„Jsem také rád, že jsme naši členskou základnu omladili. Má teď mnohem více energie,“ říká Josef Němý.

Zkušený manažer, který mimo působení v prestižní organizaci vede jako ředitel zlínskou Filharmonii Bohuslava Martinů. A je to také muž, který má jasný názor na politiku i třeba trend, kdy svět už nezná jen dvě pohlaví.

Povězte, jaké tři hlavní věci se podařily zlínskému Rotary klubu za posledních 12 měsíců?

Dlouhodobě se věnujeme potřebným. Máme tři pilíře podpory - Salesiánský klub mládeže ve Zlíně, Nadaci Jana Pivečky ve Slavičíně a Educo Zlín – Středisko rané péče. I kvůli současné situaci ještě částečně způsobené dopady pandemie covidu, energetickými turbulencemi a s tím spojeného nárůstu nákladů, se ukazuje, že podporu takovýchto organizací je potřeba posílit a finančně jim pomoci.

Tím se okruh vaší pomoci uzavírá?

Určitě ne. Máme zásobník projektů, do kterého může kdokoliv z našich členů přispět svým nápadem, když se například ve svém okolí setká s potřebnými. Ukázalo se, že je to velice fajn - nejen finančně pro obdarovaného, ale i pro nás z psychologického hlediska. Nedávno jsme například podpořili jednoho postiženého chlapce, který potřeboval speciální stolek. Pomohli jsme i rodině holčičky Arianky, jejíž blízcí těžko finančně zvládají péči o ni. Peníze jsme věnovali i na paliativní péči. To jsou takové příběhy, kde stačí částka kolem deseti až dvaceti tisíc korun. Pro obdarované to je hodně a pomůže mu to. Na tomto bych chtěl ukázat moji snahu jakožto prezidenta, aby Rotary vedle dlouhodobých spoluprací pomáhala i těm, kteří pomoc potřebují aktuálně. Za končící rotariánský rok, který je vždy od 1. července do 30. června, jsme poskytli pomoc ve výši čtvrt milionu korun.

A co vaši členové? Ti jsou také podobně jako tři hlavní pilíře stálí?

Jsem rád, že dochází ke generační obměně. Přišlo k nám v poslední době pět šest nových lidí středního věku podařilo změnit a činnost Rotary jde viditelně nahoru. Aktuálně máme 21 stálých a 9 čestných členů.

Když se někdo chce stát rotariánem, jaká k tomuto členství vede cesta?

Rotariánem se může stát pouze ten, koho doporučí jiný člen. Dotyčný pak půl roku dochází na naše schůzky a účastní se našich projektů. Pak se o jeho členství hlasuje s tím, že s jeho přijetím do našich řad musí souhlasit všichni platní členové.

Je v našem regionu dostatek osobností, které byste do vašich řad mohli bez potíží přijmout?

Výběr nových členů je poměrně citlivý. Jelikož i každý nový člen by v sobě měl mít nejen velké sociální cítění, ale i schopnost získávat peníze pro druhé a zároveň ochotu něco ze svého darovat. Je to tedy spíše o volbě kvalitních lidí, které je potřeba pro naši činnost nadchnout. Tedy pro myšlenku, že smysl života není jen zajistit sebe a vlastní rodinu, ale pokud už mám nějaký nadstandard, tak je dobré část příjmu ze svého snažení a pracovní energie věnovat druhým. Možná to zní jako fráze, ale je to tak. Česká společnost je v tomto bohužel hodně pozadu. Ne všichni to v sobě máme – tedy dávat ze svých přebytků jiným.

Odkud Rotariáni berou peníze na svoji činnost?

Prvním zdrojem jsou příspěvky členů, kteří každoročně přispějí minimální částkou kolem 15 tisíc korun. Dalším příjmem jsou akce pro veřejnost, kdy jsme dobročinně prodávali svařák na vánočních trzích, kde jsme vydělali asi 100 tisíc. Dále jsou to charitativní koncerty, kdy se na každém koncertu vybralo asi 40 tisíc korun. Rovněž oslovujeme firmy, které se nám daří přimět k podpoře naší činnosti.

Jakým způsobem lze Rotary kontaktovat, oslovit s nápadem či pomocí?

Veškeré kontakty jsou na našich stránkách. A možná nejjednodušší je oslovit kteréhokoliv člena našeho klubu.

Za několik týdnů skončí vaše roční práce ve funkci prezidenta. Co považujete za svůj největších úspěch?

Mám za to, že za poslední rok zlínské Rotary dostalo drajv, jsme více vidět, slyšet a více podporujeme.

Rotariáni jsou i součástí tvorby názorů a pohledů na svět širokou veřejností. Když se nejprve zeptám na trochu politiky, kdo je vám bližší – současný premiér Petr Fiala či jeho předchůdce Andrej Babiš?

Z pohledu voleb jsem volil koalici Spolu, celoživotně jsem spíše pravicový člověk.

Jste se současnou vládou spokojený? Jakou byste ji dal školní známku?

Trojku, zejména ve smyslu nedostatečné komunikace s lidmi, že špatně vysvětluje věci, které dělá.

