Komplex Panorama prošel nedávno kompletní rekonstrukcí a plastika byla snesena, aby neutrpěla újmu. Nyní je k vidění v areálu bývalého Svitu, na náměstíčku před budovou MAX 32.

Jméno Zdeňka Kováře je spojeno s průmyslovým výtvarnictvím v Československu, kterému věnoval vlastní rozsáhlou tvorbu a pedagogickou činnost. Profesor Kovář na konci 40. let založil obor výuky tvarování strojů a nástrojů ve speciálním ateliéru zlínské umělecko-průmyslové školy. Po roce 1959 vyučoval na VŠUP v Praze. Jako designér mimo jiné řešil tvary rukojetí nástrojů, šicích strojů, magnetofonů, promítaček a projekty pro automobilové závody Tatra, kde dokonce navrhl karoserie a interiér nákladních vozů T 137 a T 138 a osobního vozu T 603. Souběžně rozvíjel také sochařskou tvorbu včetně volné plastiky. Vytvořil řadu figurálních studií, portrétů i reliéfů. Mezi jeho nejznámější díla patří Torzo Dur-moll a především zmiňovaná abstraktní kompozice Zrození hvězdy z roku 1978.

„Maketa modelu byla vyrobena z kartonové lepenky. Celý model se tvořil v budově bývalé strojní průmyslovky v tehdejším Gottwaldově. Ke zrození hvězdy mělo dojít ve svařovně podniku ZPS," říká Martin Jarolím, generální ředitel skupiny CREAM, která vlastní budovu MAX 32, před níž se plastika nachází.

Zdeněk Kovář byl respektovaným designérem, a to nejen v Československu, ale i v zahraničí, kde získal řadu ocenění, mimo jiné 4× Grand Prix na Expo 58 v Bruselu. V 50. letech byl dokonce na audienci u britské královny. ,,Plastika Zrození hvězdy s 235 kovovými plochami dominovala Panoramě desítky let a potřebovala očistu a renovaci, což jsme rádi zajistili," dodává Martin Jarolím.

A proč se plastika objevila v někdejším Baťově závodu? Podle Martina Jarolíma profesor Kovář začínal svou bohatou kariéru u Bati a právě zde, v tomto unikátním areálu, se připomínka tvorby profesora Kováře jeví jako vkusná a vhodná. Plastika Zrození hvězdy před budovou MAX 32 je veřejnosti přístupná.

PETRA ZEMČÍKOVÁ