Už když se narodil, bylo o jeho budoucí životní dráze takříkajíc rozhodnuto. Oba rodiče jsou totiž dodnes aktivními muzikanty. Genetické předpoklady však v případě Chabičovského nic nezaručovaly.

„Snem maminky zpěvačky a tatínka klavíristy a saxofonisty bylo, že ze mě vyroste úspěšný umělec. Hudba mě ale přece jen tak netáhla. Chtěl jsem spíše objevovat jiné krásy života a věnovat se jiným oblastem,“ prozrazuje na sebe Chabičovský.

Zásadní zvrat u něj ovšem přišel těsně před pubertou, když jej bratr vzal na diskotéku pro mládež. Od té doby už nechtěl být právníkem ani popelářem, ale diskžokejem. Jeho velkým přáním bylo také pracovat v rádiu. „Začal jsem se té oblasti amatérsky věnovat. Nikdo mě ale nevodil za ručičku, a tak jsem se musel všechno naučit a zjistit sám, šlapat pěkně schůdeček po schůdečku,“ vzpomíná.

Začal pouštěním hudby na školním karnevalu a pokračoval hraním v restauracích a na akcích. Vše bylo podle něj pozvolné a nenucené. Po několika letech se bratři dali oficiálně dohromady a začali objíždět obce jako Bratři Chabičovští. „Auto jsme neměli, takže jsme ze začátku po akcích spíše chodili. Bez ohledu na počasí jsme tak nachodili desítky kilometrů. Touha bavit lidi byla holt silná,“ vzpomíná diskžokej.

Díky poctivé práci začali bratry oslovovat sami majitelé diskoték v regionu. Odměnou za hraní pak nebyly jen peníze, ale hlavně dobrý pocit ze zvýšené návštěvnosti podniků.

„Postupem času jsem se rozhodl, že se chci vyvíjet dál, a tak jsem založil uměleckou agenturu, se kterou mám záběr po celé republice. Ještě později jsem stál u jakéhosi znovuzrození kulturního střediska Bůrovce v Topolné, jemuž se věnuji dodnes. Tady už nestačilo jen pořádat akce a koncerty. Musel jsem se tedy začít věnovat i oblasti gastronomie,“ dodává Chabičovský.

Kvůli povinnostem však musel oželet hodně času na dýdžejink. Do budoucna by chtěl současný stav změnit. „Chci kolem sebe vybudovat schopný tým lidí, který by se sám staral o Bůrovce, a já bych na vše jen dohlížel a měl víc času na hraní za pultem,“ přeje si.

Všechna odvětví jeho podnikání spojuje především spokojenost zákazníků a klientů. To je pro něj spolu s absolutní důvěrou tím nejzásadnějším. „Hnacím motorem pro mě vždy bylo a je, když se lidi baví a tančí. Dělá mi to neuvěřitelně dobře a je to hlavní smysl mojí práce,“ říká Hradišťan.

Pasivní relaxace diskžokjeji moc neříká. Vydělané peníze totiž ve volném čase investuje do dětí a akcí určených pro ně. „Skutečně, jen na akcích pro děti vypínám mozek a fakt se bavím. To je můj odpočinek. Společně s bratrem proto objíždíme s akcemi pro děti celou republiku,“ uzavírá Chabičovský.