V sobotu večer ji mohli shlédnout návštěvníci kroměřížského Sokolského domu v podání Vlastenecké omladiny: ochotnického spolku Čechů žijících ve Vídni.

„Představení je mimo jiné připomínkou naší patnáctileté spolupráce s Vídeňany,“ vysvětlil starosta Sokola Kroměříž Oldřich Mohyla.

A jak vlastně Vlastenecká omladina funguje? „Máme už více než stoletou tradici. V poslední době sdružujeme asi padesát členů, kteří berou divadlo jako koníček, a dovedou si vyčlenit volný čas,“ vyprávěl dlouholetý člen spolku Zdeněk Homolka.

Podle něj však ani ve Vídni nemá jediné česky hrající rakouské divadlo ideální podmínky. Většinu nákladů totiž musí ze svých příspěvků pokrývat sami členové a skupina nemá ani odpovídající prostory.

„Zkoušíme jen dvakrát do týdne v učebně jedné tamní školy, a to není zdaleka ideální,“ posteskl si Homolka. Přesto podle něj zejména při představeních v Česku sklízejí úspěchy. „Obzvlášť rádi jezdíme do Kroměříže. Někteří naši herci mají kořeny právě na Hané, což můžou diváci poznat i z dialektu,“ dodal s úsměvem bývalý profesionální divadelník.

Samotné hodinu a půl trvající představení je výsledkem více než dvou a půl měsíčního snažení herců. „Na Hawdnovu komedii jsem náhodou narazila na internetu a hodně mě zaujala. Je pravda, že nacvičit inscenaci bylo hodně obtížné, protože je plná spletitých dialogů,“ poznamenala režisérka Alena Tobrmanová.

Že se to nakonec vydařilo, potvrdil závěrečný potlesk bezmála zaplněného sálu. „Moc pěkné, ani trochu jsem se nenudil,“ hodnotil hru jeden z návštěvníků, Přemysl Hála. I kvůli velkému zájmu pozvali kroměřížští Sokoli Vlasteneckou omladinu letos ještě dvakrát. Na jaře a na podzim vystoupí vídeňský spolek s nově nacvičenými inscenacemi.