„Dobrá zpráva je, že to ještě nějakým způsobem můžeme zastavit,“ uvedl zakladatel projektu Fakta o klimatu Ondráš Přibyla.

Cestou ke snížení emisí a tím i zpomalení oteplování je podle vědců zastavení spalování fosilních paliv, tedy zejména uhlí. „Je to krok s velkým dopadem, a víme, že se ho dá dosáhnout,“ řekl Přibyla Deníku. Ústup od uhlí v energetice by proto podle něj měl být sice co nejrychlejší, ale spořádaný, aby změna nevyvolala nestabilitu v energetické síti. „Myslím si, že by to mělo být technologicky realizovatelné před rokem 2030,“ prohlásil.

Obdobný názor má i Radim Tolasz z Českého hydrometeorologického ústavu. Také podle něj musí být odklon od uhlí prioritou. „Rozhodnutí a plánování, jak to udělat, bychom neměli odkládat. Není to jednoduchý úkol, protože jsme země s průmyslem založeným dlouhodobě na uhlí,“ řekl Deníku Tolasz.

Průmyslové dědictví se na zdejším klimatu navíc reálně podepisuje. „Zdá se, že funguje hrubé pravidlo, že se Česká republika otepluje zhruba dvakrát rychleji než světový průměr,“ uvedl Přibyla. „To znamená, že pokud se bavíme o světovém oteplení oproti roku 1990 o dva stupně, tak v Česku to bude něco okolo čtyř stupňů,“ prohlásil. Měření podle něj potvrzují, že zatímco se svět za uplynulých 60 let oteplil zhruba o jeden stupeň Celsia, v Česku bylo oteplení dvojnásobné.

Nejlépe je změna globálního klimatu vidět na rychle tajících ledovcích v Grónsku a v Arktidě nebo na stoupající hladině oceánů, jež by se do konce století mohla zvednout až o dva metry. Podle zprávy IPCC, na níž se podílelo přes 200 vědců, ale některé negativní dlouhodobé změny již ovlivnit nelze. Ať budou nově přijata a plněna jakákoliv opatření, hladina světového oceánu do roku 2100 jistě vzroste nejméně o 28 centimetrů.

Zpráva obsahuje možné scénáře vývoje podle toho, kolik emisí skleníkových plynů lidstvo ještě do ovzduší vypustí. Kdyby se toto množství oproti dnešku do konce století zdvojnásobily, mohla by teplota stoupnout až o 5,7 stupně Celsia.

Důsledky jsou patrné už dnes 

Důsledky globálního oteplování jsou již dnes patrné i v tuzemsku. „Sucho máme i na horách, jenom to nebylo vidět, ale teď to vidíme na kůrovcové kalamitě,“ míní Tolasz. Přesně předpovědět, které části země se oteplování bude týkat více, a které méně, lze podle vědců říci jen těžko. „Teplota vzduchu vesměs stále v rámci celé České republiky roste, mezi regiony jsou jen velmi mírné rozdíly,“ řekl Deníku Pavel Zahradníček z Ústavu výzkumu globální změny.

 Zatímco o budoucím útlumu uhlí budou rozhodovat politici na nejvyšší úrovni, na zlepšení stavu krajiny mohou již dnes rychle pracovat také kraje a obce. „My klimatologové už od povodní v roce 1997 poukazujeme na to, že je u nás problém se zadržováním vody. Udělejme s tím něco, dejme třeba do krajiny remízky,“ konstatoval Tolasz.

Přivítal omezení, podle něhož se smí jedna plodina pěstovat nanejvýš na lánech o 30 hektarech. „Kdyby to bylo jen deset hektarů tak by to bylo ještě lépe,“ dodal.