„Některé z mých spolužaček místo nesehnaly. Jiným se to podařilo, ale za prací musí dojíždět dost daleko," popisuje čtyřiadvacetiletá Hana Štěpánová ze Vsetína. Sama, jak říká, na štěstí, zaměstnání sehnala.

„Nejspíš to bylo díky tomu, že jsem absolvovala několik školení a při studiu jsem chodila na praxi a brigádu," vzpomíná.

V evidenci Úřadu práce ale i tak byla asi tři měsíce.

O uplatnění svých studentů se starají už střední školy různými podpůrnými akcemi. Například Střední průmyslová škola strojnická ve Vsetíně každoročně své žáky připravuje na realitu přijímacích pohovorů.

„Máme smlouvy se sedmnácti firmami, pravidelně se scházíme a pořádáme projektové dny," nastínila ředitelka školy Jarmila Minaříková.

Spolupráce spočívá v organizaci fiktivního výběrového řízení.

„Studenti si připravují motivační dopisy a životopisy na určené pracovní pozice. Poté proběhnou pohovory se zástupci firem," popsala ředitelka.

Třeťáci tak projdou několika koly výběrového řízení.

„Přínosné je pro ně především to, že zakusí ten pocit, když neuspějí a pro příště se poučí," doplnila Jarmila Minaříková.

Personalistka firmy Kovar v Leskovci Barbora Cedidlová poukazuje na přínos, který vyplývá ze zaměstnání absolventů. Podle ní není rozumné orientovat se jen na lidi s praxí.

„Mladé lidi si můžeme vychovat. Rozvíjet jejich talent a potenciál," prozradila.

Firma se zaměstnávání absolventů nevyhýbá.

„Rádi přijímáme mladé lidi, protože máme zkušené pracovníky, kteří je mohou zaškolit. Mladí jsou plní elánu a síly, což je pro nás dobře," doplnila Barbora Cedidlová.

Firmy proto často spolupracují se základními, středními i vysokými školami.

I přes to ale nezaměstnanost mladých lidí stále roste. Podle statistik trápí největší nezaměstnanost absolventy učebních oborů. Na Vsetínsku zaměstnání těžko hledají kuchaři, číšníci, automechanici, truhláři, instalatéři a kadeřníci.

„Souvisí to s tím, že jen málo zaměstnavatelů přijme absolventy bez praxe. Ti potom uplatnění hledají velmi težko," uvedla vedoucí referátu trhu práce Úřadu práce České republiky – krajské pobočky ve Zlíně Lucie Topolánková.

Dále je nejmenší zájem o středoškolsky vzdělané podnikatele a gymnazisty. Mezi vysokoškoláky vedou absolventi ekonomických oborů.

Zaměstnavatel často požaduje zkušenosti v oboru a mladí je bohužel nemají.

„Dostávají se tak do začarovaného kruhu. Výsledkem je takzvaná ztracená generace. To jsou lidé bez pracovních návyků a zkušeností," vysvětlila generální ředitelka Úřadu práce České republiky Marie Bílková.

Celorepublikově je bez práce něco přes 42 tisíc mladých lidí a jejich počty rok od roku rostou. Statistiky uvádějí, že každý pátý člověk mladší 25 let nemůže práci najít. Nejvíce nezaměstnaní jsou bývalí studenti obchodních, gastronomických, hotelnických, strojírenských, stavebnických a ekonomických škol.