Kroměřížský lékař Miroslav Žallmann totiž jako dosud jediný v regionu nabízí vyšetření takzvaných otoakustických emisí. Pokud přístroj prokáže vrozenou vadu včas, lze postiženému ve většině případů nabídnout prostřednictvím sluchové protézy využívání zvukových podnětů, a tedy i prakticky běžné zařazení do života.

Privátní ORL ambulance lékaře Miroslava Žallmanna funguje v Kroměříži patnáct let. „V medicíně ale pracuji už od roku 1974. Původně jsem chtěl být ortopedem, ale v kroměřížské nemocnici mi nabídli místo na oddělení ušním, nosním, krčním. Mohu říci, že toho nelituji. Měl jsem výborné učitele,“ vzpomněl Miroslav Žallmann.

Soukromá praxe lékaři podle jeho vlastních slov umožňuje dělat medicínu tak, aby prospívala pacientům a přitom ho zároveň bavila. „Proto jsem si ordinaci postupně vybavil technikou tak, aby mi to umožnilo dělat i specializované a méně obvyklé výkony,“ řekl Miroslav Žallmann.

Jedním z přístrojů, do kterých odborník nedávno investoval, je přístroj na záznam otoakustických emisí. „Vyšetření těchto impulzů dovoluje odhalit vrozenou hluchotu, a to již v prvních dnech či týdnech po narození, což donedávna nebylo možné,“ vysvětlil Žallmann.

V minulosti se považovaly tři roky za limitní věk pro zjištění a potvrzení hluchoty. „Komunikační schopnosti dítěte, které jsou závislé zejména na sluchu, se však rozvíjejí prakticky od narození. Čím později se podaří vrozenou hluchotu zjistit, tím obtížnější je praktická komunikace, a tím obtížnější je zařazení člověka mezi vrstevníky. Jestliže bylo zapotřebí čekat, a nic jiného nezbývalo, až do tohoto věku, ztrácela se prakticky možnost rozvoje řeči,“ pokračoval lékař.

Ambulance Miroslava Žallmanna v Kroměříži nabízí vyšetření jako jediná

„Čím dříve a lépe dítě slyší, tím snadněji a kvalitněji se řeč rozvíjí, ať už prostřednictvím zdravých uší nebo pomocí složitého přístroje,“ dodal Žallmann, podle kterého by lidé měli věnovat velkou péči řeči, kterou k dětem promlouvají.

Podle statistik může být každý tisící člověk postižen vrozenou hluchotou. „Takto handicapovaní lidé museli až dosud navštěvovat speciální školy a zařízení, kde se nedostatek jednoho smyslu učili nahrazovat ostatními smysly, v tomto případě znakovou řečí. Dokážeme-li však hluchotu zjistit dříve, můžeme pacienta zařadit do speciálního léčebného programu, který ve finále vede ke schopnosti zvuky vnímat a zvyšuje tak šanci, že se kvalita života postiženého výrazně zlepší tím, že může slyšet, tedy i mluvit,“ uvedl kroměřížský lékař.

Plošný povinný screening, tedy vyšetření všech nově narozených dětí, se provádí pouze v pěti zemích v Evropě. „Pro Českou republiku by mělo být výzvou to, že jednou z těchto zemí je Slovensko. V Česku jsou otoakustické emise vyšetřovány na náklady zdravotního pojištění zatím jen u novorozenců s rizikem této vady; mimo zdravotní pojištění však můžeme samozřejmě nabídnout vyšetření dítěte všem rodičům, kteří o to projeví zájem,“ připomněl Miroslav Žallmann s tím, že jde o vyšetření rychlé a bezbolestné.

„Naše ambulance zatím u dosud vyšetřených dětí hluchotu nezjistila,“ konstatoval lékař, který je členem republikového výboru České společnosti pro otorinolaryngologii a chirurgii hlavy a krku, která se snaží prosadit povinný plošný screening otoakustických emisí i v Česku.
Metodu detekující hluchotu v době záhy po narození nabízí pouze několik pracovišť v republice.

Na otázku, proč investoval právě do tohoto ne zrovna levného přístroje, lékař reagoval: „Když sir Edmund Hillary pokořil Mt. Everest, odpověděl na otázku, proč na tu horu lezl, slovy: Protože tady je. A u mne to bylo podobné. Existuje dostupná možnost zjistit vrozenou hluchotu velmi záhy. Nevyužít této možnosti bych považoval za své odborné selhání.“