Road movie zachycuje komplikovaný vztah dcery a otce, který se na společné cestě do Mexika snaží obnovit zraněnou důvěru dívky, jejíž matku kdysi opustil a která bojuje se závislostí.
„Clařinu životní i kariérní cestu sleduji a jsem na ni velmi pyšný. Věděl jsem, že je báječná herečka, v tomto projektu mě přesvědčila i jako producentka. Nikdy předtím jsme spolu nehráli, ona šla svou vlastní cestou, tenhle scénář mi udělal radost. Od prvního dne, kdy jsme se sešli v maskérně, jsme si toho spoustu řekli - asi jako naše postavy ve filmu,“ řekl skotský herec, který před projekcí převzal ve Varech Cenu prezidenta.
close
info
Zdroj: se svolením MFF KV
zoom_in
Druhá šance
K tátovi jsem vzhlížela
Stejně upřímně reagovala i jeho dcera. „Vždycky jsem k tátovi vzhlížela, velice si vážím jeho práce, všeho, co natočil. Moc mě potěšilo, že ho můj nápad na společný film zaujal. Byla to krásná a emotivní práce,“ svěřila se Clara.
Spolu s režisérkou filmu Emmou Westenbergovou našly inspiraci k názvu snímku (v originále You Sing Loud, I Sing Louder) v písni Hanka Williamse. Dodala také, že autenticita filmu se podařila i díky tomu, že mohli s otcem v některých scénách improvizovat.
Na otázku, od jakého věku měla doma Clara povoleno sledovat drogový Trainspotting, McGregor odpověděl: „Konkrétní dobu si už nepamatuju, ale samozřejmě ho viděla. Vím ale přesně, kdy si poprvé pustila Moulin Rouge! – bylo jí devět a hrozně u toho plakala. Říkal jsem – vypni to, to ještě není pro tebe, a vzal jí ovladač. Ale ona se zarytě bránila: Néééé! Plakala a přitom si vyvzdorovala celý film. Byla to legrace.“
close
info
Zdroj: se svolením MFF KV
zoom_in
Clara McGregor se svým otcem při přebírání ceny
Vysoko nasazená laťka
Ewan McGregor se ve Varech dotkl i spolupráce s britským režisérem Dannym Boylem, který stál na počátku jeho herecké kariéry a s nímž natočil kromě Trainspottingu například Mělký hrob a Extra život. „Byl to můj první zásadní režisér. A nastavil laťku hodně vysoko. Nutí vás vydat ze sebe to nejlepší – vlastně mě to definovalo jako herce. Měl jsem obrovské štěstí," řekl.
Mluvil také o pravdivosti ve filmu. „Vždycky ji hledám. U každého scénáře a následně během natáčení. Je to pro mě nesmírně důležité, cítím to jako odpovědnost vůči divákům," míní.
V případě Druhé šance ocenil i spolupráci s mladým ženským týmem. Kromě dcery a režisérky se projektu účastnily i další mladé ženy: scenáristka Ruby Casterová a Vera Bulderová – herečka a zároveň Clařina spoluzakladatelka produkční společnosti. „Měly skvělé nápady, cítil jsem z nich ohromnou energii, nabíjelo mě to,“ vysekl ženám poklonu.
Můj knír je hraběcí
Objasnil také svůj světlý knír, kterým po příjezdu do Varů překvapil a o kterém od chvíle, kdy vystoupil z auta, vedly zvědavé fanynky rozčilenou debatu, zda mu sluší. „Hraji aktuálně ruského šlechtice v adaptaci románu Gentleman v Moskvě,“ vysvětlil novinářům.
„Od února natáčíme v Manchesteru. Kniha i scénář jsou napsané podle reálné historické osoby ze 17. století a kníry jsem měl během natáčení dva, teď vidíte ten starší,“ vtipkoval herec.
Pokud jde o další možnou spolupráci s dcerou, neváhal ani minutu: „Clara má vlastní produkční společnost, tak doufám, že teď napíše spoustu scénářů pro tatínka, abych měl do konce života co dělat…“
