V září tohoto roku začala malosériová výroba magnet pro kroměřížskou továrnu Lorenz. Ve firmě tehdy pracovalo dvacet šest zaměstnanců, kteří za první dva roky vyrobili 800 až 1000 magnet.

Nacistická okupace Magneton silně zasáhla. Technický ředitel firmy Vladimír Brůža se podílel na činnosti organizace Obrana národa, kterou založi podplukovník Ludvík Svoboda. Proto byl hned v roce 1939 zatčen gestapem. Novým technickým správcem se stal Alois Bubík a civilní výroba továrny začala být silně omezována. Naopak rostla zbrojní výroba, například tlumicího gyroskopu. V roce 1942 firma zakoupila třípatrovou tovární budovu v Hulínské ulici, kam se posléze přestěhovala.

Po skončení okupace se firmě v roce 1946 opět podařilo naplno rozjet výrobu. S komunistickým převratem přišla nejenom změna názvu na PAL-Magneton, ale i zařazení firmy do pětiletých hospodářských plánů. Až do roku 1989 byla monopolním výrobcem elektrického příslušenství motorových vozidel v Československu a největším strojírenským podnikem v kroměřížském okrese. Už v roce 1948 byl v továrně spuštěn velký montážní pás, který umožňoval montovat pět druhů výrobků. K PAL-Magnetonu byly připojeny dřívější místní firmy Lorenz, Mertl (později Pilana) a Pánek.

V 60. letech měla firma už čtyři tisíce pracovníků. V roce 1968 Pal vstoupil společně s jinými českými podniky do jednodenní generální stávky na protest proti okupaci. V sedmdesátých letech přišel rozvoj firmy, výrobky se dodávaly až 150 zákazníkům a exportovaly do Polska, Maďarska, Rumunska, Turecka, Indie nebo Itálie. V 80. letech nastala největší změna v historii podniku. Při reorganizaci automobilového průmyslu v roce 1986 se PAL-Magneton změnil v oborový podnik a stal se součástí kombinátu automobilového průmyslu.

Holešovská regata 2019
Parádní Holešovská regata bavila tisíce lidí. Podívejte se