Lidská paměť není dokonalá a má tendenci skutečnost zkreslovat. Je proto více než zajímavé se podívat, co říká řeč čísel. Na souhrn toho, jaké extrémy přineslo počasí v letošním roce, si budeme muset ještě nějakou dobu počkat. Český hydrometeorologický ústav však nedávno vydal Klimatickou ročenku pro rok 2022.

Pojďte se spolu s Deníkem podívat na to, co přinesl loňský rok.

Jak moc bylo teplo?

  • 9,2 °C průměrná teplota vzduchu
  • +0,9 °C odchylka od normálu
  • 39,0 °C nejvyšší naměřená teplota vzduchu (19. června, Husinec-Řež)
  • -28,8 °C nejnižší naměřená teplota vzduchu (18. prosince, Kvilda-Perla)
  • 13,2 průměrný počet tropických dní
Jaké počasí nás čeká v listopadu a prosinci?
Přinese teplý podzim mrazivou zimu, nebo Vánoce na blátě? Napoví šípky i krtci

Kdo si loňský rok spojuje s teplým počasím, ten se nemýlí. Průměrná roční teplota vzduchu byla totiž skutečně vyšší, konkrétně o 0,9 stupně Celsia ve srovnání s normálem vypočítaným za léta 1991 až 2020.

S průměrnou teplotou vzduchu 9,2 stupně Celsia obsadil rok „se třemi dvojkami“ pátou příčku od roku 1961. Všechny čtyři roky, které byly ještě teplejší, jsme však zažili poměrně nedávno. Bylo to v letech 2014 a 2015 (shodně 9,4 °C), 2019 (9,5 °C) a 2018 (9,6 °C ).

Jak hlídáme extrémní počasí? Zajímavé video od meteorologů:

Zdroj: Youtube

Ale zpátky k teplotním zajímavostem spojeným s loňskem. Pokud bychom nemluvili o České republice jako celku, zjistili bychom, že se průměrná roční teplota vzduchu poměrně výrazně lišila kraj od kraje. Nejchladněji bylo v Karlovarském kraji (průměrně 8,3 °C ), naopak nejtepleji v kraji Jihomoravském (10,2 °C ).

Stejně tak zajímavé je podívat se počasí na zoubek podle jednotlivých měsíců. V roce 2022 byly totiž hned dva teplotně nadnormální měsíce. Jedním z nich byl červen, kdy průměrná teplota vzduchu na území České republiky dosáhla hodnoty 18,7 °C, což znamená o 2,2 °C více, než je normál. Druhým výjimečným měsícem byl pak říjen, který byl s 10,7 °C o 2,5 °C teplejší, než je normál.

Kolik toho napršelo?

  • 634 mm průměrný úhrn srážek
  • 684 mm průměrný srážkový úhrn normálového období (1991-2020)
  • 93 % srážkového normálu
  • 591 mm průměrný úhrn srážek na Moravě a Slezsku
  • 656 mm průměrný úhrn srážek v Čechách

Co se dešťů týče, experti z Českého hydrometeorologického ústavu hodnotí rok 2022 na území tuzemska jako normální. Průměrný roční úhrn srážek 634 milimetrů totiž odpovídá 93 procent normálu (normál se opět jako u teploty počítá za roky 1991 až 2020, pozn. red.). V tomto případě byl však poměrně výrazný rozdíl mezi Čechami a územím Moravy a Slezska. Zatímco v Čechách spadlo v průměru 656 mm srážek (96 procent normálu), Morava a Slezsko na tom byly s 591 mm (85 procent normálu) o poznání hůř.

Obec Hrušky jen několik dní poté, co se obcí v červnu 2021 prohnalo tornádo. Modré plachty zakrývaly domy, které přišly o střechu
Tornádům svědčí rovinatá krajina, ale objeví se i v kopcích, říká meteorolog

To, že je průměr jedna věc, a skutečnost druhá, pak velmi silně poznali lidé ve Zlínském kraji, kde spadlo srážek nejméně (79 procent normálu).

A tak zatímco na východě Moravy vyhlíželi zahrádkáři toužebně každý deštík, v Praze, Středočeském a Jihočeském kraji pršelo naopak hodně (106 a 107 procent normálu).

Kdo si rok 2022 spojuje s teplým počasím, ten se nemýlí. Průměrná roční teplota vzduchu byla totiž o 0,9 °C vyšší než je normál vypočítaný za období 1991 až 2020.Kdo si rok 2022 spojuje s teplým počasím, ten se nemýlí. Průměrná roční teplota vzduchu byla totiž o 0,9 °C vyšší než je normál vypočítaný za období 1991 až 2020Zdroj: Deník/Martin Divíšek

Každopádně, komu přišel loňský rok jako extrémně suchý, ten se mýlí. V 62leté řadě průměrných ročních úhrnů srážek na našem území od roku 1961 se rok 2022 řadí jako 23. až 24. nejsušší. Za sledované období pršelo nejméně v roce 2003, kdy na území České republiky spadlo v průměru jen 504 mm srážek (74 % normálu). Naopak nejvíce pršelo v roce 2010 s 867 mm (127 procent normálu).

Jak to bylo se sněhem?

  • 62 cm průměrná výška nového sněhu
  • 402 cm nejvyšší množství nového sněhu (Labská bouda)
  • 38 cm nejvyšší množství nového sněhu za den (Pec pod Sněžkou)
  • 192 cm největší výška sněhu (6. dubna, Černá hora)
  • 43 dní průměrná délka trvání sněhové pokrývky

Co se sněhu týče, sledují se z pochopitelných důvodů čísla za sezonu, nikoli za jednotlivé roky. V poslední vydané klimatologické ročence je tak řeč o zimní sezoně 2021/2022. Za toto období byla průměrná suma nového sněhu (tedy toho čerstvě napadaného a nadýchaného, který postupně mění konzistenci v sníh plstnatý, pozn. red.) v České republice 62 centimetrů.

