Když zamíříte do jejího obchůdku na Mariánském náměstí, vítá vás nenápadný nápis Krojový textil Krist, symbolicky jej čtete v podloubí jednoho z nejstarších uherskohradišťských domů. Mladá podnikatelka se totiž živí tím, co se v dnešním světě plném rychloobrátkového konzumu, jeví jako kouzelný ostrůvek živoucích tradic.

Od pondělí do soboty stojí za pultem útulného obchodu s krojovaným textilem. Právě za tímto pultem se rodí kroje všeho druhu, z nejrůznějších regionů, pamatující nejrůznější generace.

Tkadlec Josef Fidler ze Rváčova pokračuje v historickém objektu hlinecké památkové rezervace Betlém Hlinsko v tradici ručního tkalcovství. Zabývá se výrobou dříve slavné a populární hlinecké žinylky
Sám ve střední Evropě. Tkadlec z Vysočiny vrací krásu žinylky na výsluní

„Často za mnou přijde babička holčičky, která má jít třeba ke svatému přijímání. Ta babička si moc přeje, aby na sobě holčička měla stejný kroj, jaký měla ona sama před třičtvrtě stoletím. A přinese si se sebou starou fotku, na které v tom kroji stojí. V obchodě pak hledáme látky, krajky a doplňky, které jsou těm na fotografii co nejpodobnější. Ty stejné často neseženete, protože mnohé se už nevyrábí. Největší problém nastává u odstínů a barev, ty totiž z černobílé fotky nepoznáte a tak často jen odhadujeme,“ popisuje Kristýna Pavlíčková, co ji na práci baví ze všeho nejvíce.

Ručně vyráběné stuhy na zakázku pro Krojovaný textil Krist. Ozdoba na pánský i dámský kroj. Dnes si i mladé nevěsty nechávají stuhy přišívat na svatební šaty nebo si je nechávají vázat do kytic.Ručně vyráběné stuhy na zakázku pro Krojovaný textil Krist. Ozdoba na pánský i dámský kroj. Dnes si i mladé nevěsty nechávají stuhy přišívat na svatební šaty nebo si je nechávají vázat do kyticZdroj: se svolením Kristýny Pavlíčkové

V prodejně vidíte látky a krajky, které mnozí znají jen z folklorních vystoupení V regálech leží pravý český brokát, sukno nebo nepřeberná škála stuh.

„Já látky, a vlastně vše, co tu prodávám, beru od léty prověřených dodavatelů. Obchodovat s látkami začínal můj pradědeček. Právě po něm nese náš obchod jméno - Krist. S látkami tak vlastně obchodujeme už čtyři generace a budeme určitě pokračovat i pátou generaci,“ směje se sympatická blondýna a významně mrkne na svého sedmiletého syna Patrika.

Když si zkusíte zadat slova obchod s krojovaným textilem do internetového vyhledávače, tak zjistíte, že v republice jsou už jen dva, které mají tento tradiční sortiment.

Zájemci jsou i ze zahraničí

„Je pravda, že třeba na Slovácku jsme jediná takováto prodejna. Jezdí k nám však nakupovat i folkloristé třeba z pražského souboru Rosénka, nebo lidé ze zahraničí. Před nedávnem, jsem chystala látky pro zákazníky z Chorvatska. Zahraniční zákazníci vlastně nejsou až tak výjimeční,“ zamýšlí se Kristýna Pavlíčková.

Ta se ve svém obchodě zaměřuje nejenom na klasické látky, ale také ty, jejichž názvy znají jenom fajnšmekři.

Čištění tenisek má v Olomouci úspěch. Podnikatel Petr Horák (vpravo), 6. února 2023
O čištění tenisek je v Olomouci zájem. Muž vrátil glanc i botám Přemka Forejta

„Prodáváme třeba pravý brokát z firmy Hedva Český brokát, nebo krásné stuhy Stap. Ale tou opravdu nejcennější látkou, kterou máme, je ondrát. To je ozdobná látka svrchní části ženského kroje, vlastně je to taková zdobná sukně. Lidé si k nám hodně chodí i pro kvalitní sukno, které je nejlepším materiálem pro výrobu krojových kalhot. Světlé sukno se zase používá na bílé kabátky,“ vyjmenovává Kristýna Pavlíčková s tím, že jsou i materiály, které se jí dlouhodobě sehnat nedaří. Jedná se třeba o mol neboli etamín. Na folklorním Kyjovsku se mu říká sklo.

„Lidé pro etamín do prodejny chodí a já jim nemám co nabídnout. Jestli existuje nějaký dodavatel, má u mne dveře otevřené. Brala bych jej všemi deseti. Třeba se mi někdo ozve,“ doufá podnikatelka.

Turecký šátekTurecký šátekZdroj: se svolením Kristýny Pavlíčkové

Perličkou, kterou si v prodejně velmi cení, jsou tradiční turecké šátky. „Turecké šátky se donedávna tiskly ve Varnsdorfu. Výrobna však kvůli covidu a cenám energií zavřela. Takové šátky, které jsou opravdu ručně tištěné, už se dnes nikde nevyrábí. Sama mám posledních pár kusů,“ říká Kristýna Pavlíčková, která má s informacemi o zavírání prodejen velmi špatné zkušenosti.

„Před nedávnem za námi přišli zákazníci a říkali nám, že slyšeli, že také zavíráme prodejnu. Prý to hlásili v jednom rádiu. Nestačila jsem se divit. Odpovědně můžu říct, že je to nebetyčný nesmysl. Nezavíráme a zavírat nebudeme,“ kroutí hlavou Kristýna Pavlíčková a ukazuje přitom na další unikátní sortiment své prodejny. Jsou to knoflíky a nitě.

Důraz na kvalitu 

Největší problém je podle ní sehnat knoflíky na kacabaje, to jsou vlněné kožíšky, které se dříve vyráběly z ovčí vlny. Má v prodejně desítky tisíc knoflíků. Co jde, to nakupuje od výrobců v České republice, ale některé osvědčené věci bere i ze zahraničí. Třeba vzdušné krajky a saténové stuhy nakupuje od léty prověřených prodejců ze Slovenska.

Pardubický král perníku Pavel Janoš
Říkají mu Král perníku. Dělal ho pro britskou princeznu i amerického kosmonauta

„Ale takového prodejce musíte opravdu znát, musíte vědět z čeho vyrábí a jak to dělá. Jen tak zaručíte kvalitu. To prakticky vylučuje možnost nákupu po internetu. Já mám sice také e-shop, ale je tam jen omezený sortiment prověřených věcí. Jsou to takové věci, které nemusíte vidět a osahat. A těch v našem oboru opravdu moc není. Velká část zahraničních výrobců má společný problém, a to je špatná kvalita. Když se nad tím zamyslíte, tak tričko si koupíte klidně pětkrát za rok, ale kroj si asi každý rok šít nechcete. Proto je třeba vsadit na prověřenou kvalitu,“ vysvětluje Kristýna Pavlíčková.

Závěrem dodává, že lidé se sice mohou podívat na její webové stránky www.krojovytextil.cz, ale když chtějí mít kroj podle svých představ a barvy mají odpovídat tomu, jak si je pamatují od svých předků, tak je nutné přijet přímo do prodejny a látku si doslova osahat.