A porovnání prezident Miloš Zeman vs. Petr Pavel?

Volil jsem Petra Pavla. Na jeho hodnocení je však ještě čas. Co se týče Miloše Zemana, tak především jeho druhé volební období nebylo úplně šťastné. Podobně jako u Václava Klause. Říkám to s jistou nadsázkou, ale možná by se mohli naši zákonodárci zamyslet nad tím, zda by nemělo být jen jedno prezidentské volební období.

Zhruba milion Čechů podporuje spíše extremistická hnutí a politické strany, nalevo i napravo. Pořádají demonstrace proti vládě, požadují vystoupení z Česka z EU i NATO, někteří podporují Rusko ve válce na Ukrajině, radikalizují se. Vidíte v těchto skupinách vážné nebezpečí pro Česko?

Mám za to, že tyto skupiny vznikly hlavně s covidem, kdy nesouhlasily s omezeními, očkováním a podobně. A stejné skupiny lidí pak potřebují v trendu „proti“ pokračovat, a to i v souvislosti s ekonomickými složitostmi doby. Ale určitě není správné omezovat demonstrace. Spíše je potřeba opět vše důkladně vysvětlovat. Na druhou stranu mám obavu, že z těchto protestů vznikne zase nová politická strana, která této nespokojenosti využije.

Jste pro přijetí eura?

Teď je doba dosti ekonomicky rozkolísaná, a kdybych o tom měl rozhodnout sám, tak v horizontu tří až pěti let bych na euro nepřistoupil.

Jaká je podle vás reálná cesta v míru na Ukrajině?

Cesta je těžká a složitá. Na jejím konci však má být skutečnost, že Rusko opustí území Ukrajiny. Na druhou stranu ho to nesmí srazit na kolena jako Německo Versailleská smlouva po I. světové válce.

Důchodová reforma. V systému dochází peníze, je nutné něco udělat. Co podle vás čeká budoucí tuzemské důchodce?

Pokud se nenajde už hodně rychlé řešení, tedy nejpozději během několika let, mladá generace to opravdu schytá. Tady si mají politické strany napříč názorovým spektrem říci: A dost, pojďme se rozumně domluvit. Rovněž je nutné rozlišit důchodovou reformu a zvyšování důchodů, kdy obecně v Česku důchodci na tom nejsou zase tolik špatně. Penze dosahují poloviny průměrné mzdy, což je v historii naší země zdaleka nejvíce. Mnohem hůře jsou na tom mladé rodiny s dětmi a samoživitelky. Těmto pomozme. Aktuálně důchodci nejsou ta nejvíce ohrožená skupina.

Jak se díváte právě na současnou mladou generaci ve věku 15 až 30 let v porovnání s tím, kdy vy jste byl ve stejném věku?

Bral bych to s nadhledem ve smyslu toho, že i naši rodiče či dědečci nám říkali, že takovou mládež nezažili. Co mne osobně spíše vadí, je přemíra času stráveného na sociálních sítích. To už hraničí se závislostí. Osobně hodně cestuji, s tím souvisí i hotelové snídaně, a u nich mne zaráží, že většina mladých snídá s mobilem v ruce.

Jaký je váš pohled na umělou inteligenci?

Zaujalo mne, že například Cermat se rozhodl své nachystané testy zkontrolovat umělou inteligencí, jelikož její chybovost je v tomto smyslu nižší než u kantorů. Na jednu stranu je pro mne umělá inteligence hezká, na druhou děsivá. Chtělo by to hodně rychle vymezit hranice, v jakých oborech budeme umělou inteligenci rozvíjet, aby nás v klíčových věcech stroje nezačaly ovládat. Umělá inteligence jistě patří do průmyslu, rozhodně by však neměla nahradit například pedagogy.

Jaký je váš pohled na elektromobilitu? Máme už postupně zapomínat na spalovací motory?

Jsem v tom konzervativní. A mám k tomu i příběh, kdy můj známý dal před nedávnem elektroauto do myčky. Od té doby je nepojízdné a nikdo moc neví, co teď s tím. Někam dovnitř mu totiž natekla voda. Tímto bych chtěl ilustrovat nebezpečí bezhlavého preferování elektroaut. Cesta to však určitě je, šetří to životní prostředí ve městech, na běžný provoz pouze elektroaut zatím však podle mne nejsme připraveni. Proto dále tolerujme spalovací motory.

V posledních letech velmi silně posiluje trend, kdy už lidé nejsou rozděleni jen na muže a ženy. Více či méně jsou uznávány další pohlaví, jiní sami sebe zase označují za bezpohlavní a podobně. Máte tyto trendy podporovat?

Ve svých názorech jsem hodně diplomatický, v této otázce však ne. Jsem zásadně proti. Takového snahy mne štvou. Samozřejmě jsem tolerantní vůči homosexuálům. Ale v případě uznávání pohlaví mimo kategorie žena - muž, nebo dokonce bezpohlavní jedince – to je podle mne úkol pro naše europoslance, aby řekli, že tudy cesta nevede, zachovejme zdravý selský rozum. Otázka je, zda se někdo odváží to nahlas říci, a bude tam ta vůle v tomto smyslu jednat.