Motivace dětí ke sportu je někdy tvrdým oříškem

Rodiče nejedné sportovní hvězdy jsou buď trenéry nebo aktivními sportovci. Děti pohybující se ve sportovním prostředí snadno pochopí, že život a sport je nejen o radosti z vítězství, ale přináší také dřinu a porážky.

Děti potřebují hořčík i fosfor

Jakmile se naskytne vhodná příležitost, je dobré zapojit děti do pohybových aktivit celé rodiny. Hravou formou se tak naučí běhat, skákat, házet míč nebo do něj kopat. Na řadě jsou tzv rodinné sporty, které všichni spolu provozují ve volném čase a o prázdninách. Jedná se hlavně o jízdu na kole, plavání, lyžování nebo bruslení.

Není však výjimkou, že se sportovně aktivní rodiče rozhodnou svěřit své potomky do rukou profesionálů. Ne každý má pedagogické vlohy a trpělivost učit děti první záběry ve vodě nebo je postavit na lyže. Je časté, že po základním výcviku se chlapeček nebo holčička připojí k tátovi a mámě a sjíždí pak svahy společně.

Žádné kecy, začni hned

A pak je tu skupina rodičů, kteří se sami z různých důvodů sportům nevěnují, ale děti o ně ošidit nechtějí. Kurzy plavání, lyžování nebo snowboardingu jsou velmi populární a často naplněné do posledního místa.

Matky se bojí, že selhaly, když je dítě jiné než ostatní

Dítka jsou v rukou profesionálních instruktorů a trenérů, kteří je musí nejen umět naučit základy daného sportu, ale hlavně správně motivovat. To někdy není snadné, jak potvrzuje instruktorka plavání Hana Horáková, zakladatelka hejbnikostrou.cz.

„Děti především předškolního věku jsou často hodně bojácné a mají od rodičů spoustu ,úlev‘ - například ,Maminka mi říkala, že nemusím potápět hlavu a skákat do vody‘. Snažím se dětem vysvětlit, že na tom není nic špatného, naopak jsou to důležité prvky při plavání - potopit hlavu a nebát se skočit do vody.

Když překonají svůj vnitřní strach a skočí do bazénu, kde na ně čekám s otevřenou náručí, nebo potopí hlavu, aby viděly, jak na ně ze dna bazénu mávám, jsou to pro mě malí velcí hrdinové. Jsem na ně pyšná, že překonaly samy sebe a posunuly se kupředu,“ říká.

Jejím mottem je ,žádné kecy, začni hned‘ a jak sama říká, to je to, co se často líbí nesportujícím rodičům. Nejpočetnější skupinou na bazénu, které se věnuje, jsou školáci. Ty musí podpořit a motivovat jinak než širokým úsměvem a otevřenou náručí.

České děti jsou tlusté. Pandemie koronaviru dlouhodobý trend ještě posílila

„Děti školního věku se chtějí naučit plavat. Když jim něco nejde, jsou z toho smutné, bojí se cvičení zaplavat, mají obavy, že to nezvládnou. V tomto případě jdu s nimi do vody, cvičení jim názorně předvedu a dopomůžu každému, kdo má problém. Po chvilce už to zvládají všechny děti krásně samy. Radost na jejich tváři, že to dokázaly, je k nezaplacení.“

Ne každé dítě má talent a vlohy stát se sportovcem. Přesto je nutné pohyb zařadit do života a podporovat veškeré sportovní aktivity. Každé dítě má v sobě zakořeněnou chuť poznávat a objevovat.

Někdy stačí opravdu málo. Vezměte dítě na procházku nebo výlet na kole nebo koloběžce do neznámého prostředí. Důležité je, aby bylo dítě motivované prozkoumáváním něčeho nového a sport ho bavil. Vyzkoušejte, co ho bude bavit a podporujte ho, namísto toho, abyste se mu snažili vnutit něco, co samo nechce. 

Autor: (pp)