Kliknutím zvětšíteHlavním bojovým typem českého vojenského letectva je dnes švédský letoun Saab JAS 39 Gripen, pronajatý od roku 2004 od švédské vlády. Již druhá nájemní smlouva na 14 kusů těchto strojů končí v roce 2027 a protože domluvit, nechat vyrobit případnou náhradu a vycvičit na ni piloty a pozemní personál trvá velmi dlouho, jedná se už několik let o tom, jak v letectvu dál.
V roce 2020 vytvořila předchozí vláda odbornou komisi, která měla posoudit současný stav našeho letectva a navrhnout další postup. Podle kuloárních informací z Ministerstva obrany komise navrhla jako nejvhodnější řešení přechod na jinou, modernější platformu, která ve výzbroji vydrží nejlépe několik dekád.
Lockheed Martin F-35 Lightning II
Přeloženo do češtiny to znamená návrh na přechod na letoun 5. generace (Gripen je 4. generace). A vzhledem k tomu, že na trhu (pokud si odmyslíme čínské a ruské prototypy) je jen jediný typ letounu, který je zároveň nabízen na mezinárodním zbrojním trhu, americký F-35 Lightning II, jde zároveň o nepřímou výzvu k pořízení tohoto typu.
Gripeny
Po bezmála padesáti letech provozování sovětských letounů MiG rozhodla v polovině 90. let vláda Václava Klause o odeslání letounů MiG-29 do Polska výměnou za vrtulníky W-3A Sokol. Ve stejné době byly vyřazeny také MiGy-23 starších verzí a o pár let později je následoval výkonný stíhací MiG-23ML.
Protože tak ve výzbroji zůstal pouze beznadějně zastaralý MiG-21, vyhlásila vláda Miloše Zemana na začátku roku 2001 výběrové řízení na nový bojový letoun pro české letectvo. Do tendru se přihlásilo pět evropských a amerických zbrojovek s typy F-16, F/A-18, Mirage 2000, JAS 39 Gripen a Eurofighter Typhoon. Americké společnosti Boeing a Lockheed Martin, výrobci letounů F-16 a F/A-18 a nedlouho nato i evropské Dassault a EADS, nabízející letouny Mirage a Typhoon, však z tendru odstoupily s tím, že je neprůhledný a že o vítězi bylo rozhodnuto předem.
Ve výběru tak zůstalo pouze britsko-švédské konsorcium BAE/Saab s typem JAS 39, které nabízelo 36 letounů za necelých 75 miliard (později 24 kusů za 60 miliard) při rozsáhlých offsetech a s nabídkou pomoci při uplatnění domácího typu L-159 na zahraničních trzích. Ačkoli parlament zablokoval financování této zakázky a výběrové řízení bylo později zrušeno s odkazem na nečekané stamiliardové náklady na sanaci škod po masivních povodních v roce 2002, letouny Gripen si nakonec cestu do výzbroje našeho letectva našly. Bylo jich už však pouze čtrnáct a pořízení proběhlo formou pronájmu. První letouny tak mohly v dubnu 2005 dosednout na vzletovou a přistávací dráhu letecké základny Čáslav-Chotusice.
2027
Jak již bylo řečeno výše, smlouva o pronájmu zná dvě data ukončení, rok 2027, kdy končí jako taková, a rok 2029, do kdy se dá ještě prodloužit. Protože na rozdíl od Maďarska nemáme smlouvu koncipovanou jako leasingovou (tedy po skončení plateb jsou letadla naše), ale jako nájemní (platíme za používání letadel a po skončení smlouvy je vracíme) je nutné s předstihem vyřešit ochranu našeho vzdušného prostoru po roce 2027. Problémem je fakt, že s prodloužením o dva roky musí souhlasit obě smluvní strany (Česká republika a Švédské království) a protistrana, zastoupená firmou Saab, jež letouny Gripen vyrábí, si v nedávné době opakovaně stěžovala, že s ní ministerstvo nekomunikuje. Existovala tedy reálná hrozba, že v roce 2027 odevzdáme letouny Gripen a náš vzdušný prostor zůstane nekrytý.
