Ve své lásce k těmto zvířatům zašla tak daleko, že se s nimi začala aktivně účastnit jezdeckých závodů. Reprezentuje Jezdecký oddíl Vyškov a jeho barvy hájila i v sobotu 14. 6. 2008 na soutěži O pohár města Kroměříže.

Ke koním se dostala prostřednictvím maminky. „Jezdila dostihy. Koně jsme měli doma odmalinka, takže já jsem na něm seděla už v plínkách. Byl to anglický plnokrevník,“ vzpomíná Ivana.

V současné době vlastní Držálkovi koně dva. „Máme menší statek, takže je můžeme mít ustájené doma. Do Kroměříže jsem přijela s Bárou,“ poznamenala jezdkyně.

Na svoji první vyjížďku na koni si dodnes vzpomíná. „Bylo to v mých osmi letech. Chytlo mě to tak, že jsem se rozhodla pro studium oboru jezdec – chovatel na hotelové škole v Kroměříži. O tom, že se budu koním věnovat profesionálně, jsem se rozhodla v patnácti,“ upřesnila.

Ještě do loňska neměla sportovního koně, proto jsou její zkušenosti se soutěžemi zatím malé. „Získala jsem je především při studiu na škole. Velice mi pomohl rok, kdy jsem jezdila na odloučeném pracovišti u pana Eima,“ zhodnotila dvacetiletá Ivana.

První závod jela minulý rok. „Byla to veřejná soutěž v Martinicích, kde jsem skončila na druhém místě, z čehož jsem měla obrovskou radost a docela mě to nabudilo do další činnosti,“ svěřila se.

Podle ní se koním člověk musí věnovat denně a nejen v době před závodem. „Po ukončení učebního oboru jsem začala ještě studovat Vyšší odbornou školu v Kroměříži. Takže když se z ní vrátím domů, jdu ke koním. Jezdím aspoň hodinu denně. Skákání trénujeme vždy v úterý a ve čtvrtek,“ popsala jezdkyně.

S tréninkem má i nepříjemné zkušenosti kvůli pádům. „Spadla jsem dvakrát. Jednou jsem měla vyhozenou klíční kost a pak naraženou kyčel. Abych překonala obavy z další jízdy, i s bolestí jsem sedla hned znovu do sedla a ještě chvíli pokračovala ve skákání. Jinak už by se mi nemuselo podařit strach překonat,“ domnívá se Ivana.

Škola a koně jí zaberou velkou část volného času. Na přátele si ale čas vždycky najde. „Snažím se to všechno nějak skloubit, ale vím, že bez koní už nebudu. Netvrdím, že profesionálně, ale jako hobby si je ponechám určitě,“ slíbila Ivana.