Kliknutím zvětšíteVšechny tyto pravděpodobnosti (jak na vznik života, tak na vznik inteligence) prozkoumal v nové studii astronom z Kolumbijské univerzity David Kipping, který se pokusil tímto způsobem zodpovědět věčnou otázku, jaká je asi pravděpodobnost, že lidstvo není ve vesmíru samo. O jeho výzkumu informuje web Science Alert.
Přes veškerý dosavadní technologický pokrok a pokročilou úroveň vědy lidstvo dosud nenašlo žádný přesvědčivý důkaz svědčící o existenci mimozemského života, natož stopu po možném výskytu vyspělé mimozemské civilizace založené na inteligenci.
Základním vysvětlením může být skutečnost, že žádná taková civilizace skutečně neexistuje, ale podle vědců o ní nemusíme vědět i z mnoha dalších důvodů. Možná kdysi inteligentní mimozemšťané existovali a zanikli. Možná je prostě jenom nevidíme. Nebo o nich nevíme proto, že tomu tak sami chtějí. Tyto teorie vycházejí z předpokladu, že dává smysl, aby život (včetně inteligentního života) existoval také jinde než na Zemi, když podle odhadů existuje ve vesmíru nespočetně obyvatelných světů.
Země zůstává jediná
Vzhledem k obrovskému množství exoplanet obíhajících jiné hvězdy než naše Slunce a vzhledem ke způsobu, jakým se lidé objevili na Zemi, se jeví jako logické, že by podobné formy života měly vyspět i na jiných planetách. Nebo ne? Možná opravdu ne. V každém případě zatím nemáme žádná skutečná data, která by to jednoznačně potvrzovala, nebo vyvracela.
Jediným pevným důkazem o existenci života tak zůstává planeta Země, přičemž ani život na Zemi nemusel být nutně předurčen k tomu, že se vyvine až na svou současnou úroveň.
"Vzhledem k tomu, že z pozorování vesmíru nemáme o možném mimozemském životě žádná data, naše úvahy o něm jsou chtě nechtě vymezeny informacemi, které máme o životě na Zemi. Dokud se tato situace nezmění, budou se muset naše vývody o existenci života jinde ve vesmíru bohužel silně spoléhat na tento jediný datový bod," uvedl Kipping.
Ve své studii, publikované odborným titulem PNAS (Proceedings of the National Academy of Sciences of the United States of America), se Kipping pokusil spočítat pravděpodobnost vzniku života a inteligence pomocí statistické metody zvané Bayesovská inference. Zjednodušeně řečeno jde o statistiku, která se snaží najít nejpravděpodobnější vysvětlení na základě neúplných informací - jinými slovy pracuje s podmíněnými pravděpodobnostmi a s objevováním dalších relevantních skutečností může pravděpodobnost výchozí hypotézy postupně zpřesňovat. To jí dává výhodu proti porovnávání striktních číselných řad.
Život na Zemi se rozvinul rychle. Ale inteligence?
Není to poprvé, co vědci využili tuto techniku jako prostředek k teoretickému číselnému vyjádření šance na mimozemský život. Kipping ale provedl ve výpočetním vzorci některé změny. Vycházel při tom z indicií, podle nichž se život objevil v dějinách planety Země poměrně záhy po jejím vzniku, ale inteligentní život zde vznikl (v kosmickém měřítku) relativně nedávno - zhruba až o čtyři miliardy let později.
Ruku v ruce s těmito předpoklady pak Kipping zvažoval řadu variant, jak se mohl život na Zemi rozvíjet: Podle první život vzniká běžně a často se v něm rozvíjí inteligence. Podle druhé život vzniká běžně, ale inteligence se v něm rozvine jen zřídkakdy. Třetí varianta počítá s tím, že život vzniká vzácně, ale pokud už se objeví, často se v něm rozvíjí inteligence. Čtvrtá pak, že život vzniká vzácně, a právě tak vzácný a mimořádný je i následný rozvoj inteligence.
Z výsledků výpočtů na základě všech čtyř variant podle Kippinga vyplynulo, že život na Zemi opravdu vznikl rychle. "I s nejkonzervativnějším odhadem času vzniku života je scénář jeho rychlého vzniku nejméně třikrát pravděpodobnější než ten, podle nějž by život vznikal pomalu," vysvětluje Kipping. Pokud navíc podle jeho slov přijmeme jako důkaz ne zcela průkazné indicie o velmi raném vzniku života, pak se pravděpodobnost rychlého vzniku ještě zvyšuje.
"V případě, že by se potvrdil nejednoznačný důkaz o ranějším vzniku života, dostala by se šance na jeho rychlý vznik až na faktor devět z deseti, což by při relativním opětovném přehrávání vzniku Země upřednostňovalo model, v němž by se život objevoval na Zemi vždy rychle," říká vědec.
Pokud má pravdu, pak byly pravděpodobně podmínky na Zemi od jejího vzniku pro život vhodné, ale už to nutně neznamená, že se zde musela rozvinout i inteligentní forma života.
"Varianta, že vznik inteligence je extrémně vzácný a Země může být šťastná, že právě na ní k němu došlo, zůstává docela životaschopná," píše Kipping. Pravděpodobnost, že se inteligence vzácně objevila (s pozdním příchodem lidí), má podle něj poměrně slabý kurs 3:2, což není moc vzdálené od šance padesát na padesát, tedy že se stejně dobře mohla objevit jako neobjevit. Všechny závěry jsou však v každém případě pouze teoretické.
Lze tyto pravděpodobnostní vzorce použít i na hledání života za hranicemi Země. "Ano i ne," vysvětluje Kipping. "Analýza se týká čistě Země a považuje vznik života za náhodný proces na pozadí událostí a podmínek, které by mohly být pro Zemi pravděpodobné. Pokud by tedy náhodou vznikla nějaká jiná planeta, jejíž planetární podmínky i vývoj by byly prakticky totožné se Zemí, pak bychom snad mohli chápat, jaký je tam pravděpodobný život."
44
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
