Jak vypadalo vaše seznámení?
Uršula: Pár let už to je. Tipuji, že možná šest. Na akci Českého rozhlasu, kde jsme se potkaly, jsi tenkrát byla s Yvonne Přenosilovou.
Jana: S Yvonne jsme měly společný pořad Dvě na jednoho. Moc nás bavil. 
Uršula: A já tenkrát zjistila, že existuješ. (smích)

Padly jste si do noty hned?
Jana: Spíš postupně. Ze začátku jsme se vídaly v rádiu. Uršulka tam chodí natáčet Humoriádu. S tím pořadem jsme se začaly společně vydávat na výjezdy po celé republice. 
Uršula: Až jsme se najednou sblížily tak, že jsme bez sebe téměř nemohly být. (smích)
Jana: A taky jsem se poznala s jejím zvířaty. 
Uršula: Celý život mám psy a teď také dvě kočky.
Jana: A to je možná důvod, proč si rozumíme. Máme společné zájmy. 
Uršula: Ano. Těmi zájmy jsou zvířata a taky alkohol. (smích)

Čím jste se navzájem zaujaly?
Jana: Já bych s dovolením začala… Už od dětství jsem zbožňovala Šimka a Grossmanna. Tím pádem i Uršulu. Nikdy by mě ale nenapadlo, že se setkáme naživo a budu k ní jezdit domů. Už vůbec by mě nenapadlo, že jí budu moct nazvat kamarádkou. Mám ji opravdu moc ráda. 
Uršula: Já mám ráda lidi, kteří mi padnou do noty. Lidi mám celkově ráda, ale s každým se člověk přátelit nemůže. K tomu jsou potřeba vzájemné sympatie, společné zájmy. V našem případě se to krásně sešlo.

close Uršula Kluková, Jana Chládková info Zdroj: se souhlasem Martina Čuříka zoom_in Janu s Uršulou pojí přátelství i společné zájezdové představení plné humoru a písniček

Umí vás Uršula rozesmát?
Jana: Když jí zatelefonuji, rozesměje mě hned, a když mám špatnou náladu, hned mě o ni připraví. Uršula je pro mě životní optimista. Asi i ona mívá tu a tam náladu, kdy jí není do skoku, ale umí to krásně „zahrát do autu“. 

Uršula: Tos řekla naprosto přesně. Do autu se to snažím zahrát pokaždé. Ono se to totiž vyplatí. Protože všechny trable a nemoce začínají v hlavě. Tu nechceme mít plnou zatěžujících věcí. Hlava musí být čistá. Takže všechny nepodstatné věci zahazujte a věnujte se jen tomu podstatnému.

Kudy posíláte špatnou náladu do autu?
Uršula: Občas se přihodí, že vstanu nenaladěná. Obvykle, když musím stávat brzy. To je snad to nejhorší, co vůbec může být. Takže když vstanu a jsem nenaladěná, dám si kafe a jsem zase naladěná. Celkem jednoduché. (smích)

V pořadu Humoriáda na cestách si spolu hodně na jevišti povídáte. Jaká témata zbývají mimo něj?
Jana: Asi se budeme opakovat, ale hodně se bavíme o zvířatech. To je zkrátka nekonečné téma. Bavíme se i o normálních věcech, o všedním životě… 
Uršula: … kam pojedeme hrát, nebo kam nepojedeme, to spíš. (smích) A také kam bychom rády jely.

close Uršula Kluková, Jana Chládková info Zdroj: se souhlasem Františka Jiráska zoom_in Uršula Kluková na křtu nového CD zpěvačky Jany Chládkové

Umíte šoubyznys i trochu „proprat“?
Uršula: Jasně že bychom tohle uměly. Ale tím se nezabývám, mě to nebaví.
Jana: Kdysi jsem v jednom muzikálu vystupovala s panem Vlastimilem Harapesem, bývalým manželem Hany Zagorové. Řekl mi, že nikdy v životě neslyšel, že by Hanička někoho pomlouvala. Už je to opravdu mnoho let a já si ta slova stále pamatuju. Drbům se snažím vyhýbat. 

Uršula: Abyste někoho pomluvili, užívali si takové debaty, k tomu musíte mít další kolegy nebo kolegyně. Zkrátka takovou zvláštní společnost, která tím trošku žije. Já ji nemám. Stejně jako nemám důvod někoho pomlouvat. Drby mě nezajímají.