Jistý návod k dalším jednáním přinesl před několika měsíci sám švédský velvyslanec, když v médiích prohlásil, že pokud by se Česká republika rozhodla si letouny Gripen ponechat, Švédsko je Praze převede bezplatně stejně jako Budapešti. Zpětně by se tedy de facto změnil pronájem na leasing. Bohužel, jak se zdá, nabídku v médiích nenásledovala interní nabídka, která by padla při jednáních.
To nám potvrdil ředitel odboru komunikace ministerstva obrany, David Jareš: „Aktuálně máme jasné zadání od vlády jednat s americkou stranou o možnosti pořízení letounů páté generace. Tato jednání však neuzavírají cestu pro jiné platformy.“
Speciál s ostatky českých vojáků doprovázely na ruzyňské letiště gripeny.
Jareš také nepřímo potvrzuje informaci, že se schyluje k dlouholetému společnému provozu obou stíhacích letounů, jak švédského, tak amerického. „Základním cílem ČR vždy bylo a nadále zůstává to, abychom byli schopni vlastními prostředky ochránit náš vzdušný prostor i v době přechodu na novou platformu.“
Ohledně červnového rozhovoru švédského velvyslance v České republice Fredrika Jörgensena pro ČTK je však ministerstvo skeptické: „Švédský velvyslanec v ČR nabídku na bezplatný převod gripenů učinil pouze v mediích. Ze Švédska jsme však žádnou takovou nabídku do dnešního dne neobdrželi.“ Sama společnost Saab, která stíhačky JAS 39 vyrábí, přitom podle mediální zástupkyně firmy v České republice, Markéty Maršálek Čadkové, mezivládní jednání mezi Českou republikou a Švédskem nekomentuje.
Zděšení ve výboru pro obranu
/ROZHOVOR/ Naopak zděšení z posledního vývoje zavládlo na Výboru pro obranu Poslanecké sněmovny, který je v posledních měsících v celé věci velmi aktivní. Na jeho zasedáních opakovaně padají nepříjemné otázky, připomínající, že situace, do které se Česká republika s plány na obnovu letectva dostala, má k ideálu daleko. O vyjádření k novinkám v procesu přezbrojení nadzvukového letectva jsme požádali místopředsedu Výboru pro obranu, poslance Pavla Růžičku.
Pane místopředsedo, ze všech doposud známých informací vyplývá, že bojové letouny Lockheed Martin F-35A, které vláda vybrala jako prioritní platformu pro přezbrojení nadzvukového letectva, nebudou k dispozici před rokem 2027, kdy končí smlouva na pronájem letounů Gripen. Jak k této situaci došlo?
Já jsem byl k tomuto výběru, že jediná možná varianta nadzvukového letectva AČR podle vojenského doporučení je F-35, velice opatrný. Když pominu naprosto chaoticky a tendenčně zdůvodněné vojenské doporučení, tak mi bylo hned jasné, že to takhle nemůže fungovat. Teď na výboru pro obranu samo ministerstvo přišlo s úplně jinou alternativou, o které vojenské doporučení vůbec nehovořilo. Tam bylo jasně řečeno pouze to, že „jediná možná a nejlacinější cesta je nákup F-35“ a Gripeny už nechtějí. Této hlouposti věřili pouze poslanci vládní koalice – a to ještě ne všichni.
Z bezpečnostní komunity již dříve prosákly zprávy, a vy jste je na sociálních sítích potvrdil, že vláda začala jednat se Švédskem a že se kloní k souběžnému provozu letounů Gripen i F-35A po dobu minimálně několika let. Co to bude znamenat pro armádu a jaký to bude mít dopad na vojenský rozpočet?
Ministerstvo nemá ještě vůbec nic zkalkulováno. Tato informace je pro nás úplně nová, stará pouze pár dnů. Znáte to heslo armády „Víme, co chceme“. Tak od srpna chce armáda pouze F-35 a teď najednou ne F-35, ale souběh dvou platforem. Je to neuvěřitelné, co velení armády předvádí za kotrmelce. Důvod souběhu je jasný. USA nebudou schopny dodat F-35 do roku 2027 a nejspíš ani do roku 2030. Opět musím říci, že jsem na to veřejně opakovaně upozorňoval, abychom nedopadli jako Slováci, že si nedokážeme uhlídat vlastní vzdušný prostor, což by byla obrovská ostuda.
