Sluneční soustavou krouží kolem půl miliardy asteroidů s průměrem větším než čtyři metry, připomněl web LiveScience. Některé z nich by mohly, jak už se v geologické minulosti Země stalo, představovat přímé ohrožení planety a života na ní. Proto vědci prověřují způsoby, jak do daleké budoucnosti připravit nějakou formu obrany.
Nyní astronomové vyhodnocují výsledky prvního praktického pokusu amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA). Jak připomněla CNN, agentura vyslala k 11,3 milionu kilometrů vzdálenému malému asteroidu Dimorfos sondu DART vážící 544 kilogramů. Ta loni 26. září podle plánu do asteroidu o velikosti Velké pyramidy v Gíze narazila rychlostí téměř 21 tisíc kilometrů za hodinu.
Cílem bylo zjistit, zda náraz sondy do poměrně malého asteroidu může změnit jeho oběžnou dráhu kolem většího souputníka Didyma. Mise byla zcela úspěšná, hodnotil web Space.com.
Astronomové nedávno publikovali studii založenou na vyhodnocení velmi detailních snímků asteroidu po dopadu sondy, které pořídil Hubbleův vesmírný dalekohled. Jak píše britský deník Daily Telegraph, zjistili, že náraz sice skutečně Dimorfos mírně vychýlil z jeho dráhy, současně ale uvolnil sedmatřicet balvanů.
Nebezpečný roj balvanů
Podle expertů to znamená, že zvolená strategie planetární obrany může mít nezamýšlené důsledky. I po odchýlení asteroidu by totiž v kolizní dráze se Zemí zůstaly právě menší kameny vyhozené dopadem z jeho povrchu.
„Roj balvanů je něco jako oblak střepin z ručního granátu. A jelikož prakticky sdílí rychlost trefeného asteroidu, tedy asi 21 tisíc kilometrů v hodině, jsou schopné samy napáchat škodu,“ řekl listu planetární vědec David Jewitt z Kalifornské univerzity v Los Angeles.
Balvany zpozorované Hubbleovým vesmírným dalekohledem mají průměr od jednoho do sedmi metrů. Podle Jewitta by vzhledem k vysoké rychlosti náraz pětimetrového balvanu uvolnil energii srovnatelnou s atomovou bombou svrženou na Hirošimu.
Badatelé teď čekají na další snímky z Hubbleova dalekohledu. „Získáme další data ke stanovení přesné dráhy balvanů. Poznáme, kterým směrem byly vyhozeny z povrchu a zkusíme přijít na to, jak se to přesně stalo,“ dodal Jewitt. Příští rok se na cestu k asteroidu pro sběr dalších dat vydá mise Evropské vesmírné agentur Héra.
Na vyladění systému boudu mít zřejmě astronomové dostatek času. Web LiveScience uvádí, že astronomové mají za to, že znají 95 procent všech asteroidů s průměrem větším než kilometr, a po zbytku neustále pátrají. Jakmile nějaký objeví, důkladně posoudí, zda jde o možné ohrožení Země.
Předpovídané hrozby v příštích sto letech určuje Turínská stupnice se škálou od nuly (žádná hrozba) po deset (jistá srážka s velkým tělesem). Všechna známá tělesa mají nyní hodnocení nula. Žádné známé těleso dosud nikdy nedostalo hodnocení vyšší než čtyři (blízké setkání, zaslouží pozornost astronomů).
