Nový typ zelené, tedy bezuhlíkové oceli vzniká procesem označovaným jako "hybrit", což je zkratka slov Hydrogen Breakthrough Ironmaking Technology (průlomová vodíková technologie pro výrobu oceli). K realizaci tohoto procesu vznikl ve Švédsku sdružený podnik, v němž jsou zastoupeny švédské ocelárny SSAB, dále švédský státní podnik Vattenfall a vládní těžební společnost LKAB. Pilotní závod na výrobu tohoto typu oceli vznikl ve městě Luleå na severu Švédska.

Podle serveru Science Alert jde o jeden z prvních projektů na světě, jenž se k výrobě oceli pokouší využít obnovitelný vodík.

Emise skleníkových plynů zůstávají problémem. Globální oteplování nezastaví ani útlum v době covidové pandemie.
Vědci mají jasno. Covid oteplování nezastaví a záchranné brzy jsou příliš slabé

"Doufáme, že do roku 2026 ukážeme, co dokáže hybrit v průmyslovém měřítku. Vzhledem k tomu, že SSAB produkuje v současnosti sám o sobě ve Švédsku 10 procent všech uhlíkových emisí, mohou být dopady obrovské. První ocel na světě vyrobená bez fosilních paliv není jen průlomem pro SSAB, ale je důkazem toho, že lze přejít na nové technologie a výrazně snížit globální uhlíkovou stopu ocelářského průmyslu,“ uvedl Martin Lindqvist, prezident a generální ředitel společnosti SSAB.

Dodal, že firma věří, že její krok bude inspirovat k přechodu na nové technologie i další společnosti. "Průmysl a zejména ocelářský průmysl vytvářejí velké množství emisí, ale jsou také důležitou součástí řešení," dodal Lindqvist.

Jak se bude kalit ocel

Ocel patří podobně jako cement či beton k materiálům, jejichž přítomnost je tak samozřejmá, že si ji ani neuvědomujete, ale když se na ni soustředíte, zjistíte, že je téměř všude: v kuchyních v podobě nožů a příborů, v konstrukcích budov i mostů, v karosériích i motorech aut, v plechovkách s nápoji a v desítkách a stovkách dalších nástrojů a potřeb každodenního života.

její výroba je ale hodně energeticky náročná. "Každá tuna oceli vyžaduje v průměru asi dvě tuny oxidu uhličitého. Produkce oceli vytváří každoročně více než sedm procent globálních emisí uhlíkových plynů, což je o něco více, než kolik tvoří emise všech automobilů na světě," uvádí Science Alert. 

Důsledkem globálního oteplování jsou horká léta a nedostatek vláhy. V uplynulých letech trápilo sucho i Českou republiku
O změně klimatu kolují fámy i nepodložené argumenty. Proti vědě ale neobstojí

Ocelářský průmysl může podle tohoto serveru sám o sobě vyprodukovat do roku 2050 tolik uhlíkových emisí, že to představuje polovinu z objemu, jenž by neměl být do tohoto roku překročen, má-li se globální oteplení udržet jen na 1,5 °C.

V současnosti se drtivá většina oceli taví ve vysokých pecích, často za použití uhlí, což vede k emisím CO2. Zavedením vodíku do tohoto procesu by se mohlo množství emisí snížit. 

Stoupání hladiny oceánů, které je způsobeno táním ledovců, naplňuje nejčernější možné scénáře
Oteplení Země a extrémy přírody: Jaké jsou největší bludy a co je pravda

V některých částech světa se již vodíková energie používá a slouží třeba při výrobě elektřiny, při pohonu vozidel nebo při chemické výrobě, ale většinou jde o vodík pocházející z fosilních paliv, například ve Spojených státech vodík převážně ze zemního plynu.

Taková produkce vodíku opět tvoří emise, proto se hledají "zelenější" alternativy. "Vodík se dá vyrábět i z čisté energie, například jeho štěpením z vody za pomoci elektřiny pocházející z větrných turbín nebo solárních panelů. Takto získaný vodík se dá použít i k přeměně železné rudy na kov, a to bez vzniku jakýchkoli uhlíkových emisí," uvádí Science Alert.

Zatím je to příliš drahé

Server ale současně dodává, že tento proces výroby "zeleného vodíku" je stále mnohonásobně dražší než využívání fosilních paliv nebo zemního plynu.

Právě vysoké náklady představují pro řadu zemí příliš vážnou překážku. Například australská vláda zamítla z tohoto důvodu žádost o výstavbu největší továrny na světě na výrobu zeleného vodíku a amonia.

Evropská unie si ale stanovila v roce 2019 cíl stát se do roku 2050 klimaticky neutrální. Za účelem dosažení tohoto záměru probíhá nebo se připravuje ke spuštění ve více zemích celkem 23 projektů výroby vodíkové oceli. Tyto podniky by měly v příštích letech dodávat na trh stovky tisíc tun zelené oceli, vyrobené bez jakýchkoli fosilních paliv.

Takto se sucho odráží na české krajině
Experti varují: Česko se otepluje dvakrát rychleji, než je světový průměr

Hybrit je zatím první ukázkou takové dodávky, ale nemusí být první, která se dostane na trh. Podle Science Alert plánuje další švédská firma, H2 Green Steel, postavit do roku 2024 továrnu na obnovitelný vodík a vyrábět zelenou ocel.

Americký prezident Joe Biden zase slíbil snížit náklady na produkci zeleného vodíku, aby mohla konkurovat zemnímu plynu. 

Dokáže-li Evropa během příštích pěti let dostat na trh zelenou ocel, nebude určitě dlouho trvat, aby totéž začaly požadovat i další země, uvádí Science Alert.

"Jestliže se nám v budoucnosti podaří tuto technologii zprůmyslnit, neboli přejít na zelenou výrobu železa v průmyslovém měřítku, tak umožníme přeměnu celého ocelářského průmyslu. A to je ta největší věc, jakou můžeme pro klima společně udělat," tvrdí Jan Moström, prezident a generální ředitel LKAB.