S využitím stěn porostlých rostlinami experimentoval u nás už v 80. letech krajinářský architekt Ivar Otruba, který je mimo jiné autorem podoby Botanické zahrady a arboreta Mendelovy univerzity v Brně. S nápadem zelených stěn pracoval tedy ve stejné době jako francouzský botanik Patric Blanc, který od roku 1982 pracuje jako vědec v Národním centru vědeckého výzkumu ve Francii, kde se specializuje v oblasti rostlin subtropických lesů.

Blanc na základě dlouholetých pozorování rostlin na skalních převisech a větvích stromů přišel s inovativním způsobem pěstování rostlin bez potřeby substrátu. Proces fotosyntézy zajistí pouze roztok vody a v ní obsažených minerálů, spolu se světlem a oxidem uhličitým ze vzduchu. Toto zjištění podnítilo objev a rozšíření tzv. hydroponického pěstování a zelených stěn, které naplňují estetickou funkci a jsou zároveň i velkým přínosem pro životní prostředí.
Od záhonku po fasádu
Vertikální zahrady či zelené stěny mají mnoho podob – od závěsných truhlíků a květináčů z plastu či tkaniny přes variabilní nástěnné moduly až po velkoformátové, propracované živé stěny s chytrým automatickým zavlažováním či celé zelené fasády.
Zatímco dříve jsme si pod pojmem „zelená stěna“ představili zeď porostlou břečťanem nebo psím vínem, dnešní sofistikované systémy umožňují vertikálním způsobem pěstovat cokoli – třeba bylinky nebo jahody, okrasné traviny, ale také exotické rostliny, které vytvářejí dojem tropické džungle například v paneláku nebo ve velkém formátu třeba v obchodním centru či komerčních prostorách. A to jsou právě místa, kde si můžete takovou stěnu zblízka prohlédnout, pokud o ní uvažujete domů.

Takové, doslova monumentální zelené stěny najdeme třeba v kancelářském komplexu Jindřišská 16 (v realizaci české firmy Flower Company pomocí konstrukce FlowerWall) nebo v bratislavském Lightparku – zdejší rekordní třináctimetrovou stěnu vytvořila česká společnost LIKO-S z modulárních samozavlažovacích truhlíků PlantBox.
Stejná firma stojí i za realizací zelené stěny v gastronomickém konceptu Manifesto na Pražském Smíchově, kde si stěnu můžete doslova osahat, prohlédnout si zblízka systém zavlažování a také utrhnout a sníst třeba jahodu. Stěna dokonale ladí s myšlenkou celé stavby Manifesta, která využívá stoprocentně obnovitelnou energii, dešťovou vodu a kompostovací technologii.
Záhon na jedno kliknutí
Modulární systémy jako PlantBox nebo FlowerWall jsou vhodné i pro začátečníky a do malých prostor. První pracuje na bázi hydroponického pěstování rostlin v živném roztoku (tedy bez použití substrátu), druhý využívá metodu pěstování v substrátu.
Oba (a další podobné) systémy fungují na principu automatického zavlažování. V případě domácího použití stačí využít nádržku, kterou prostě naplníme vodou a stěna se bude po dobu jednoho až dvou týdnů zavlažovat sama. U velkoformátových stěn (nebo třeba v případě, že jsme si vědomi své zapomětlivosti) lze moduly napojit na systém automatického zavlažování a zálivku kontrolovat třeba i přes aplikaci v mobilním telefonu.

Modulární systémy jsou ideální pro instalaci v interiérech, ale třeba i na balkoně ve městě, kde na klasickou zahrádku není místo. Elegantním způsobem si tak můžeme pěstovat pokojovky, okrasné rostliny, ale třeba i zeleninu na salát. Výhodou modulárních konstrukcí je jednoduchost provozu, ale také instalace – snadno to zvládneme svépomocí. Na místě je zmínit i variabilitu – systémy lze kdykoli rozšířit, a zvětšit tak pěstební plochu. Můžeme tedy začít se třemi čtyřmi „truhlíky“, a když zjistíme, že je to to pravé, lze přidávat další.
Krása i funkce bez práce
Interiérové zelené stěny vídáme v kancelářích, kavárnách i domácnostech. Zejména v interiérech se suchým vzduchem a v prašném, ale i hlučném prostředí se vedle jejich estetické funkce naplno projeví i ty praktické – jde především o tepelně a hlukově izolační a absorpční schopnosti, zvyšování vlhkosti vzduchu, ale také schopnost zachycovat prach a čistit vzduch.
Posledně zmíněné výhody pocítíme třeba v ložnici, ale i v příliš vyhřátých a vytopených místnostech a interiérech s klimatizací nebo průmyslovou vzduchotechnikou. LED osvětlení pak umožňuje zelené stěny umístit i tam, kde chybí přirozené denní světlo.

