Rok s koronavirem: Trumf vědy, výzkumu a výroby

Seriál Deníku: Vítězové a poražení.Zdroj: Deník

Posledních čtrnáct měsíců proto bez nadsázky můžeme nazvat érou vědců, epidemiologů a lékařů. Oni se stali stratégy, generály i vojáky v celosvětové bitvě s nebezpečným zabijákem. Za necelý rok se podařilo vyvinout očkovací látky zachraňující planetu. „Je to naprosto fascinující úspěch jak vědeckého bádání, tak farmaceutického vývoje a výroby. Tak rychlý vývoj vakcín nikdo, včetně mne, na začátku pandemie nečekal,“ říká profesor Jan Konvalinka, prorektor Univerzity Karlovy.

Právě on se jako vedoucí výzkumné skupiny na Ústavu organické chemie a biochemie (ÚOCHB) stal jednou z tváří protiepidemické ofenzívy. Neúnavně vysvětloval, odhaloval, přibližoval informace o nákaze, ale také vyvracel fámy s ní spojené. Původně se obával, že výsledek vakcinačního úsilí nemusí být nijak přesvědčivý, protože koronaviry jsou velmi obtížný cíl pro vývoj očkovacích látek. 

Kvůli epidemii církev chudne, ale získává i nové příznivce

Naštěstí ale předčil všechna očekávání. „Již schválené vakcíny jsou až překvapivě účinné, zdá se, že všechny chrání takřka ze sta procent před vážným průběhem nemoci a mají jen zcela mimořádně vzácné nežádoucí účinky,“ dodává.

Technologický průlom

Jako vědec navíc připomíná, že zatím nejúspěšnější vakcíny jsou založeny na revolučním principu přenosu mRNA do buněk očkovaného jedince. „Jde o dědičnou informaci, která kóduje virový protein, proti němuž chceme vyvolat imunitní odpověď. Tato metoda je nejen velmi efektivní, ale hlavně umožňuje přípravu upravených vakcín, které mohou rychle reagovat například na vznik virových mutací. Jde o technologický průlom, který změní medicínu,“ zdůrazňuje přední biochemik.

Ani čeští vědci ve zvládání covidu-19 nezůstali stranou. Mozky z ČVUT záhy přišly s prototypem plicního ventilátoru, Univerzita Karlova nabídla novou testovací sadu viRNAtrap, a Ústav organické chemie a biochemie srovnávací studii antigenních testů.

Podle Konvalinky jde o příklady důležitých příspěvků ke zvládání akutních praktických problémů spojených s pandemií. „Věda by měla ale dělat víc, zejména se pokoušet odhalit podstatné otázky biologie koronaviru a imunitní odpovědi, tady je těch významných českých vkladů výrazně méně. K nim určitě patří vyřešení struktury jednoho koronavirového proteinu, za něž jeho kolegové z ÚOCHB získali mimořádné ocenění Rady vlády Česká hlava.

Vědecké celebrity

O zabydlení vědy v našich domácnostech svědčí několik čísel. Za loňský rok se Konvalinkovy názory objevily v 644 tištěných a online článcích, 45 televizních a 127 rozhlasových příspěvcích. Imunolog Václav Hořejší měl celkově 713 mediálních výstupů a lékař Martin Balík, jenž jako první aplikoval lék remdesivir, 1226. Profesor Jan Konvalinka vzedmutou vlnu popularity vědecké obce ale nevnímá jen pozitivně. „Pro občany je opravdu matoucí, jak se prakticky za každým, sebebizarnějším názorem dá najít otitulovaný člověk, který ho bude zastávat.“

V luxusním hotelu skončil kvůli covidu. Teď šéfkuchař vaří v domově důchodců

Uznává, že vláda v průběhu epidemie často chybovala, což vedlo k mimořádně těžkým důsledkům epidemie v ČR, ale podotýká, že prakticky za každým jejím chybným rozhodnutím stál nějaký docent nebo profesor, který ho vládě doporučoval. „Naši vědeckou komunitu ještě čeká diskuse o tom, jak správně komunikovat obtížné vědecké problémy, jejichž řešení přímo ovlivňuje životy lidí, a jak dospět ke konsensu, opřenému o současný stav poznání,“ míní Konvalinka.