Svým skutkem chtěl vyburcovat národ k odporu vůči setrvání vojsk Varšavské smlouvy na území Československa. Jeho sebevražedný čin nedokázala ani tehdejší totalitní vláda ututlat. Kdo však vnukl Janu Palachovi myšlenku spáchat protestní sebeupálení? A následovali jej další „živé pochodně“? Na tyto otázky zná odpověď současná výstava ve vestibulu Knihovny Kroměřížska.

„Výstavu nám zapůjčila Knihovna Právnické fakulty Univerzity Karlovy,“ prozradila k původu expozice ředitelka knihovny Šárka Kašpárková. „Se sebeupálením jako radikální formou politického protestu se setkáváme zejména v prostředí buddhistických mnichů,“ uvedla na svých stránkách Univerzita Karlova. I z toho důvodu se výstava nevěnuje jen činům na území České republiky, ale nabízí i pohled za hranice. Mimo mnoha jiných je zde zmíněna také oběť Poláka Ryszarda Siwiece, která posloužila Janu Palachovi jako inspirace.

„Výstava u nás nekončí. Projevily o ni zájem i okolní knihovny. Nesmírně mě ovšem těší, že se nám ji podařilo získat právě v době, kdy si připomínáme výročí Palachovi smrti,“ dodala ředitelka. „Návštěvníci hodnotí zpracování výstavy kladně. Oceňují její kvalitu a jak říkám, je dobré si jeho skutek připomenout, pozastavit se a třeba zavzpomínat,“ dodala Kašpárková.

Výstava bude v knihovně k vidění až do posledního ledna.

Kvůli zatěžkávacím zkouškám byla lávka pro pěší přes řeku Moravu uzavřena.
Stavbaři začali pracovat na opravě lávky pro pěší