Jaký systém pro domácí použití zvolíme, je už na nás. Hydroponické pěstování, které nabízí třeba systém FlowerWall, má výhodu ve své „čistotě“ a je velmi vhodné i pro začátečníky. Kořenový systém není obalen zeminou, ale roztokem. Díky tomu je eliminován výskyt alergenů, škůdců a plísní a rostliny mají také mnohem menší kořenový bal – mohou dlouhodobě dosahovat většího vzrůstu na menším prostoru.
Hydroponie je nejčistší a nejefektivnější způsob pěstování, vhodný do interiéru a i pro alergiky – samozřejmě s ohledem na výběr nedráždivých rostlin. Zálivka se realizuje jednou za měsíc a může být i plně automatická nebo napojená na systém chytré domácnosti.
Hydroponie je vhodná i pro alergiky, samozřejmě s ohledem na výběr nedráždivých rostlin
Ať města dýchají
Zelené stěny a fasády ovšem nejsou jen na okrasu. „Přirozeně rostliny, lesy a příroda mají schopnost filtrovat nejen prašnost, snižovat hluk, ale i odbourávat CO2 . Proto, když jdeme do lesa, se cítíme tak příjemně. A stejně to funguje i u zelené fasády,“ vysvětluje Roman Macko, ředitel rozvoje obchodu společnosti LIKO-S, která patří mezi největší ve svém oboru a má na svém kontě mnoho unikátních a inovativních „zelených“ realizací.
„Sluníčko ohřívá stěnu a rostliny odpařují vodu ve formě vodních par. Tyto vodní páry jednak ochlazují samotnou rostlinu, jednak také ochlazují okolí. V létě například na klasické fasádě s omítkou může být i 50 ˚C a ochlazováním se tato teplota snižuje na 30 až 35 stupňů Celsia, což je významný rozdíl,“ popisuje Roman Macko reálné pozitivní dopady zelených fasád na jejich okolí, potažmo i život ve městě jako takový.

Především ve větších městech vzniká efekt takzvaných tepelných ostrovů. Jeho příčinou je překrytí původní plochy vegetace pozemními komunikacemi a budovami. Materiály jako asfalt či beton nemají schopnost přijímané sluneční záření upotřebit a přeměnit na chemickou či jinou energii, jak tomu probíhá u rostlin, a mají tendenci záření absorbovat a akumulovat.
„Odpařováním vodních par ze zelených fasád se ochlazuje i okolí budov a tímto způsobem se snižuje nepříjemný efekt tepelných ostrovů. Dalším efektem je skutečnost, že zelené fasády a střechy nevyzařují teplo zpět do oblak, což má potenciál zmírňovat výkyvy v počasí,“ vysvětluje Roman Macko.
Návrat zeleně do měst
Funkce živých stěn a fasád tak zcela naplňují motto společnosti LIKO-S: Jejich „domy jako stromy“ jsou především vysoce funkční a dopad jejich existence zapadá do aktuální filozofie udržitelnosti a ohleduplnosti ke klimatu.
To, čeho si všimneme na první pohled, je ale bezpochyby vizuální efekt. A ten je v případě zelených fasád na míru navíc okamžitý: „Kazety Biotile, které při našich realizacích používáme, jsou předpěstovány ve skleníku po dobu 3–5 měsíců a na fasádu jsou montovány již v plné kondici vegetace. Tudíž momentem namotávání fasáda okamžitě přináší užitek uživateli,“ vysvětluje Roman Macko.

