„Jazykově gramotnější generace již dorostla, proto ubylo přirozené potřeby po tlumočení. Na druhou stranu vzrostl počet českých společností, které mají ambice expandovat do zahraničí, takže zakázky stále jsou,“ konstatoval soudní tlumočník a úřední překladatel Petr Bráník z Kroměříže.
Z důvodu nižší poptávky se mění charakter práce tlumočníků.

„Mimo velká města kombinují živé tlumočení s překlady textu. Méně je v současné době telefonického tlumočení i videokonferencí. Stejně tak do zámoří se jezdí spíše sporadicky. Tlumočníci jsou najímáni především k vyjednávání o smlouvách, na odborných konferencích a v případě zahraniční inspekce v podniku,“ upřesnil tlumočník a překladatel Pavel Trusina z Valašského Meziříčí.

Podle něj se touto profesí uživí jen ten, kdo je sám aktivní v získávání zakázek. „Počet klientů závisí na šikovnosti tlumočníka, jeho profesních i lidských kvalitách a taky na kvalitě kontaktů, které si vytvoří,“ potvrdil Bráník.

Nezbytná je v dnešní době propagace přes internet. „Výhodné je i členství v Jednotě tlumočníků a překladatelů, která uveřejňuje databázi těchto profesí na svých webových stránkách. Navíc poskytuje informace o vzdělávacích akcích a seminářích,“ sdělil Trusina.

Tlumočník může spolupracovat se zavedenou jazykovou agenturou nebo dát přednost samostatnému působení. „Vyhovuje mi, že nevystupuji pod agenturou, tuto práci mám jako vedlejší příjem. Svůj čas si tak mohu sama více plánovat,“ vysvětlila tlumočnice a překladatelka italského jazyka Marcela Bílková z Kroměříže.

Jazyková gramotnost firem se zvyšuje. Odborníci jsou žádáni především u vyjednávání o smlouvách a na konferencích

Výhodou práce pod zavedenou překladatelskou agenturou je její známost a rozsáhlá síť stálých klientů.
„Osmdesát procent klientů chce odborníky na angličtinu a němčinu. Dále je poptávka po tlumočnících z italštiny a španělštiny,“ vyjmenovala asistentka ředitele uherskohradišťské firmy zajišťující překlady a tlumočení Edline Stanislava Svobodová.

U tlumočnictví nestačí mít pouze jazykové vzdělání, stejně důležitá je alespoň základní znalost odborné terminologie. Ideální je dlouhodobá forma spolupráce se zákazníkem v určitém oboru.
„Jako soudní tlumočník musím znát veškeré právnické termíny a neustále se v tomto směru zdokonalovat. Systematické vzdělávání je u této profese nezbytné,“ zdůraznil Bráník.

„Za tlumočníka klient zaplatí v průměru zhruba od pěti do sedmi set korun za hodinu, podle místa, náročnosti překladu a jazykové kombinace,“ informovala vedoucí oddělení tlumočení zlínské jazykové agentury Zelenka Šárka Kadlčíková. Přestávky a přerušení akce se započítávají do celkového času.

Jinak se účtuje hodnocení soudních tlumočníků. „Ti musí mít ověření od soudu, aby jejich překlad měl právní váhu. Obvykle se fakturuje celý pracovní den, taxa se pohybuje přibližně od tří tisíc výše,“ upřesnila Kadlčíková. Velké rozdíly jsou mezi Prahou a zbytkem republiky.

„V hlavním městě je cena běžně dvakrát vyšší, proto si firmy často najímají odborníky odjinud, přestože jim musí proplatit cestovné a ubytování, stále se jim to vyplatí,“ prozradil Trusina.

Tlumočnictví je náročné na koncentraci. „Nepřekládá se slovo od slova. Je třeba pochopit problematiku tématu, aby byl tlumočník schopen jasně a jednoduše předat význam sdělení dál,“ osvětlila Bílková. „Měl by mít dobrou krátkodobou paměť, rychlé a přesné vyjadřování,“ dodal Bráník.
Podle Trusiny by mu neměla chybět komunikativnost, trpělivost, flexibilita a spolehlivost.

„Samozřejmostí by pro něj mělo být důsledné zachování mlčenlivosti. Mnohdy se octne u projednávání zavažných informací u firem, které si navzájem konkurují. Pak funguje jako zpovědník,“ usmál se Trusina.

Svou roli hraje i celkové vystupování. „Setkává se s odborníky z různých oborů, musí být proto společenský, empatický a nebát se kontaktu s lidmi,“ uzavřela Bílková.