Z nám blízkých zemí Polsko uvažuje o letounech Typhoon, Chorvatsko pořídilo letouny Rafale, Slovensko a Bulharsko letouny F-16. Proč Česká republika jedná exkluzivně s jedním dodavatelem, který neprošel transparentním výběrovým řízením, když nám podobné země pořizují i jiné platformy?
Jsem z toho také překvapený, jak jsme byli jako poslanci postaveni před hotovou věc, že se koupí F-35. A Gripeny, které mají nalétáno ani ne 50 procent životnosti, se dají pryč. Tady se jednalo hned od začátku o politické zadání a armáda to teprve potom musela nějak dostat do vojenského doporučení, což se jí moc nepovedlo. Vyjádření NGŠ (náčelníka generálního štábu Karla Řehky – pozn. red) že F-35 není jen kus železa, je opravdu velice úsměvné. Protože na kolik procent dokážou vojáci využít už jen současný Gripen? Určitě ne na 100 procent. Používají zastaralé protiletadlové rakety, které vznikaly v 70. a 80. letech a jsou srovnatelné s tím, co tu kdysi dávno létalo s MiGy-29. Piloti vůbec necvičí používání tzv. stand-off munice, což je jeden ze základů moderního boje proti pozemním cílům a velmi používaná taktika v mezinárodních operacích. Namátkou dále zmíním, že ještě dnes stále nemají k dispozici potřebný počet pozemních terminálů MIDS pro utajovaný přenos dat mezi letouny a pozemními prvky velení a řízení Vzdušných sil AČR ve formátu Link 16. A o seznamu věcí, které nevyužíváme ani na Gripenu, a přitom chceme něco, co bude mít (námi nevyužívaných) funkcí ještě mnohem více, bychom mohli mluvit hodiny a hodiny.
Je pravda, že s případným prodloužením pronájmu, případně převzetí stávajících letounů bude muset souhlasit Švédsko? Na Výboru pro obranu, jehož jste místopředsedou, opakovaně zazněla kritika, že ministerstvo obrany se švédskou stranou nejedná.
Na tuto skutečnost jsem také od srpna upozorňoval, že se Švédskem nikdo nejedná a že je to zásadní chyba. Ano Švédsko bude muset s prodloužením pronájmu souhlasit. Nejdříve se mělo jednat se švédskou stranou a pak do světa vykřičet, že se jedná i s USA. Ale určitě ne, že chceme pouze F-35, protože jsou údajně nejlepší a pak se oklikou vrátit ke Gripenům. Na základě této manažerské chyby (předpokládám paní ministryně), budou jednání o ceně za pronájem a následném darování Gripenů České republice velice složitá.
F-35 a Gripen současně? Dokonce dlouhá léta…
Protože s přibývajícím časem začíná být stále více jasné, že se do roku 2027 nová letadla pořídit se vším všudy nestihnou, začala vláda se Saabem a švédskou vládní agenturou konečně jednat. Jisté je však už nyní jedno, Gripeny v roce 2027 odejít nemohou a nejspíše ani o dva roky později. Zatímco má tedy vláda stále v plánu pořizovat americké letouny F-35 v počtu čtyřiadvaceti kusů, bude si muset ponechat i gripeny, nebo najít jiné přechodné řešení. Jeden čas se hovořilo o možnosti ochrany našeho vzdušného prostoru ze zahraničí, jak k tomu přistoupilo Slovensko.
Otázky zůstávají
V těchto dnech ale vyšlo najevo, že vláda počítá s tím, že letectvo bude provozovat oba typy letadel současně, a to minimálně do roku 2035.
Na letecká základně v Čáslavi by tedy mělo zůstat 14 původních letounů a k nim přibýt 24 amerických strojů. Saturovány tak budou všechny tři letky, 211., 212., i 213. Podzvukové bitevníky v té době patrně projdou modernizací „MLU“ a nejspíše budou upraveny na dvoumístné verze T2, aby mohly být další roky využívané při výcviku. S osmatřiceti špičkovými letouny se české letectvo stane jedním z nejlépe vyzbrojených letectev v bývalých zemích Varšavské smlouvy.
Na odpovědi na otázky, jaké podmínky se našim vyjednavačům podaří ve Washingtonu vyjednat a co bude se švédskými stroji v budoucnu, si budeme muset ještě počkat.
14
2
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