Zelenou fasádu lze navíc umístit i na již hotový dům. Skvělá možnost třeba pro případ, když koupíte dům ve čtvrti novostaveb a nechcete bydlet v identické stavbě jako všichni vaši sousedé, zároveň nechcete narušit urbanistický plán architekta ani ráz lokality. Zelená stěna dům odliší přirozeným způsobem a současně propojí stavbu plynulým navázáním se zahradou nebo okolní přírodou.
„Cena zelené fasády Biotile je závislá na výměře a složitosti fasády, nicméně dá se uvažovat kolem 21 000 Kč za metr čtvereční kompletního systému,“ doplňuje Roman Macko.
Průmysl v souladu s přírodou
Roman Macko říká, že ač je u nás vývoj živých fasád zatím v plenkách, má do budoucna zelený přístup velký potenciál. A to právě i s ohledem na klimatickou otázku: „Každý z nás v létě pociťuje problémy s vysokými teplotami a vidíme, jak se naše podnebí za posledních dvacet let změnilo. Tyto změny nejdou k lepšímu a způsobuje je i výstavba hal, necitlivé zásahy do přírody a omezování zelených ploch. Jen v České republice tyto změny způsobily, že průměrná teplota vzrostla za poslední roky o 2 ˚C. Osazením zelených fasád, zelených střech, výsadby stromů můžeme tento trend pomoci zpomalit.“
Samotný LIKO-S jde v tomto příkladem, a to i na poli průmyslových staveb. V roce 2019 dokončili ve Slavkově u Brna první živou výrobní halu na světě.
Glanc je ryze český lifestylový časopis zaměřený na všechny oblasti života, které zajímají moderní, inteligentní a náročnou ženu, ať už je to krása, móda, bydlení, cestování, nebo vztahy. Úzce spolupracuje se slavnými a úspěšnými osobnostmi, přináší možnost nahlédnout do jejich soukromí a poznat jejich názory. Glanc dovoluje čtenářkám vstoupit do světa úspěchu, snů, emocí a splněných přání.
Výstavba v Česku denně znehodnotí 10 hektarů půdy, která přestává zadržovat vodu. Zelená fasáda tuto funkci supluje, a navíc oproti ostatním halovým objektům, nad nimiž se horký vzduch ohřívá až na teplotu 80 stupňů Celsia, dokáže tato zelená hala snižovat radiaci tepla a ochlazovat své okolí až o 10 stupňů Celsia.
„Průmyslová hala LIKO-Vo je unikátní v ohleduplnosti. Nové průmyslové stavby v Česku jsou většinou orientované na rychlý zisk, vulgární ke krajině, bez známky architektonických ambicí nebo alespoň snahy majitele se kultivovaně prezentovat. Hala LIKO-Vo se to pokouší zachránit. Zatím je ale jediná, a tím naprosto unikátní,“ popisuje stavbu autor návrhu, architekt Zdeněk Fránek.

Budova souznící s přírodou, přirozená tepelná izolace v zimě i ochlazovací funkce v létě, absence klimatizace interiéru a přirozený vzduch k dýchání, přírodní kořenová čistírna odpadních vod, retenční jezírko, vnitřní stěny s popínavými rostlinami a nevšední, ale o to přirozenější a uklidňující prostředí. To jsou atributy nejen zmíněné haly LIKO-Vo, ale i potenciál, který mohou naplnit jakékoli další haly, komplexy nebo třeba obytné věžáky, které budou postaveny s citem a ohledem na životní prostředí a kvalitu života v moderní společnosti.
„Rozhodně každá zelená plocha je dnes žádoucí. Měli bychom pro naše děti vytvořit budoucnost, v které se bude dát žít. A tímto způsobem můžeme začít každý u sebe,“ uzavírá Roman Macko.
Biofiltrační čistička vzduchu
Filtrační, zvlhčovací a čisticí funkce rostlin dávají vzniknout inovativním nápadům, které do našich – mnohdy rychlých a „zprocesovaných“ – životů vracejí přírodní element. Jedním z příkladů spojení chytré elektroniky a maximálního potenciálu přírody je čistička vzduchu Respira. Funguje na principu biofiltrace vzduchu přes mikrobiální kořenový systém rostlin, který vzduch zbavuje prachu, nečistot i těkavých látek. Technologická část čističky pak měří kvalitu ovzduší v interiéru – vzdušnou vlhkost, obsah těkavých látek a teplotu.
Chod čističky a zavlažování lze samozřejmě kontrolovat přes mobilní aplikaci. Svými rozměry i funkcemi je to navíc příjemná (a přenosná) alternativa zelené stěny pro malé prostory. Kanadský výrobek u nás prodává třeba zmíněná společnost Flower Company.
Autor: Karolína Hornová, zdroj: časopis Glanc