Paní Kluková, vypadáte léta stejně. Prozradíte svůj elixír mládí?
Uršula: Ten si nemíchám, protože o žádném nevím. I když… Někdy si myslím, že vím, co by jím být mohlo. Droždí! A to nejen ve formě pomazánek či jiných pochutin. Já z něj dělám pleťovou masku. Droždí ředím jogurtem nebo smetanou. Namatlám si tohle na ksicht a nechám působit. (smích) Když to umyju a vidím se v zrcadle, vypadám na šestnáct. (smích)

V rozhlasovém rozhovoru Uršula Kluková prozradila, že když byla mladá, nezamýšlela se nad tím, jaké to bude, až jí bude osmdesát:

| Video: Youtube

Máte i osvědčené rituály?
Uršula: Mám ranní rituály. Když vstanu, první, co udělám je, že si stoupnu na šungitový kobereček. To abych se vůbec vzpamatovala. (smích) V létě, když jsem ve svém bytě v Broumově, chodím se psem do klášterní zahrady. Cesta je na dvacet minut. Procházím se v jetelině a nohy mám umyté božskou ranní rosou.

V čem je pro vás Uršula inspirací?
Jana: Přebrala jsem od ní spoustu věcí. Začnu tím, že jsem si koupila ten zázračný šungitový koberec. (smích) Když Uršulka tehdy přišla, že jí šlapání na šungitové drti pomáhá, v duchu jsem si řekla: „To bude zase nějaká blbost.“ Blbost to opravdu není. Šungit už šlapu taky. (smích) Šungitový kámen mám i v lahvi a pořídila jsem si ještě pyramidu. Mám ji mezi počítačem a televizí. Všechnu špatnou energii odvádí pryč.

V poslední době mě bolí koleno a Uršulka vyprávěla, jak ji kdysi čekala operace. Půl roku masírovala koleno ricinovým olejem a na operaci nemusela. Už mám objednaný „riciňák“, a podle vzoru Uršulky budu koleno půl roku masírovat. Věř a víra tvá tě uzdraví.

Po profesní stránce se také inspirujete?
Jana: Rozhodně. Uršulka mě inspiruje naprostou profesionalitou. Pokaždé je připravená, vždy je všude tak, jak má být. Takhle vytrénovaná je určitě za ty roky u divadla. 
Uršula: No to tedy jsem! Hlavně ze Semaforu. Když jsem byla ve skupině Miloslava Šimka, připravení jsme být museli. On totiž nikdy neuměl text. A kdo ho umět musel? My ostatní. (smích)

Jana provádí společným zájezdním programem jako moderátorka i zpěvačka. Líbí se vám její písničky?
Uršula: Moc. Mají duši, člověka hezky naladí. Vidíš, Jani, teď mě napadá… že bych si mohla ráno, když šlapu na šungitu, přehrávat tvé písničky. Nechtěla bys natočit nějaké DVD? Že bych šlapala a při tom se koukala na klipy?
Jana: DVD nechystám. Musíš si Uršulko vystačit s mou novou deskou, kterou jsi mi pokřtila. A já si toho moc vážím.

Jano, zpívala jste s Daliborem Jandou, Karlem Černochem a řadou dalších. Jsou na desce hosté?
Jana: Hned několik. Zařadila jsem duety s Jakubem Smolíkem, Tonym Chodorou, který některé písničky napsal. A nechybějí vzpomínkové duety s Petrem Mukem i Karlem Černochem. Je to mé poslední CD. Další se vydávat nechystám. Proto jde o průřez celou mojí kariérou. 
Uršula: Já ti děkuji, že mám co poslouchat!

Jak jste na tom, paní Kluková, se zpěvem?
Uršula: Blbě. (smích) Nemám hudební sluch a zpívám špatně. I přesto jsem se udržela deset let v hudebním divadle. To mi přijde dost legrační…
Jana: … já ti skočím do řeči. Když jsme měly s Uršulkou vystoupení, zpívala ve všech možných jazycích a jak hezky! 
Uršula: Protože jsem se to vždycky nadřela. Dalo mi to pokaždé neskutečnou práci. Trpěla jsem před premiérami trémou. Jen díky tomu, že jsem se vše nadřela, jakž takž to šlo. Petr Spálený by mohl vyprávět, co se mnou zkusil. Učil mě, jak nasadit, protože jsem to neuměla. Vždycky jsem se zpozdila, nebo naopak nasadila dřív, jak jsem byla nedočkavá. Jó Péťa… Ten si se mnou užil! (smích)

close Uršula Kluková info Zdroj: Profimedia zoom_in Uršula Kluková v roce 1983 s Miloslavem Šimkem a Jiřím Krampolem v divadle Semafor

Kde vás spolu mohou čtenáři vidět?
Jana: Při našich rozhlasových výjezdech s Humoriádou na cestách, nebo při našem společném zájezdovém představení. 
Uršula: Humoriáda je báječný pořad. Já ho miluju i lidé si ho oblíbili. Přes zimu ale cestovat nebudeme, až zase příští rok na jaře. Teď si ho můžou zájemci naladit na vlnách Českého rozhlasu.