů, abychom věděli, o jaké profese je zájem," tvrdí prorektor pro studijní záležitosti David Tuček.

Častým důvodem, proč vzdělaní lidé nemohou sehnat práci, je nedostatečná praxe v oboru, který vystudovali.

Redaktoři Deníku se zajímali o volnou pracovní pozici v jedné ze zlínských firem, kde právě hledají účetní. Maturita z účetnictví ani kurz doplňující znalosti v oblasti podvojného účetnictví paní z personálního oddělení však nestačily. Chtěla vědět, kolik let praxe redaktor má a jak dobře se orientuje v daňové problematice.

Podpora absolventů bez jakékoliv praxe

Tuto zkušenost potvrzují i pracovníci personálních agentur. „Zaměřujeme se na uchazeče s vysokoškolským vzděláním. Většina firem má zájem jen o lidi s praxí," tvrdí konzultantka personální agentury Martina Schovajsová.

Mnohem snadnější pozici na trhu práce tak mají absolventi, kteří pracují ve svém oboru již během studia a mají nějaké zkušenosti už ve chvíli, kdy odcházejí ze školy.

„Praxe se shání často těžko. Proto je lepší při studiu pracovat zadarmo či za minimální mzdu. Tato snaha se v budoucnu mladým lidem mnohonásobně vrátí," myslí si ředitelka personální agentury Jana Márová.

Mnoho mladých lidí ale nemá příliš velkou chuť pracovat zadarmo a raději chodí na brigády, které sice nesouvisejí s oborem jejich studia, zato jsou dobře placené.

„Práci jsem sháněl dva roky. Nakonec se mi ozvali z jedné bezpečnostní agentury, kde jsem se na práci ptal opakovaně. Jsem šťastný, že mě nakonec vzali," popsal svou zkušenost s hledáním zaměstnání Igor Jelínek ze Zlína.

Znepokojivou situaci absolventů se úřady práce snaží řešit.

„V těchto dnech rozjíždíme regionální projekt zaměřený na podporu zaměstnanosti absolventů. Naším cílem je, aby získali uplatnění ve svém oboru. Pokud se zaměstnavatelé do našeho projektu zapojí, dostanou na každého absolventa dvacet tisíc korun po dobu jednoho roku," objasnila Majdyšová.

Nabídka pro zaměstnavatele je však omezená. Práci takto získá maximálně dvě stě sedmdesát uchazečů. „Projekt je určen všem uchazečům z bez ohledu na obor vzdělání. Jediným kritériem je nedostatek předchozí praxe," uzavřela Majdyšová.