V meziročním srovnání pak byla sezona 2021/2022 na sníh chudší oproti sezoně 2020/2021 s republikovým průměrem 84 centimetrů. I tak ale bylo sněhu poměrně hodně. Kdo má pocit, že si minulou zimu zimní sporty vůbec neužil, ten by se měl rozpomenout na sezonu 2019/2020. Tehdy v České republice napadlo průměrně pouhých 28 centimetrů nového sněhu.


Nahrává se anketa ...

Za zimu 2021/2022 napadlo vůbec nejvíce nového sněhu v prosinci 2021, kdy byl republikový průměr 20 centimetrů. Nejvíce nového sněhu za sezonu, celkem 402 centimetrů, napadlo na stanici Labská bouda v Krkonoších.

Průměrná délka trvání sněhové pokrývky na stanicích v Česku byla 43 dní. To je poměrně málo; například v sezoně 2020/2021 to bylo 52 dní. Experti z Českého hydrometeorologického ústavu uvedli, že při porovnání průběhu výšky celkové sněhové pokrývky s průměrnými hodnotami za uplynulých dvacet let byla zima 2021/2022 podprůměrná.

Jak svítilo slunce?

  • 1846,6 h průměrná doba trvání slunečního svitu
  • 109 % průměrná doba trvání slunečního svitu ve srovnání s normálem
  • 270,3 h nejdelší průměrná měsíční délka slunečního svitu (červen)
  • 95 nejvyšší počet jasných dní (Brod nad Dyjí)
  • 184 nejvyšší počet zamračených dní (Slaměnka)

Když svítí slunce, hned má člověk veselejší náladu. V loňském roce jsme si pak mohli takových dní užít o něco více, než je obvyklé. V roce 2022 totiž dosáhla průměrná doba trvání slunečního svitu na území České republiky celkem 1846,6 hodiny. Toto číslo odpovídá 109 procentům ročního normálu vypočítaného za období 1991 až 2020. Vůbec nejdelší doby trvání slunečního svitu – 2138,7 hodiny – pak byly zaznamenány na jižní Moravě, konkrétně na stanici Brno-Tuřany.

Následky řádění tornáda na Nymbursku
Počasí si nikdo nemůže vykládat, jak chce. Ministerstvo navrhuje pokuty

Zvláště zajímavé pak byly dva měsíce, a to březen a duben. V březnu totiž svítilo slunce výrazně více, než je v tomto měsíci obvyklé; konkrétně 221,5 hodiny, což je 176 procent březnového normálu. Naopak nejméně slunečního svitu ve srovnání s normálem bylo zaznamenáno v září, a to 127,5 hodiny, odpovídající 80 procentům normálu.

I v případě slunečního svitu pochopitelně platí, že republikový průměr je jedna věc, ale v různých koutech státu se realita někdy i dost výrazně liší. Tak to bylo také s počtem jasných dní. Ty si v roce 2022 více užili lidé na jižní Moravě, kde na části stanic zaznamenali přes 80 jasných dní. V západní polovině území našeho státu pak byly tyto hodnoty nižší, nejčastěji se pohybovaly mezi 60 a 70 dny.

Zajímavé projevy počasí v roce 2022

• Dne 15. ledna došlo k masivní erupci sopky Hunga Tonga na souostroví Tonga u Nového Zélandu. Přestože je tento podmořský vulkán od ČeskéDeštivé počasí v létě. Ilustrační fotoZdroj: Shutterstock republiky vzdálený 17 tisíc kilometrů, jeho výbuch vyvolal i u nás krátkodobé nárůsty tlaku vzduchu. Na záznamu průběhu tlaku jsou velmi dobře patrné tlakové skoky. První výrazná tlaková vlna byla zaznamenána po 20. hodině našeho času, tedy po patnácti hodinách od exploze, a přišla od severovýchodu. Další vlna šířící se od erupce opačným směrem přišla v časných ranních hodinách 16. ledna (přibližně dvacet hodin od exploze). Tlaková vlna oběhla naši planetu dokonce několikrát. Například na observatoři Praha – Libuš bylo zaznamenáno pět průchodů, přičemž ten poslední byl 18. ledna večer.

• Březen 2022 odstartovalo poměrně chladné počasí, které však ve druhé polovině měsíce vystřídala teplota vzduchu přesahující hranice normálu. V posledních deseti březnových dnech tak začalo mimořádně brzy takzvané požární počasí. To znamená, že vlivem tepla a sucha je vyšší riziko šíření přírodních požárů. Díky dlouhodobě jasné obloze a s ní spojené mimořádné dohlednosti jsme pak mohli dokonce vzácně z území České republiky pozorovat polární záři.

• Rok 2022 byl velmi bohatý na konvektivní bouře, což je soubor jevů spojených s výskytem oblaků druhu cumulonimbus (mohutný a hustý oblak velkého vertikálního rozsahu, pozn. red.). Zaznamenány byly víceméně všechny typy nebezpečných jevů, které jsou s konvencí spojeny, tedy rozsáhlé škody větrem, velké kroupy, přívalové deště i tornáda. Například 16. června zasypala silná bouře obci Olešnice na Blanensku až čtyřicet centimetrů vysokou vrstvou krup. Jedno z nejsilnějších tornád loňska pak prošlo 13. června přes Břeclav a Lanžhot. Za sebou tehdy zanechalo poměrně výrazné škody na vegetaci i střechách některých domů.